Řasa se dohodla s imunitním systémem mloka

Někdy se stane, že máme před nosem mimořádný objev ukrytý v systému, který je už celá desetiletí předmětem výzkumu. Ryan Kerney z Dalhousie University v kanadském Halifaxu to zažil na vlastní kůži, když pozoroval zblízka shluk jasně zelených koulí – vajíček s embryi axolotla skvrnitého (Ambystoma maculatum).Někdy se stane, že máme před nosem mimořádný objev ukrytý v systému, který je už celá desetiletí předmětem výzkumu. Ryan Kerney z Dalhousie University v kanadském Halifaxu to zažil na vlastní kůži, když pozoroval zblízka shluk jasně zelených koulí – vajíček s embryi axolotla skvrnitého (Ambystoma maculatum).

Axolotl skvrnitý je americký příbuzný našeho mloka. Nazelenalé zabarvení jeho vajíček způsobuje jednobuněčná řasa Oophilia amblystomatis. O té už je nějakou dobu známo, že si užívá symbiotický vztah s vajíčky axolotla skvrnitého, vyvíjejícími se ve vodě. Jenže tahle symbióza byla původně chápána jako symbióza mezi embryem a řasami, přítomnými v rosolovitém obalu vajíčka. Embryo produkuje dusíkem bohaté metabolity, které chutnají řasám, a ty zase fotosyntézou zvyšují obsah kyslíku ve vodě v bezprostřední blízkosti embryí.

Řasa obklíčená elektrárnami
Kerney si ale všiml, že jasně zelenou barvu řas pozoruje nejen z gelovitého obalu vajíček, ale i z embryí samotných. „Ze zvědavosti jsem se rozhodl udělat fluorescenční snímek nevylíhnutého embrya axolotla skvrnitého s dlouhou expozicí,“ říká Kerney. Svítící tečky na snímku indikovaly, že tělní buňky embrya mohou obsahovat chlorofyl, proto Kerney použil zobrazení transmisní elektronovou spektroskopií (TEM), aby jev prozkoumal blíže. „V buňkách axolotlů, které obsahují řasy, je často vidět několik mitochondrií, které obklopují symbiotické buňky řas,“ konstatoval Kerney nad TEM zobrazením. Mitochondrie jsou elektrárny zvířecích buněk, které energii reakcí kyslíku a metabolických produktů glukózy přeměňují do ATP (adenosin trifosfátu) – molekuly, která pro buňku skladuje energii. Takže mitochondrie, shromážděné okolo buněk řas, mohou těžit z kyslíku a uhlovodíků vzniklých při fotosyntéze v těchto zvláštních buňkách.

Protekce imunitního systému
Symbióza s fotosyntetizujícími organismy je známá u bezobratlých, například u korálů, nebo podivuhodného zeleného mořského plže na alternativní pohon Elysia chlorotica. Připomeňme jen, že ten si dokonce „ukradl“ některé geny, potřebné pro fotosyntézu, a poté, co se »nabije« chloroplasty z řas Vaucheria, nemusí téměř rok přijímat potravu. Buňky obratlovců ale mají velmi složitý adaptivní imunitní systém, který rozeznává a zneškodňuje jakýkoliv »nevlastní« biologický materiál. Proto si poradíme s nebezpečnými bakteriemi a viry, které občas dostanou chuť nás obydlet, a ani si toho nevšimneme. Jen když je jich přesila, imunitní systém akceleruje a dostaneme horečku, která nás »položí«. Ale v případě axolotla a jeho spřátelených řas to neplatí. Buňky samy nějak změnily s vidinou profitu ze symbiózy svůj imunitní systém, vypnuly ho nebo nějak změnily pravidla.

Oboustranný profit
Není známo, jak důvěrné vztahy mezi axolotlem a řasami začaly. Ryan Kerney se teď pokouší zjistit, jak k tomu mohlo dojít, v návaznosti na předchozí výzkumy. Např. Lynda Goffová, bioložka z kalifornské university v Santa Cruz, už dříve zjistila, že embrya bez přítomnosti řas pomaleji rostou a naopak, že řasy lépe prosperují, když embryo roste, rychleji se začleňují do obalu vajíček. Ale jak a kdy se staly řasy součástí embryonálních buněk?
Kerney zpozoroval, že když se začne tvořit nervová soustava embrya, objeví se při detekci v této fázi vývoje zelený záblesk fluorescentního značení v každém vajíčku. Ten nastane v důsledku vývoje řas, kterým prospívá zvyšující se produkce dusíkem bohatých metabolitů z embrya. Když se jejich produkce zvýší, musí být pro řasy cesta dovnitř otevřená a vyšší množství řas zvyšuje šanci, že se některé dostanou dovnitř. Tato závislost také nabízí hypotézu pro to, proč dosud nebyly řasy uvnitř embryí axolotlů nalezeny. Embrya mohla být studována před fází, ve které se řasy začnou množit. Ale to, že je nevidíme, ještě neznamená, že řasy v embryonálních buňkách nejsou i předtím.

Zelené rodinné stříbro
Aby toho nebylo málo, vědci objevili symbiotické buňky řas ve vejcovodech dospělých samiček. Během průchodu vejcovodem se vajíčko axolotla oblékne do ochranného gelového obalu. Toto překvapivé zjištění tedy naznačuje, že se symbiotické řasy předávají z matky do gelového obalu potenciálního potomka už při reprodukci. Bylo by možná zajímavé, kdyby byl další výzkum zaměřený na imunologické charakteristiky řas, nalezených ve vejcovodech, a řas volně plovoucích v nějakém vodním rezervoáru, které nemají s axolotlem žádné důvěrné vztahy. Možná by se ukázalo, že povrchové struktury buněk spřátelených řas, důležité pro imunitní systém, byly přizpůsobené tak, aby je imunitní systém axolotlů považoval za vlastní. Právě proto se tyto přizpůsobené řasy možná předávají z matky na potomstvo. Jiná hypotéza nabízí možnost, že v zárodečné buňce imunitní systém ještě nefunguje a řasa, která do ní pronikne je po jeho spuštění rozeznávaná jako »vlastní«. I to by mohl být důvod toho, proč jsou řasy přítomné hned »na startu“«.

Způsobí axolotlové revoluci?
„Zajímalo by mě, zda by se mohly řasy dostat přímo do zárodečné buňky,“ říká David Wake, profesor na University of California v Berkeley, který sledoval Kerneyovu prezentaci. „To by opravdu byla výzva dogmatu (o možnostech buněk obratlovců zacházet s cizím biologickým materiálem). Ale proč ne?“  David Wake pak společně s Davidem Buckleyem z Národního muzea přírodních věd v Madridu, který se specializuje na biologii obojživelníků, potvrdili, že tato práce nám pomůže pochopit, jak je schopnost rozeznávat vlastní struktury předávána buňkami obratlovců během vývoje.

Volnomyšlenkářské buňky
Protože mlokům a axolotlům mohou dorůstat údy, mnoho buněk dospělých jedinců má v různé míře schopnost změnit specializaci na jinou během života axolotla (jakoby se například kožní buňky přeškolily na nervové buňky, když by to právě bylo zapotřebí).
To může také znamenat, že specializované buňky dospělých axolotlů jsou schopné tolerovat řasy uvnitř, protože proces, při kterém se učí rozeznávat vlastní struktury je odlišný ostatních obratlovců. Nabízí se tady nepřeberné množství otázek a hypotéz a to znamená, že tento objev otevírá lákavé široké pole dalších výzkumů. Ty mohou pomoci najít další nové zákonitosti v symbióze živých organismů nebo imunologii obratlovců a může přinést ještě mnohá překvapení při průzkumu podobných vztahů.

