Domů     Historie
Otrávil Alexandra Velikého jed z řeky Styx?
21.stoleti 19.11.2010

Voda řeky Styx byla pro obyčejné smrtelníky i bohy jedovatá a dotknout se jí mohl pouze převozník mrtvých, Charon. Na každém šprochu pravdy trochu, řekly si americké vědkyně a začaly pátrat po nebezpečné látce, která mohla dát vzniknout dávné báji. A co více – tajemný říční jed mohl podle nich stát i za podivnou smrtí Alexandra Makedonského.

Voda řeky Styx byla pro obyčejné smrtelníky i bohy jedovatá a dotknout se jí mohl pouze převozník mrtvých, Charon. Na každém šprochu pravdy trochu, řekly si americké vědkyně a začaly pátrat po nebezpečné látce, která mohla dát vzniknout dávné báji. A co více – tajemný říční jed mohl podle nich stát i za podivnou smrtí Alexandra Makedonského.

Toxikologie je v dnešní době velmi důležitou vědou. Ale ruku na srdce: skutečné dechberoucí vzrušení nepřináší snad ani těm nejoddanějším odborníkům. Když však na nedávném XII. mezinárodním toxikologickém kongresu v Barceloně vystoupily se svým referátem historička vědy Adrianne Mayorová a toxikoložka Antoinette Hayesová, zjevil se náhle posluchačům fascinující příběh, který propojil řeckou literaturu, dějepis, mikrobiologii a chemii. Poslyšte tedy legendu o bakteriích, tajemné řece Styx a Alexandrovi Velikém.

Tajemná smrt největšího z vojevůdců
 Největší ze státníků a vojevůdců řecké antiky, makedonský vládce Alexandr III. Veliký, upadl v Babylonu (dnešní Irák) na začátku června r. 323 př. n. l. po jedné z velkých pitek do obrovských bolestí. Bolest bodala zejména v játrech a situace se postupně více a více zhoršovala. Celé jeho tělo ochrnulo – nemohl ani mluvit a pohyboval pouze očima, až nakonec 10. nebo 11. června roku 323 př. n. l. zemřel. Jeho náhlý skon v nedožitých 33 letech vyvolává již od antických dob řadu spekulací. Helénističtí historikové Plutarchos a Arrianos byli toho názoru, že se Alexandr zemřel smrtí přirozenou. Kandidátů na její příčinu je skutečně mnoho. Jeho tělo oslabené vyčerpávajícími boji a také tolik oblíbeným alkoholem mohlo být napadeno malárií, tyfem či západonilskou horečkou. V úvahu padá také septický šok či nezáměrné požití některého z běžných jedů (arsen, strychnin, čemeřice).

Jed pro poloboha
Konspiračních teorií však není nikdy dost. V případě Alexandra a jeho smrti mají navíc skutečně výživné »podhoubí« – žádná z historických zpráv z jeho okolí není příliš věrohodná, neboť jako mnohými nenáviděný dobyvatel musel neustále čelit dezinformačním kampaním. Přesto nelze ani zcela vyloučit, že mohl být i záměrně otráven. A právě zde se k dávnému příběhu připojuje nová kapitola, kterou k němu připsaly obě americké vědkyně. „Alexandr byl již za svého života považován za poloboha. K jeho otrávení by se proto velmi hodila látka, která by měla pověst božského jedu,“ vysvětluje důvody svého pátrání Adrianne Mayorová. Ta si také velmi pečlivě všimla popisu průběhu Alexandrova umírání. Ten se nápadně přesně shodoval s popisem stavu, který podle antického řeckého básníka Hesioda zažívali bohové poté, co je Zeus přinutil vypít vodu řeky Styx (viz rámeček).

Krusta z řeky smrti
S dalšími informacemi již přispěchala toxikoložka Hayesová. Řeka Mavroneri, která je dnes považována za reálný předobraz řeky Styx, protéká vápencovým podložím Peloponésu. V něm se běžně tvoří zvláštní vápenitá kůra, tzv. kalkrusta. Tento minerální podklad je pro náš příběh důležitý v první řadě tím, že je ideálním životním prostředím pro gram-pozitivní bakterii Micromonospora echinospora, která svému okolí hrozí svým metabolitem calicheami(y?)cinem. (Metabolity jsou produkty látkové přeměny – metabolismu.) Příznaky otravy touto látkou včetně vysoké horečky se nápadně podobají těm, které provázely Alexandrovo umírání. Závěr nově připsané kapitoly Alexandrova příběhu je tedy již jasný: Někdo z jeho nepřátel jej »poslal do podsvětí« douškem vody z řeky Styx. Ačkoliv důkazy pro svou teorii obě americké vědkyně seženou nejspíše jen stěží, jedno je jisté – jejich spekulace je přinejmenším v dobrém souladu s reputací, kterou měla řeka Styx prakticky u všech antických autorů. Řeka Styx v zrcadle mýtů
 Řeka Styx (Styga) byla podle antických bájí, zaznamenaných zejména Homérem a Hesiodem, jednou ze čtyř řek, které obtékaly podsvětí – Hádes. Pro smrtelníky tvořila nepřekročitelnou hranici, přes níž nikdo nemohl přejít bez toho, aniž by měl po ruce peníz pro převozníka Charona. Při řece samotné se vyslovovaly ty nejvážnější a nezrušitelné přísahy, které platily jak pro smrtelníky, tak pro nesmrtelné bohy. Podle Hesioda trestal Zeus porušení přísahy tak, že hříšníka přinutil napít se vody z řeky. Voda na ně měla takový účinek, že nebyli schopní hýbat se, dýchat či mluvit po dobu delší než rok. Podle popisu známého z Hesiodovy Theogonie by předobrazem řeky Styx mohla být řeka Mavroneri (řeky »Černá řeka«), protékající pohořím Helmos na severu Peloponésu.

Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz