Domů     Příroda
Žraloci jako bakteriologické zbraně?
21.stoleti 23.12.2010

Ekologové z University of Florida v Gainesville objevili žraloky, kteří mají k dispozici zbraň ještě strašnější než proslavené čelisti a trojúhelníková ploutev. Ve vodách poblíž Florida Keys a Belize žijí paryby a ryby, které hostí ve svých tělech bakterie odolné vůči neuvěřitelně širokému spektru klinicky používaných antibiotik.Ekologové z University of Florida v Gainesville objevili žraloky, kteří mají k dispozici zbraň ještě strašnější než proslavené čelisti a trojúhelníková ploutev. Ve vodách poblíž Florida Keys a Belize žijí paryby a ryby, které hostí ve svých tělech bakterie odolné vůči neuvěřitelně širokému spektru klinicky používaných antibiotik.

Tým vědců, vedený Jasonem K. Blackburnem z University of  Florida v Gainesville, zkoumal výskyt bakterií, odolných vůči antibiotikům u žraloků a dravých ryb odchycených ve volném moři. Jejich výsledky jsou alarmující. Čím ale mohou být žraloci ještě nebezpečnější, než už v našich představách jsou? Získali totiž mocné spojence.

Žraloci a bubeník
Rezistence, odolnost bakterií vůči antibiotikům, je problém v humánní i veterinární medicíně. Proto ekology napadlo prozkoumat, jak jsou na tom mořští tvorové. Zaměřili se na oblasti pobřežních vod okolo Belize, Louisiany, souostroví Florida Keys a ostrova Martha’s Vineyard ve státě Massachusetts. Pro testování vybrali živočichy blízké vrcholu potravního řetězce – několik druhů žraloků (např. Ginglymostoma  cirratum nebo Carcharhinus leucas) a dravé ryby (např. bubeníka amerického, Red Drum, Sciaenops ocelota), s přibližně podobnou skladbou potravy.

Co nenapadlo ani Frankensteina
Odchyceným žralokům a dravým rybám ekologové odebírali vzorky kloakálních stěrů a z nich pak kultivovali bakterie. Celkem našli 134 různých bakteriálních kmenů. Použili standardní testy pro odhalení jejich totožnosti a vlastností a zjistili, že se jim na kultivačních miskách promenují netušená monstra. Nalezené bakterie spokojně přežívaly působení třinácti typů antibiotik – penicilinu G, piperacilinu, ticarcillinu, cefotaximu, ceftazidimu, ceftiofuru, amikacinu, gentamicinu, ciprofloxacinu, enrofloxacinu, doxycyklinu, chloramfenikolu a sulfamethoxazolu.

Dekadentní sběratel
V každé zkoumané oblasti byly nalezeny bakterie, odolné nejméně k jednomu typu antibiotik, ale většinově byla zjištěna mnohočetná rezistence. Porovnáním mladších žraloků z pobřežních vod Louisiany (druhy rodu Carcharhinus) a bubeníka amerického, žijícího ve stejných vodách, zjistili vyšší výskyt bakterií u starší populace bubeníka (Sciaenops ocelota), což nabízí teorii, že si ryba baktérie během života nastřádala. Jason K. Blackburn dodává: „Tyto druhy, které jsme zvolili, jsou draví predátoři, ve svém prostředí v podobné pozici v potravním řetězci jako lidé.“

Geny na burze
Nejasný zůstává původ infekce. V podezření jsou odpadní vody, septiky, jejichž obsah se dostává do moře a ve kterých si mohou bakterie rezistenci k antibiotikům úspěšně předávat. Podobně se do moře dostávají přímo antibiotika, takže si rezistenci mohou vytvořit i ještě neodolné bakterie ve střevním traktu živočichů. Ekologové se domnívají, že rostoucí rezistence bakterií k antibiotikům je podceňovaný jev. Chtějí prozkoumat vodní živočichy ve větší studii, protože možná rizika jsou nemalá, v přirozených »inkubátorech« se bakterie množí a horizontálním i vertikálním přenosem genetické informace (mezi dospělými jedinci i při rozmnožování) si mohou jednotlivé typy rezistence předávat a kombinovat.

Řeže medicína větev, na které sedí?
V časopise British Medical Journal byla v polovině loňského roku publikována studie, která přináší nové poznatky k příčinám a rizikům rostoucího počtu druhů patogenních bakterií k antibiotikům. Zdravý člověk je »obydlený« značným množstvím mikroorganismů, aniž by ho to nějak trápilo, s některými – například laktobacily střevní mikroflóry – si naopak docela rozumí. Ale pokud je narušená rovnováha organismu, třeba podchlazením, pak mají zákeřné mikroorganismy pré. Z člověka se stane pacient. Pokud užívá antibiotika, mohou si »jeho« mikroorganismy vyvinout dlouhodobou rezistenci a použitý lék pak na ně dlouho neplatí. Navíc mohou cestovat a šířit se. Riziko spočívá především v tom, že pokud nebude možné léčit bakteriální infekce, jak se píše v článku, „není v sázce nic menšího než budoucnost medicíny, od transplantace orgánů po chemoterapii, a tam už nebude žádná druhá šance.“ Navrhovaným řešením je používání antibiotik jen ve skutečně nejnutnějších případech (pokud není pozdě) a vývoji nových, s rozumem používaných účinných léků.

Další článek
Související články
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek. Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich […]
Objevy Příroda 5.5.2025
My suchozemci si tlak prostředí, který na nás doléhá, obvykle uvědomíme až při potápění. Už v 10 metrech je dvojnásobný, než byl na hladině. A to je znát. Každých 10 m směrem do hloubky se dál zvyšuje o jednu atmosféru. Brzy začne být drtivý. Život v mořích tím ale zjevně neomezuje. Jak je to možné? […]
Příroda Vesmír 4.5.2025
Rotace Země se od jejího vzniku postupně zpomaluje. Tento proces probíhá neustále a den se za 4,5 miliardy let protáhl z původních šesti hodin na současných 24 hodin. Zpomalení otáčení planety však není jen zajímavý fakt z astronomie. Nové poznatky naznačují, že právě díky prodlužování dne mohlo dojít k zásadním změnám v atmosféře, které umožnily […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz