Dinosauří inkubátor v horkých pramenech

Mezi paleontology je argentinská Patagonie proslavená mimo jiné nálezy velkého počtu hnízd dinosaurů s výborně zachovanými vejci. Nedávno se zde podařilo objevit zbytky velmi zvláštních hnízd. Druhohorní obři si zde v horké půdě, prosycené hydrotermálními průduchy, vytvořili jakýsi pravěký inkubátor.

Mezi paleontology je argentinská Patagonie proslavená mimo jiné nálezy velkého počtu hnízd dinosaurů s výborně zachovanými vejci. Nedávno se zde podařilo objevit zbytky velmi zvláštních hnízd. Druhohorní obři si zde v horké půdě, prosycené hydrotermálními průduchy, vytvořili jakýsi pravěký inkubátor.

Objev dinosauřího hnízda se zachovanými vejci je sice z hlediska běžné smrtelníka obrovskou raritou, k podobným objevům však již došlo relativně často. Krásně zachovaná hnízda známe například z Evropy, Asie (Indie, Mongolsko, Čína, Jižní Korea), Severní i Jižní Ameriky (Arizona, Montana, Argentina). Vědci už proto nyní vědí o zvyklostech dinosaurů při hnízdění mnohé, řada střípků ve skládačce však stále chybí. Nedávné výzkumy z údolí Sanagasta v Argentině v provincii La Rioja dokázaly řadu dříve neznámých střípků informací do této skládačky přidat.

Jedinečný křídový masiv
 Velká část geologických a paleontologických objevů se odehraje díky tomu, že dlouhodobé geologické procesy zformovaly krajinu tak, aby mohli geologové přijít doslova »k hotovému«. Nejinak je tomu i v údolí Sanagasta. Na tomto místě se totiž nádherně odkrývá pískově žlutá křídová formace Los Llanos, která sedí na mnohem starších permských červených pískovcích a na ještě starších žulovitých horninách (granitoidech) s původem v karbonu. Vrstva pocházející z křídy, období typického nadvládou dinosaurů, má zvláštní strukturu. Své stopy zde zanechal takzvaný »gondwanický hydrotermální cyklus«, který trval v období před 134–110 miliony let. Prakticky to znamená, že dnes je hornina »prolezlá« minerálními žílami, které vědce informují o tom, že toto místo připomínalo kdysi slavný Yellowstoneský národní park. Půda zde byla tedy pěkně horká. I když – zase tak horká přece jen nebyla. Zcela jistě po ní totiž běžně kráčeli velcí dinosauři.

Jak si vybrat nejlepší místo?
 O tom, jak nejrůznější druhy dinosaurů hnízdily, víme dnes již relativně mnoho. Co však vědci doposud nevěděli, je to, na základě čeho si vlastně ještěři vybírali místa k hnízdění. Ke zjištění takové informace musejí mít paleontologové skutečné štěstí a kromě zbytků po zvířatech nalézt ještě další »nápovědu«. Lepší nápovědu, než zbytky po hydrotermálních procesech v údolí Sanagasta, si snad vědci nemohli ani přát. Prof. Gerald Grellet-Tinner z Fieldova muzea v Chicagu a mladý doktorand Lucas Fiorelli z Výzkumného centra v La Rioja se proto s nadšením vrhli do průzkumu tohoto místa. Objevili zde na 80 zbytků po hnízdech křídových dinosaurů, umístěných poměrně blízko rozžhavených průduchů – žádné nebylo dále než 3 metry. Podle jejich odhadů byla řada hnízd v blízkosti gejzíru umístěna dokonce současně – dinosauři si zkrátka v blízkosti pramenů udělali jakousi »školku«. A co více! Vědci předpokládají, že druhohorní obři vyhledávali toto místo ke svému hnízdění po celé miliony let.

Dokonale přizpůsobené skořápky
 A jak vlastně taková »školka« vypadala? Skládala se z jednotlivých hnízd, rozmístěných 3–20 metrů od sebe. Velikost měla různou. Největší, kterou se paleontologům podařilo objevit, měla v průměru 2,2 metru. Ve většině z nich se nacházelo 3–12 vajec, našla se však i taková, jejichž snůška čítala celých 35 kusů. Rozhodně se nejednalo o nějaká drobná vajíčka – největší z nich mělo v průměru 21 centimetrů! Při detailním průzkumu jednotlivých vajec vyšla navíc najevo další zajímavá skutečnost – tloušťka jejich obalů se pohybovala v poměrně širokém rozmezí mezi 1,29–7,54 milimetru. A jak si tuto skutečnost vědci vysvětlují? „Máme za to, že vajíčka měla silnou skořápku v momentě, kdy byla čerstvě snesená. Postupně na ni však působilo kyselé prostředí z okolí gejzírů, které skořápky rozpouštělo. Máme za to, že zvláštní tlustostěnné skořápky se u zdejších dinosaurů vyvinuly právě jako adaptace na kyselé prostředí,“ přibližuje představy vědců prof. Grellet-Tiner.

Kdo zanechal obří vejce?
 Odpovědět na otázku, jaký druh dinosaura vlastně v údolí Sanagasta hnízdil, je těžší, než se může na první pohled zdát. Něco takového je možné zjistit pouze v případě, že společně s hnízdy objeví paleontologové i nějakou další nápovědu v podobě fosilizovaných kostí, nevylíhnutých embryí ve vejcích či alespoň zkamenělých stop. Podobné štěstí však vědci prozatím neměli, a proto se musejí spoléhat na spekulace. Bohatý materiál pro srovnání poskytuje naštěstí i řada jiných míst z Argentiny, především nálezy ze slavné lokality Auca Mahuevo v provincii Neuquén, asi 500 km jižně od údolí Sanagasta. Na tomto místě byla také nalezena řada jedinečně zachovaných dinosauřích hnízd. Podle skvěle zachovaných embryí určili paleontologové jako jejich původce býložravé dinosaury ze skupiny titanosaurů. Jejich vejce byla však menší, než ta nalezená v provinci La Rioja (12–14 cm v průměru). Grellet-Tiner a Fiorelli předpokládají, že ještěři z údolí Sanagasta nemuseli nutně patřit mezi titanosaury, podle všeho však byli přinejmenším jejich příbuznými ze skupiny neosauropodů.

Omne vivum ex ovo aneb Vše živé je z vejce
 Budoucnost každého druhu organismu závisí na tom, zda se jeho zárodek úspěšně vyvine z vajíčka. Druhy, které jich kladou velké množství (např. řada druhů ryb), si většinou příliš nelámou hlavu s jejich zvláštní výbavou. Zárodek se proto musí ihned po vylíhnutí začít rychle starat o svou potravu. Jiné druhy zase poctivě vybavují vajíčka velkou porcí živin, takzvaným žloutkem (tzv. polylecitální vajíčka – např. ptáci či druhohorní dinosauři). Vyvíjející se zárodky musejí být také chráněny jednak před nepříznivými vnějšími vlivy (otřesy, záření), jednak musí být zabezpečena možnost vyměňovat si potřebné látky se svým okolím. Proto jsou vajíčka vybavena ještě takzvanými zárodečnými obaly. Kromě alantois a chorionu (zárodečné obaly), jimiž jsou vybaveni obratlovci, vázaní svým vývojem na vodu, mají ti pozemští (plazi, ptáci a někteří savci) k dispozici ještě amnion (kromě obratlovců jej však nalezneme i u některých členovců, např. u hmyzu či štírů). Obranou před mechanickým poškozením je nakonec ještě několik vnější obal, který je buď kožovitý, nebo vápenitý (ptáci).

Taboni – odborníci na umělé líhně
 Nejbližšími žijícími druhohorních forem archosaurů z řádu dinosarů jsou dnešní ptáci. Není proto divu, že mezi zvyklostmi dinosaurů a ptáků nalézáme řadu podobností. Zvláštní líhně, které vědci nedávno objevili u jihoamerických neosauropodů, známe i od jednoho současného druhu ptáka, dnes již kriticky ohroženého tabona Pritchardova (Megapodius pritchardii). Taboni, kteří patří mezi hrabavé ptáky a jsou tedy příbuzní např. kurům či bažantům, jsou vůbec velmi obratnými pečovateli o budoucí pokolení. Většina druhů, které žijí v Austrálii a na přilehlých ostrovech, klade svá vajíčka do kup z tlejícího materiálu, které předtím nashromáždili. Tlení produkuje teplo, které jejich vajíčka zahřívá, a ptáci tak nemusejí trávit čas tím, že na nich sedí. Tabon Pritchardův z ostrůvků polynéského království Tonga však zašel ještě dál. Svá vajíčka kladou samice do horkého sopečného popela, kde se po dalších 50–80 dní inkubují. Vylíhlá mláďata jsou pak již zcela samostatná.

Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Růžová barva je tou nejstarší na Zemi

Růžová barva je tou nejstarší na...

To jsou závěry doktorandského výzkumu Nur Gueneliové, která světle...
V císařské hrobce byl nalezen dosud neznámý vyhynulý gibon

V císařské hrobce byl nalezen dosud...

Archeologové v Číně při výzkumu jedné z císařských hrobek narazili na nečekaný...
Chcete poznat taje jeskynní paleontologie?

Chcete poznat taje jeskynní...

Kosti jeskynních medvědů a lvů uložené po tisíciletí v chodbách hluboko pod...
V Číně byly objeveny nejstarší otisky končetin

V Číně byly objeveny nejstarší...

Před cca 550 miliony let se nějaký malinký prehistorický živočich věnoval své...
I neandrtálci byli umělci

I neandrtálci byli umělci

Podle nejnovější studie evolučních antropologů z University of Southampton...
Slovensko má svého prvního ještěra

Slovensko má svého prvního ještěra

V Demänovské dolině se nachází údolí ležící jižně od Liptovského Mikuláše v...
Na Novém Zélandu našli vědci zkamenělinu netopýra

Na Novém Zélandu našli vědci...

Paleontologům se podařil u bývalého důlního města Saint Bathans ve...
Sají krev už desítky miliónů let

Sají krev už desítky miliónů let

Mezinárodní tým vědců z přírodopisného muzea v Oxfordu, při výzkumu...
Neobvyklý nález z dob vlády dinosaurů

Neobvyklý nález z dob vlády...

Kachna, krokodýl, labuť či tučňák. Každý z těchto živočichů vypadá...
Nález pterosauřích vajec v Číně

Nález pterosauřích vajec v Číně

V Číně byl učiněn významný nález v podobě 200 fosilních vajec a 16...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Popral se italský král se kvůli svatbě s premiérem?

Popral se italský král se kvůli...

Dobré jídlo, pití a krásné ženy. To jsou životní záliby prvního krále...
Jak by se nám žilo, kdyby se Země přestala otáčet?

Jak by se nám žilo, kdyby se Země...

„A přece se točí…,“ měl podle legendy zašeptat před inkvizičním...
Nebeský překážkář Dwain Weston: Kariéru i život utne náraz do mostu!

Nebeský překážkář Dwain Weston:...

Žádná překážka není dost velká, aby před ní Dwain Weston...
VIDEO: Jaké jsou nejšílenější lékařské praktiky?

VIDEO: Jaké jsou nejšílenější...

Asi každého z nás někdy bolela hlava. A věděli jste, že tato...
Panamský průplav: Nejkrvavější stavba světa, která propojila oceány!

Panamský průplav: Nejkrvavější...

Tento průplav fascinuje svět už více než jedno století. Jenže i když tím, že...
Sbohem, drahý koni: Neobyčejný hrob v údolí Nilu

Sbohem, drahý koni: Neobyčejný...

Když mezinárodní archeologický tým odkryje rozsáhlou hrobku v Súdánu, kde...
Poslední let Marka Suttona: Z Bondova dubléra toho moc nezbude!

Poslední let Marka Suttona:...

Britský kaskadér Mark Sutton (1971–2013) lechtá smrtku pod bradou už...
Ramstein: Chyba pilota usmaží v roce 1988 desítky lidí!

Ramstein: Chyba pilota usmaží v...

Letecké prohlídky jsou lákadlem pro stovky lidí. Nadšenci letadel se...
Stovky mrtvých ryb přineslo oteplení vody v Jižní Kalifornii

Stovky mrtvých ryb přineslo...

Dvě tisícovky cípalů hlavatých. Takový počet obětí si vyžádala letní vedra v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.