Zelení alchymisté
Pod pojmem řasy je schovaná velká a značně nesourodá skupina jedno- i vícebuněčných mikroorganismů, které využívají energii slunečního záření. Dokážou využívat pro stavbu svých buněk i to, co lidé považují za znečištění, takže bujně rostou ve vodách, které obsahují hnojiva spláchnutá z polí, fosfáty z pracích prášků i těžké kovy. Toho se využívá v čistírnách odpadních vod. Řasy téměř doslova mění jedy ve zlato. Podle dostupných údajů se sklízí na celém světě 7 mil. tun mořských řas, přibližně polovina se využívá v potravinářství (získává se z nich např. agar, karagen, algináty, beta karoten), druhá polovina v kosmetice, medicíně apod. Z netradičních způsobů využití stojí za zmínku řasa produkující vodík v budoucnosti použitelný jako palivo a řasy, které recyklují, vyrábí kompost z rostlinných zbytků.

Ve špatnou dobu na špatném místě
Stejné řasy ale na jiném místě dělají lidem vrásky. Řeč je o řasách, které mohou ohrožovat spořádaný chod chladicích systémů jaderných elektráren. V nádržích otevřených světlu, ve kterých se díky odpadním vodám udržuje celoročně teplota okolo 20 ºC, se řasám daří. Hůře se pak vede návazným systémům – řasy mohou ucpávat filtry a čerpadla. Produkují kyslík a ten může urychlovat korozi kovových součástí, které s řasami přicházejí do styku. V jaderných elektrárnách proto s řasami vedou neutuchající nákladné chemické války. Vědci z Botanického ústavu AV ČR v. v. i. našli i jiné, přirozenější, účinnější a levnější řešení. „Ověřili jsme, že samotný zooplankton je schopen velice účinně odfiltrovat rasy, i bez přidávání drahých preparátů. Podporou rozvoje zooplanktonu jsme dosáhli výrazně lepších výsledků ve srovnání se standardně ošetřovanými nádržemi,“ komentoval výsledky projektu RNDr. Jaromír Lukavský, CSc.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Hroši ve dvorském safari parku si užívají letní teploty

Hroši ve dvorském safari parku si...

Teplé červnové počasí tráví hroši ve dvorském safari parku svou oblíbenou...
Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku Dvůr Králové vyzývají k omezení obchodu s ohroženými druhy

Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku...

V rámci kampaně OSN s názvem Wild for Life upozorňují na problematiku...
Velká výstava bezobratlých v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

Velká výstava bezobratlých v...

Botanická zahrada PřF UK v Praze ožije v první polovině června nejrůznější “havětí”....
Smrt rukou člověka: Velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Smrt rukou člověka: Velemlok...

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největším mlokem na světě, dosahujícím...
Lesní království v jižních Čechách

Lesní království v jižních Čechách

Nejnavštěvovanější turistickou destinací ČR je samozřejmě Praha. Další medailové...
V Mělčanech u Dobrušky se začne stavět protipovodňová ochrana

V Mělčanech u Dobrušky se začne...

I tak by se dal nazvat záměr Povodí Labe, které od roku 2000 usiluje o výstavbu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Trable Franze Josefa: Vnučku vnutil ženichovi rozkazem

Trable Franze Josefa: Vnučku...

Vídeňský dvůr tančí. Na plese v září 1900 spočine zrak císařovy rozmazlované vnučky...
Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk vyráží do akce!

Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk...

Superhrtdinské filmy ovládly kina a téměř zcela vytlačily například...
První český cestovatel Oldřich z Pordenone kritizoval kanibaly i pohřební rituály Tibeťanů

První český cestovatel Oldřich z...

První známý Čech – cestovatel, mnich Oldřich, se v létě roku 1327 účastní...
Zapálili Prahu v roce 1689 francouzští žháři?

Zapálili Prahu v roce 1689...

Francouzský král Ludvík XIV. se užírá vzteky. 20. září 1688 do Paříže dorazily...
VIDEO: Co všechno je lidské tělo schopné přežít?

VIDEO: Co všechno je lidské tělo...

Byli jste někdy zvědaví, jak dlouho dokáže člověk vydržet...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.