Obor zvaný spintronika patří k nejžhavějším favoritům na cestu, kterou by se mohla ubírat budoucnost počítačů. Tým australských a amerických vědců nedávno využil k uložení informace nikoliv elektrony, ale částice atomového jádra fosforu. Podařilo se jim tak vytvořit prozatím nejdéle fungující spintronické zařízení, jaké kdy člověk sestrojil. 
Jednou ze zvláštních vlastností subatomárních světa je i tzv. spin, tedy něco jako moment hybnosti elementárních částic. Výhodou spinu je, že se nemění spojitě, ale odlišných hodnot nabývá pouze skokově. Tento princip je proto teoreticky možné krásně převést do řeči jedniček a nul, kterou hovoří počítače. Cestu k takovému zařízení však stále přehrazuje řada problémů. Tím největším je, že doba, po kterou vydrží elektrony skladovat informaci, se zatím měří v pouhých mikrosekundách. Fyzikové proto stále hledají způsob, jak udržet informační médium stabilní po delší dobu.
Týmu dr. Dana R. McCameyho z University of Utah se nedávno podařil významný pokrok – udržet médium stabilní po celých 112 sekund. Výhodou bylo, že využili právě atomové jádro. „Spin jaderných částic není nijak rušen událostmi v elektronovém mraku. Jádro je tedy takřka dokonale izolované,“ vysvětluje McCamey. Ano, jejich miniaturní sklad na data, který tvoří jádro fosforu, sice zatím funguje při pouhých 3,2 stupních nad absolutní nulou a vyžaduje magnetické pole asi 200 000x silnější, než je magnetické pole Země, pokrok to však je. Podle dalšího z autorů objevu, prof. Christophera Boehma z Univerzity of Utah, může být tento postup v budoucnu využit jak klasických počítačích, tak v budoucích počítačích kvantových.
