Otrávil Alexandra Velikého jed z řeky Styx?

Voda řeky Styx byla pro obyčejné smrtelníky i bohy jedovatá a dotknout se jí mohl pouze převozník mrtvých, Charon. Na každém šprochu pravdy trochu, řekly si americké vědkyně a začaly pátrat po nebezpečné látce, která mohla dát vzniknout dávné báji.

A co více – tajemný říční jed mohl podle nich stát i za podivnou smrtí Alexandra Makedonského.

Voda řeky Styx byla pro obyčejné smrtelníky i bohy jedovatá a dotknout se jí mohl pouze převozník mrtvých, Charon. Na každém šprochu pravdy trochu, řekly si americké vědkyně a začaly pátrat po nebezpečné látce, která mohla dát vzniknout dávné báji. A co více – tajemný říční jed mohl podle nich stát i za podivnou smrtí Alexandra Makedonského.

Toxikologie je v dnešní době velmi důležitou vědou. Ale ruku na srdce: skutečné dechberoucí vzrušení nepřináší snad ani těm nejoddanějším odborníkům. Když však na nedávném XII. mezinárodním toxikologickém kongresu v Barceloně vystoupily se svým referátem historička vědy Adrianne Mayorová a toxikoložka Antoinette Hayesová, zjevil se náhle posluchačům fascinující příběh, který propojil řeckou literaturu, dějepis, mikrobiologii a chemii.

Poslyšte tedy legendu o bakteriích, tajemné řece Styx a Alexandrovi Velikém.

Tajemná smrt největšího z vojevůdců Největší ze státníků a vojevůdců řecké antiky, makedonský vládce Alexandr III. Veliký, upadl v Babylonu (dnešní Irák) na začátku června r. 323 př. n. l. po jedné z velkých pitek do obrovských bolestí.

Bolest bodala zejména v játrech a situace se postupně více a více zhoršovala. Celé jeho tělo ochrnulo – nemohl ani mluvit a pohyboval pouze očima, až nakonec 10. nebo 11. června roku 323 př. n. l. zemřel.

Jeho náhlý skon v nedožitých 33 letech vyvolává již od antických dob řadu spekulací. Helénističtí historikové Plutarchos a Arrianos byli toho názoru, že se Alexandr zemřel smrtí přirozenou. Kandidátů na její příčinu je skutečně mnoho.

Jeho tělo oslabené vyčerpávajícími boji a také tolik oblíbeným alkoholem mohlo být napadeno malárií, tyfem či západonilskou horečkou. V úvahu padá také septický šok či nezáměrné požití některého z běžných jedů (arsen, strychnin, čemeřice).

Jed pro polobohaKonspiračních teorií však není nikdy dost. V případě Alexandra a jeho smrti mají navíc skutečně výživné »podhoubí« – žádná z historických zpráv z jeho okolí není příliš věrohodná, neboť jako mnohými nenáviděný dobyvatel musel neustále čelit dezinformačním kampaním.

Přesto nelze ani zcela vyloučit, že mohl být i záměrně otráven. A právě zde se k dávnému příběhu připojuje nová kapitola, kterou k němu připsaly obě americké vědkyně. „Alexandr byl již za svého života považován za poloboha.

K jeho otrávení by se proto velmi hodila látka, která by měla pověst božského jedu,“ vysvětluje důvody svého pátrání Adrianne Mayorová. Ta si také velmi pečlivě všimla popisu průběhu Alexandrova umírání.

Ten se nápadně přesně shodoval s popisem stavu, který podle antického řeckého básníka Hesioda zažívali bohové poté, co je Zeus přinutil vypít vodu řeky Styx (viz rámeček).

Krusta z řeky smrtiS dalšími informacemi již přispěchala toxikoložka Hayesová. Řeka Mavroneri, která je dnes považována za reálný předobraz řeky Styx, protéká vápencovým podložím Peloponésu. V něm se běžně tvoří zvláštní vápenitá kůra, tzv. kalkrusta.

Tento minerální podklad je pro náš příběh důležitý v první řadě tím, že je ideálním životním prostředím pro gram-pozitivní bakterii Micromonospora echinospora, která svému okolí hrozí svým metabolitem calicheami(y?)cinem.

(Metabolity jsou produkty látkové přeměny – metabolismu.) Příznaky otravy touto látkou včetně vysoké horečky se nápadně podobají těm, které provázely Alexandrovo umírání. Závěr nově připsané kapitoly Alexandrova příběhu je tedy již jasný: Někdo z jeho nepřátel jej »poslal do podsvětí« douškem vody z řeky Styx.

