Domů     Příroda
Žraloci jako bakteriologické zbraně?
21.stoleti 23.12.2010

Ekologové z University of Florida v Gainesville objevili žraloky, kteří mají k dispozici zbraň ještě strašnější než proslavené čelisti a trojúhelníková ploutev. Ve vodách poblíž Florida Keys a Belize žijí paryby a ryby, které hostí ve svých tělech bakterie odolné vůči neuvěřitelně širokému spektru klinicky používaných antibiotik.Ekologové z University of Florida v Gainesville objevili žraloky, kteří mají k dispozici zbraň ještě strašnější než proslavené čelisti a trojúhelníková ploutev. Ve vodách poblíž Florida Keys a Belize žijí paryby a ryby, které hostí ve svých tělech bakterie odolné vůči neuvěřitelně širokému spektru klinicky používaných antibiotik.

Tým vědců, vedený Jasonem K. Blackburnem z University of  Florida v Gainesville, zkoumal výskyt bakterií, odolných vůči antibiotikům u žraloků a dravých ryb odchycených ve volném moři. Jejich výsledky jsou alarmující. Čím ale mohou být žraloci ještě nebezpečnější, než už v našich představách jsou? Získali totiž mocné spojence.

Žraloci a bubeník
Rezistence, odolnost bakterií vůči antibiotikům, je problém v humánní i veterinární medicíně. Proto ekology napadlo prozkoumat, jak jsou na tom mořští tvorové. Zaměřili se na oblasti pobřežních vod okolo Belize, Louisiany, souostroví Florida Keys a ostrova Martha’s Vineyard ve státě Massachusetts. Pro testování vybrali živočichy blízké vrcholu potravního řetězce – několik druhů žraloků (např. Ginglymostoma  cirratum nebo Carcharhinus leucas) a dravé ryby (např. bubeníka amerického, Red Drum, Sciaenops ocelota), s přibližně podobnou skladbou potravy.

Co nenapadlo ani Frankensteina
Odchyceným žralokům a dravým rybám ekologové odebírali vzorky kloakálních stěrů a z nich pak kultivovali bakterie. Celkem našli 134 různých bakteriálních kmenů. Použili standardní testy pro odhalení jejich totožnosti a vlastností a zjistili, že se jim na kultivačních miskách promenují netušená monstra. Nalezené bakterie spokojně přežívaly působení třinácti typů antibiotik – penicilinu G, piperacilinu, ticarcillinu, cefotaximu, ceftazidimu, ceftiofuru, amikacinu, gentamicinu, ciprofloxacinu, enrofloxacinu, doxycyklinu, chloramfenikolu a sulfamethoxazolu.

Dekadentní sběratel
V každé zkoumané oblasti byly nalezeny bakterie, odolné nejméně k jednomu typu antibiotik, ale většinově byla zjištěna mnohočetná rezistence. Porovnáním mladších žraloků z pobřežních vod Louisiany (druhy rodu Carcharhinus) a bubeníka amerického, žijícího ve stejných vodách, zjistili vyšší výskyt bakterií u starší populace bubeníka (Sciaenops ocelota), což nabízí teorii, že si ryba baktérie během života nastřádala. Jason K. Blackburn dodává: „Tyto druhy, které jsme zvolili, jsou draví predátoři, ve svém prostředí v podobné pozici v potravním řetězci jako lidé.“

Geny na burze
Nejasný zůstává původ infekce. V podezření jsou odpadní vody, septiky, jejichž obsah se dostává do moře a ve kterých si mohou bakterie rezistenci k antibiotikům úspěšně předávat. Podobně se do moře dostávají přímo antibiotika, takže si rezistenci mohou vytvořit i ještě neodolné bakterie ve střevním traktu živočichů. Ekologové se domnívají, že rostoucí rezistence bakterií k antibiotikům je podceňovaný jev. Chtějí prozkoumat vodní živočichy ve větší studii, protože možná rizika jsou nemalá, v přirozených »inkubátorech« se bakterie množí a horizontálním i vertikálním přenosem genetické informace (mezi dospělými jedinci i při rozmnožování) si mohou jednotlivé typy rezistence předávat a kombinovat.

Řeže medicína větev, na které sedí?
V časopise British Medical Journal byla v polovině loňského roku publikována studie, která přináší nové poznatky k příčinám a rizikům rostoucího počtu druhů patogenních bakterií k antibiotikům. Zdravý člověk je »obydlený« značným množstvím mikroorganismů, aniž by ho to nějak trápilo, s některými – například laktobacily střevní mikroflóry – si naopak docela rozumí. Ale pokud je narušená rovnováha organismu, třeba podchlazením, pak mají zákeřné mikroorganismy pré. Z člověka se stane pacient. Pokud užívá antibiotika, mohou si »jeho« mikroorganismy vyvinout dlouhodobou rezistenci a použitý lék pak na ně dlouho neplatí. Navíc mohou cestovat a šířit se. Riziko spočívá především v tom, že pokud nebude možné léčit bakteriální infekce, jak se píše v článku, „není v sázce nic menšího než budoucnost medicíny, od transplantace orgánů po chemoterapii, a tam už nebude žádná druhá šance.“ Navrhovaným řešením je používání antibiotik jen ve skutečně nejnutnějších případech (pokud není pozdě) a vývoji nových, s rozumem používaných účinných léků.

Další článek
Související články
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz