Když se vědců podaří za pomoci nejsilnější laboratorní techniky vyrobit na zlomek vteřiny alespoň část atomu antihmoty, otevírají šampaňské. Příroda však tento úkol zvládá sama a poměrně hravě. Sonda Fermi nedávno objevila paprsky antihmoty, které vznikly v zemské atmosféře během bouří. 
Kosmickou sondu Fermi, která se pohybuje po oběžné dráze Země, vybavili odborníci z NASA přístroji k detekovaní elektromagnetického záření o vysokých energiích, takzvaných gama paprsků. Toto záření vzniká při nejrůznějších procesech uvnitř atomového jádra, zejména při radioaktivním rozpadu. Existuje však ještě jiný, velmi specifický způsob jejich vzniku: spojení hmoty s antihmotou neboli anihilace. Zpráva o záblescích záření o takto vysokých frekvencích v atmosféře se tedy může snadno stát velmi dobrým důkazem o tom, že se v ní skutečně vyskytly částice antihmoty. A právě tento kousek se nedávno podařil sondě Fermi, která je jinak určená zejména k monitorování gama paprsků v kosmu. V bouři nad africkou Zambií, zachytila záblesky gama paprsků o síle 511 000 elektron voltů. To nemohlo znamenat nic jiného, než že elektrony se zde srazily se svými antičásticemi, pozitrony. Sonda tak potvrdila podezření, které měli vědci již delší dobu: energie, která se uvolňuje během bouří je skutečně dostatečně vysoká na to, aby vznikla antihmota.
