Domů     Příroda
Žraloci jako bakteriologické zbraně?
21.stoleti 23.12.2010

Ekologové z University of Florida v Gainesville objevili žraloky, kteří mají k dispozici zbraň ještě strašnější než proslavené čelisti a trojúhelníková ploutev. Ve vodách poblíž Florida Keys a Belize žijí paryby a ryby, které hostí ve svých tělech bakterie odolné vůči neuvěřitelně širokému spektru klinicky používaných antibiotik.Ekologové z University of Florida v Gainesville objevili žraloky, kteří mají k dispozici zbraň ještě strašnější než proslavené čelisti a trojúhelníková ploutev. Ve vodách poblíž Florida Keys a Belize žijí paryby a ryby, které hostí ve svých tělech bakterie odolné vůči neuvěřitelně širokému spektru klinicky používaných antibiotik.

Tým vědců, vedený Jasonem K. Blackburnem z University of  Florida v Gainesville, zkoumal výskyt bakterií, odolných vůči antibiotikům u žraloků a dravých ryb odchycených ve volném moři. Jejich výsledky jsou alarmující. Čím ale mohou být žraloci ještě nebezpečnější, než už v našich představách jsou? Získali totiž mocné spojence.

Žraloci a bubeník
Rezistence, odolnost bakterií vůči antibiotikům, je problém v humánní i veterinární medicíně. Proto ekology napadlo prozkoumat, jak jsou na tom mořští tvorové. Zaměřili se na oblasti pobřežních vod okolo Belize, Louisiany, souostroví Florida Keys a ostrova Martha’s Vineyard ve státě Massachusetts. Pro testování vybrali živočichy blízké vrcholu potravního řetězce – několik druhů žraloků (např. Ginglymostoma  cirratum nebo Carcharhinus leucas) a dravé ryby (např. bubeníka amerického, Red Drum, Sciaenops ocelota), s přibližně podobnou skladbou potravy.

Co nenapadlo ani Frankensteina
Odchyceným žralokům a dravým rybám ekologové odebírali vzorky kloakálních stěrů a z nich pak kultivovali bakterie. Celkem našli 134 různých bakteriálních kmenů. Použili standardní testy pro odhalení jejich totožnosti a vlastností a zjistili, že se jim na kultivačních miskách promenují netušená monstra. Nalezené bakterie spokojně přežívaly působení třinácti typů antibiotik – penicilinu G, piperacilinu, ticarcillinu, cefotaximu, ceftazidimu, ceftiofuru, amikacinu, gentamicinu, ciprofloxacinu, enrofloxacinu, doxycyklinu, chloramfenikolu a sulfamethoxazolu.

Dekadentní sběratel
V každé zkoumané oblasti byly nalezeny bakterie, odolné nejméně k jednomu typu antibiotik, ale většinově byla zjištěna mnohočetná rezistence. Porovnáním mladších žraloků z pobřežních vod Louisiany (druhy rodu Carcharhinus) a bubeníka amerického, žijícího ve stejných vodách, zjistili vyšší výskyt bakterií u starší populace bubeníka (Sciaenops ocelota), což nabízí teorii, že si ryba baktérie během života nastřádala. Jason K. Blackburn dodává: „Tyto druhy, které jsme zvolili, jsou draví predátoři, ve svém prostředí v podobné pozici v potravním řetězci jako lidé.“

Geny na burze
Nejasný zůstává původ infekce. V podezření jsou odpadní vody, septiky, jejichž obsah se dostává do moře a ve kterých si mohou bakterie rezistenci k antibiotikům úspěšně předávat. Podobně se do moře dostávají přímo antibiotika, takže si rezistenci mohou vytvořit i ještě neodolné bakterie ve střevním traktu živočichů. Ekologové se domnívají, že rostoucí rezistence bakterií k antibiotikům je podceňovaný jev. Chtějí prozkoumat vodní živočichy ve větší studii, protože možná rizika jsou nemalá, v přirozených »inkubátorech« se bakterie množí a horizontálním i vertikálním přenosem genetické informace (mezi dospělými jedinci i při rozmnožování) si mohou jednotlivé typy rezistence předávat a kombinovat.

Řeže medicína větev, na které sedí?
V časopise British Medical Journal byla v polovině loňského roku publikována studie, která přináší nové poznatky k příčinám a rizikům rostoucího počtu druhů patogenních bakterií k antibiotikům. Zdravý člověk je »obydlený« značným množstvím mikroorganismů, aniž by ho to nějak trápilo, s některými – například laktobacily střevní mikroflóry – si naopak docela rozumí. Ale pokud je narušená rovnováha organismu, třeba podchlazením, pak mají zákeřné mikroorganismy pré. Z člověka se stane pacient. Pokud užívá antibiotika, mohou si »jeho« mikroorganismy vyvinout dlouhodobou rezistenci a použitý lék pak na ně dlouho neplatí. Navíc mohou cestovat a šířit se. Riziko spočívá především v tom, že pokud nebude možné léčit bakteriální infekce, jak se píše v článku, „není v sázce nic menšího než budoucnost medicíny, od transplantace orgánů po chemoterapii, a tam už nebude žádná druhá šance.“ Navrhovaným řešením je používání antibiotik jen ve skutečně nejnutnějších případech (pokud není pozdě) a vývoji nových, s rozumem používaných účinných léků.

Další článek
reklama
Související články
Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší… Podle posledních závěrů vdechnou lidé ročně zhruba 22 000 000 mikro i nanoplastů. A to jednoduše proto, že jsou prakticky všude, v […]
Raflézie jsou parazité známí největšími květy světa, navíc se vzhledem a zápachem zkaženého masa. Ještě pozoruhodnější je ale jejich bizarní genom, který odhaluje, čeho jsou parazité schopni: Manipulovat s DNA, promazávat vlastní a krást geny hostitele. Někdy v dobách, kdy se Britské impérium chlubilo, že nad jeho územím slunce nezapadá, putovali pralesem Sumatry sir Thomas […]
Procházka v lese, spojená se sběrem hub nebo lesního ovoce, je příjemná záležitost. Ale na různých místech světa můžete narazit také na takzvané potravinové lesy, které sice les připomínají, ale plní jiný účel Jde hlavně o pomoc lidem, kteří mají problémy se zásobováním potravinami. Například v USA existuje více než 6500 venkovských a městských oblastí, […]
Ani vitaminy, ani antioxidanty. Americký výzkum přišel s poznatkem, že větším zdravotním benefitem ovoce a zeleniny mohou být toxiny, které rostlinám slouží na ochranu proti hmyzu. Jsou v množství, které nám neublíží, přesto cosi zajímavého dělají s našimi buňkami. Někdy před 15 lety připravili vědci ve Švýcarském federálním technologickém institutu jednoduchý experiment, u nějž se […]
Skutečnost, že příroda léčí není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli. Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány. Na otázku, co přesně za […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz