Domů     Objevy
Periodickou tabulku prvků čekají důležité změny
21.stoleti 20.12.2010

Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, kterou zná každý školák ze zdí chemických učeben či vnitřních stran učebnic, čekají po dlouhé době změny. Tentokrát však nejde o objev nových stabilních prvků. Změny nastávají v přesnějším určení relativní atomové hmotnosti 11 běžných prvků. Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, kterou zná každý školák ze zdí chemických učeben či vnitřních stran učebnic,  čekají po dlouhé době změny. Tentokrát však nejde o objev nových stabilních prvků.  Změny nastávají v přesnějším určení relativní atomové hmotnosti 11 běžných prvků.

Vědci z univerzity v kanadském Calgary si zvolili skutečně zajímavý příspěvek k Mezinárodnímu roku chemie, jímž byl rok 2011 vyhlášen. Na základě výzkumů, které započaly již v roce 1985 nedávno vyhlásili, že tradiční učebnicová dogmata je třeba přepsat. O co vlastně jde? Vědci se shodli, že u jedenácti známých prvků (vodíku, lithia, boru, uhlíku, dusíku, kyslíku, křemíku, síry, chloru, thallia a germania) bude třeba přepsat hodnotu tzv. relativní atomové hmotnosti. Toto bezrozměrné číslo udává podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty. Dlouhými měřeními vědci zjistili, že hodnota relativní hmotnosti není jednoznačnou konstantou přírody, ale pohybuje se v jistém intervalu. Například u síry udávají tabulky tradičně hodnotu 32,065. Podle nových měření se však může tato hodnota pohybovat v intervalu mezi 32,059 a 32,076. Rozpětí v atomové hmotnosti prvku podle vědců odráží skutečnost, že každý atom prvku prošel od okamžiku svého vzniku  jistými dějinami.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz