Prostřednictvím zvláštních pohybů, tzv. včelích tanečků, sdělují včely svým družkám, kde najít zdroj potravy. Včela, která informaci předává, ale nesmí být „po flámu“. Podle amerických vědců komunikují totiž „nevyspané“ včely stejně špatně, jako nevyspaní lidé.

     Stejně jako velká část jiných živých tvorů, i včely potřebují k hladkému zvládání svých náročných všednodenních úkolů odpočinek. O tom, jak včely spí a jaký přesně má pro ně spánek význam, však vědci stále mnoho nevědí. Student posledního ročníku univerzity v texaském Austinu Barret Klein se proto rozhodl připravit rafinovaný pokus, který by ukázal, co s tímto hospodářsky velmi významným hmyzem nedostatek spánku dělá.

     A jak tedy jeho pokus vypadal? Nejprve si připravil skupinku asi padesáti včel, které vytrénoval k létání na asi 1 km vzdálené krmítko. Poté všem přidělal na tělo drobné kovové plíšky. Zatímco plíšky první poloviny včel byly vyrobeny z magnetického kovu (železo), u druhé skupiny byly z kovu nemagnetického (měď). Prostřednictvím těchto plíšků pak v noci včely „trápili“. Jezdili totiž po stěnách úlu silným magnetem, jehož účinky včely s železnými plíšky přirozeně rušily. V průběhu následujících 48 hodin pak pozorovali, jak si včely z obou skupin povedou při předávání informací prostřednictvím tanečků. Rozdíl mezi oběma skupinami se projevil zajímavým způsobem. Informaci o vzdálenosti krmítka předávaly „nevyspalé“ včely předávaly stejně dobře, jako jejich vyspalé kolegyně. V čem ale chybovaly, bylo správné určení polohy místa. A co to podle Kleina znamená? „Předávání informace o směru může být kognitivně či fyziologicky náročnější, než předávání informace o vzdálenosti,“ dovozuje mladý vědec.