Ačkoliv důkazy pro svou teorii obě americké vědkyně seženou nejspíše jen stěží, jedno je jisté – jejich spekulace je přinejmenším v dobrém souladu s reputací, kterou měla řeka Styx prakticky u všech antických autorů.

Řeka Styx v zrcadle mýtů Řeka Styx (Styga) byla podle antických bájí, zaznamenaných zejména Homérem a Hesiodem, jednou ze čtyř řek, které obtékaly podsvětí – Hádes. Pro smrtelníky tvořila nepřekročitelnou hranici, přes níž nikdo nemohl přejít bez toho, aniž by měl po ruce peníz pro převozníka Charona.

Při řece samotné se vyslovovaly ty nejvážnější a nezrušitelné přísahy, které platily jak pro smrtelníky, tak pro nesmrtelné bohy. Podle Hesioda trestal Zeus porušení přísahy tak, že hříšníka přinutil napít se vody z řeky.

Voda na ně měla takový účinek, že nebyli schopní hýbat se, dýchat či mluvit po dobu delší než rok. Podle popisu známého z Hesiodovy Theogonie by předobrazem řeky Styx mohla být řeka Mavroneri (řeky »Černá řeka«), protékající pohořím Helmos na severu Peloponésu.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Výzkum pohřebiště habánů v Přibicích...

Unikátní vhled do života příslušníků reformní křesťanské společnosti hlásící se k...

Kde hledat dokonalý pigment?

Pigmenty jsou práškové barvy, jež jsou prakticky nerozpustitelné nejen ve...

„Kočičí vikingové“

Že byly kočky uctívané ve starověkém Egyptě, ví snad každé malé dítě, důkazy,...

Desátník Wojtek: Medvěd v...

„Desátník Wojtek! Kde je desátník Wojtek!?“ hřímal jednoho dne v časech...

Monumentální stavba pod...

Jak byli Mayové zdatnými architekty, dokazuje také zhruba 3 tisíce let...

Co skrývají tajemné geoglyfy?

Jejich původ je obestřen záhadou, stejně jako důvod jejich existence....

Stručná historie kávy

V 15. století se káva pěstovala ve východní Africe a obchodovalo se s ní po...

Smutný konec hrdinů: Těla vojáků...

Padli v jedné z nejslavnějších bitev historie, ale jejich konec moc...

Pompeje vydaly další oběť: březí...

Archeologové v Pompejích objevili pozůstatky březí želvy, která hledala...

Katedrála v Chartres: aplikovaná...

Řekne-li se katedrála Notre-Dame, každý si vybaví Paříž a hrbatého zvoníka...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sevřeni v šiku, zoceleni bojem

Sevřeni v šiku, zoceleni bojem

Přesný čtverec, v němž vedle sebe pochodují pikenýři a arkebuzíři s mušketýry,...
5 tipů, jak se dostat do dobré fyzické i psychické kondice

5 tipů, jak se dostat do dobré...

Říká se, že ve zdravém těle je zdravý duch. Pokud jste se rozhodli,...
Dravec versus šelma: Kdo zvítězil v souboji orlice se lvem?

Dravec versus šelma: Kdo...

Prvním symbolem českého státu se stává svatováclavská orlice, kterou se...
Neberte depresi na lehkou váhu!

Neberte depresi na lehkou váhu!

Deprese není projevem špatné nálady ani přechodným stavem mysli. Je vážným...
Proč běžec Emil Zátopek nemohl najít práci?

Proč běžec Emil Zátopek nemohl...

„Když nemůžeš, tak přidej!“ Nekompromisní životní heslo a tvrdou přípravu...
Záhada nedostavěného chrámu: Leží v Panenském Týnci ostatky svaté Anežky?

Záhada nedostavěného chrámu: Leží v...

Mohutné zdi nedostavěného chrámu se tyčí do výšky v Panenském Týnci na Lounsku....
Proč někdo pojídá to, co nikdo nechce?

Proč někdo pojídá to, co nikdo...

Koprofágie neboli pojídání vlastních výkalů se na první pohled může zdát jako...
Zachránili Poláci a Čechoslováci Brity v bitvě o Británii?

Zachránili Poláci a Čechoslováci...

Po 15. březnu 1939 se v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava spousta mladých...
Hledání partnera podle pachu!

Hledání partnera podle pachu!

Proč se někomu daří na svůj protějšek zapůsobit s obrovskou intenzitou,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.