Kde jsou ty časy, kdy byly ponorky poháněny ruční klikou! Tomu by se konstruktéři dnešních moderních podmořských strojů asi jen nevěřícně zasmáli. Do rodiny vyspělých ponorek nyní přispěla i Čína. Její stroj Jiaolong se dokáže ponořit až do hloubky 7000 metrů, o čemž si jakákoliv jiná pilotovaná ponorka může nechat jen zdát.
Čínské technologie jsou na vzestupu a oblast ponorek není výjimkou. Vzrůstající čínská ekonomika hledá nové zdroje surovin a ponorka Jiaolong je má hledat na mořském dně. Radost z nového stroje má určitě i čínská generalita, vždyť v čínských expanzivních plánech tyto typy ponorek zcela jistě najdou své využití.
Nejhlouběji na světě
O tom ale samozřejmě čínská úřední místa nehovoří. Podle nich bude ponorka především pátrat po nerostných surovinách na mořském dně. Číňany zajímají především drahé kovy a metanový led (led obsahující velké množství molekul metanu uvězněných v krystalické struktuře zmrzlé vody), který by se v budoucnosti snad mohl stát jedním z fosilních paliv. Pod mořským dnem je ho totiž podle některých výzkumů více než zemního plynu. Vzhledem k jeho explozivním vlastnostem mohl mít v minulosti metanový led na svědomí některé výbuchy těžních plošin.
Vraťme se ale zpět k samotné ponorce. Její délka přesahuje osm metrů a téměř 22 tun. Její maximální ponor dosahuje hloubky 7 kilometrů, čímž překonává dosavadního rekordmana japonskou ponorku Shinkai. Ta je schopná se ponořit do maximální hloubky 6500 metrů. Jiné batyskafy, které by dokázaly proniknout ještě hlouběji, v současné době nemá v provozu žádná z ponorkových velmocí.
Vlajka na dně moře
Čína se tak stala pátou zemí, která se může pochlubit ponorkou, schopnou překonat hranici 3500 metrů pod hladinou. Kromě zmíněného Japonska do exkluzivního klubu patří i USA, Francie a Ruská federace. Je zajímavé, že taková námořní velmoc, jakou Británie bývala a ještě stále je, podobný typ ponorky k dispozici nemá.
Projekt ponorky Jiaolong byl odstartován již v roce 2002. Práce na hlubinném plavidle se zúčastnilo na 100 firem a institucí. Vše samozřejmě pod přísným dohledem vládnoucí strany, která si ponorku objednala a hodlá ji využít nejen pro výzkumné, ale i pro propagandistické účely. Koneckonců, Peking už vyslal do světa fotografii, na které robotická ruka ponorky pokládá na mořské dno čínskou vlajku.
Úspěšné testy
Ponorka má za sebou úspěšné testy. V jihočínském moři uskutečnila za přítomnosti tříčlenné posádky 17 ponorů. Zatím ještě neukázala vše, co dokáže, nejvíce se potopila do hloubky 3700 metrů. „Začínali jsme na 50 metrech, pak jsme se ponořili do sta metrů, zkusili jsme i tři sta metrů a nakonec jsme se přiblížili čtyřem kilometrům. Čína se tak zařadila mezi ty země, které jsou schopné provádět výzkumy hluboko pod mořskou hladinou,“ pochlubil se Liu Feng, který měl veškeré testy na starosti. „Zkoušky nebyly vždy jednoduché, museli jsme se bránit rozmarům počasí, několikrát nás vyděsily bouře a tajfuny. Ponorku jsme nakonec vystavili tlaku, který panuje v hloubce 7000 metrů. A Jiaolong jej zvládla bez problémů.“ dodal.
Čínští technologové neměli vždy na růžích ustláno. „Během našich prací jsme museli překonat spoustu obtíží. Nejproblematičtější bylo řešení odolnosti vůči tlaku, autonomních kontrolních systémů a kapacity baterie,“ podotkl Wang Fei, náměstek ředitele Státní oceánské správy. Podle něj však největším handicapem byl nedostatek zkušeností.
Podvodní drak
Taková ponorka potřebuje i svou základnu, kde bude »bydlet«. Číňané ji už budují, vzniká poblíž pobřežního města Qingdao v provincii Shandong. Základna nebude žádný drobek, na souši zabere plochu dvaapadesáti fotbalových hřišť a na moři bude mít rozměry dokonce více než dvojnásobné. Náklady na její výstavbu se odhadují na více než 70 milionů dolarů. Právě v této oblasti Číňané neustále posilují svou námořní přítomnost, zejména kvůli nedalekému Tchaj-wanu.
A kde se vzal ono zvláštní jméno, které plavidlo nese? Jiaolong je čínský mýtický vodní drak. Měl hlavu krokodýla, tělo ryby a ocas hada. V legendách, které o něm kolovaly, měl neomezenou moc nad povodněmi. Snad tedy nový podvodní drak bude sloužit jen vědě a nikoliv k různým zbrojařským účelům.
Už Leonardo da Vinci…
O tom, jak by taková ponorka mohla fungovat, přemýšlel už Leonardo da Vinci. První funkční ponorku však sestavil až v roce 1642 Holanďan Cornelis Drebbel. Z dnešního pohledu byla vskutku zvláštní, Drebbel ji vyrobil z dřevěné kostry, která byla potažena naolejovanou kůží. Ponorka vezla 12 veslařů. V 19. století se o konstrukce ponorek snažili především Američané a Němci. Zatímco řada německých pokusů skončila fiaskem, americká ponorka Aligator v roce 1863 úspěšně zaminovala nepřátelské přístavy. Dokázala už chemicky vyrábět kyslík, ale pohon byl stále mechanický. Ponorky se dočkaly svého úspěšného nasazení i v obou světových válkách v minulém století. V roce 1954 byla zkonstruována americká ponorka Nautilus, jejíž pohon již byl jaderný. V současnosti jadernými ponorkami disponují nejen Američané, ale i Rusové, Britové, Francouzi, Číňané a Indové.
První bojové nasazení ponorky
K úplně prvnímu bojovému nasazení ponorky došlo během americké války o nezávislost v roce 1776. Jednomístná ponorka se jmenovala Želva, připomínala vejce a její pohon byl ruční, pilot totiž musel točit klikou napojenou na vrtuli. Seržant Lee, který bojoval na americké straně, se v tomto stroji vydal během jedné noci k anglické vlajkové lodi Asia, kotvící u New Yorku. Jeho záměr byl jasný – nepozorovaně se přiblížit k lodi a připevnit pomocí vrtáku na loď bombu. Jenže Lee si pro svou nálož vybral zrovna místo, kde loď nebyla vyrobena ze dřeva, nýbrž ze železa. Nešťastný seržant se po chvíli marné práce začal ve své Želvě dusit. Nezbylo mu nic jiného, než se vynořit a otevřít poklop ponorky. Anglický námořník, který hlídkoval na lodi, zaslechl cosi podezřelého, ale než stačil zjistit, oč se jedná, Lee se stačil ponořit a v mrákotách se odkodrcal zpět ke svým spolubojovníkům.
