Dinosauří inkubátor v horkých pramenech

Mezi paleontology je argentinská Patagonie proslavená mimo jiné nálezy velkého počtu hnízd dinosaurů s výborně zachovanými vejci. Nedávno se zde podařilo objevit zbytky velmi zvláštních hnízd. Druhohorní obři si zde v horké půdě, prosycené hydrotermálními průduchy, vytvořili jakýsi pravěký inkubátor.

Mezi paleontology je argentinská Patagonie proslavená mimo jiné nálezy velkého počtu hnízd dinosaurů s výborně zachovanými vejci. Nedávno se zde podařilo objevit zbytky velmi zvláštních hnízd. Druhohorní obři si zde v horké půdě, prosycené hydrotermálními průduchy, vytvořili jakýsi pravěký inkubátor.

Objev dinosauřího hnízda se zachovanými vejci je sice z hlediska běžné smrtelníka obrovskou raritou, k podobným objevům však již došlo relativně často. Krásně zachovaná hnízda známe například z Evropy, Asie (Indie, Mongolsko, Čína, Jižní Korea), Severní i Jižní Ameriky (Arizona, Montana, Argentina).

Vědci už proto nyní vědí o zvyklostech dinosaurů při hnízdění mnohé, řada střípků ve skládačce však stále chybí. Nedávné výzkumy z údolí Sanagasta v Argentině v provincii La Rioja dokázaly řadu dříve neznámých střípků informací do této skládačky přidat.

Jedinečný křídový masiv Velká část geologických a paleontologických objevů se odehraje díky tomu, že dlouhodobé geologické procesy zformovaly krajinu tak, aby mohli geologové přijít doslova »k hotovému«. Nejinak je tomu i v údolí Sanagasta. Na tomto místě se totiž nádherně odkrývá pískově žlutá křídová formace Los Llanos, která sedí na mnohem starších permských červených pískovcích a na ještě starších žulovitých horninách (granitoidech) s původem v karbonu.

Vrstva pocházející z křídy, období typického nadvládou dinosaurů, má zvláštní strukturu. Své stopy zde zanechal takzvaný »gondwanický hydrotermální cyklus«, který trval v období před 134–110 miliony let.

Prakticky to znamená, že dnes je hornina »prolezlá« minerálními žílami, které vědce informují o tom, že toto místo připomínalo kdysi slavný Yellowstoneský národní park. Půda zde byla tedy pěkně horká.

I když – zase tak horká přece jen nebyla. Zcela jistě po ní totiž běžně kráčeli velcí dinosauři.

Jak si vybrat nejlepší místo? O tom, jak nejrůznější druhy dinosaurů hnízdily, víme dnes již relativně mnoho. Co však vědci doposud nevěděli, je to, na základě čeho si vlastně ještěři vybírali místa k hnízdění.

Ke zjištění takové informace musejí mít paleontologové skutečné štěstí a kromě zbytků po zvířatech nalézt ještě další »nápovědu«. Lepší nápovědu, než zbytky po hydrotermálních procesech v údolí Sanagasta, si snad vědci nemohli ani přát. Prof.

Gerald Grellet-Tinner z Fieldova muzea v Chicagu a mladý doktorand Lucas Fiorelli z Výzkumného centra v La Rioja se proto s nadšením vrhli do průzkumu tohoto místa. Objevili zde na 80 zbytků po hnízdech křídových dinosaurů, umístěných poměrně blízko rozžhavených průduchů – žádné nebylo dále než 3 metry.

Podle jejich odhadů byla řada hnízd v blízkosti gejzíru umístěna dokonce současně – dinosauři si zkrátka v blízkosti pramenů udělali jakousi »školku«. A co více! Vědci předpokládají, že druhohorní obři vyhledávali toto místo ke svému hnízdění po celé miliony let.

Dokonale přizpůsobené skořápky A jak vlastně taková »školka« vypadala? Skládala se z jednotlivých hnízd, rozmístěných 3–20 metrů od sebe. Velikost měla různou. Největší, kterou se paleontologům podařilo objevit, měla v průměru 2,2 metru.

Ve většině z nich se nacházelo 3–12 vajec, našla se však i taková, jejichž snůška čítala celých 35 kusů. Rozhodně se nejednalo o nějaká drobná vajíčka – největší z nich mělo v průměru 21 centimetrů! Při detailním průzkumu jednotlivých vajec vyšla navíc najevo další zajímavá skutečnost – tloušťka jejich obalů se pohybovala v poměrně širokém rozmezí mezi 1,29–7,54 milimetru.

A jak si tuto skutečnost vědci vysvětlují? „Máme za to, že vajíčka měla silnou skořápku v momentě, kdy byla čerstvě snesená. Postupně na ni však působilo kyselé prostředí z okolí gejzírů, které skořápky rozpouštělo.

Máme za to, že zvláštní tlustostěnné skořápky se u zdejších dinosaurů vyvinuly právě jako adaptace na kyselé prostředí,“ přibližuje představy vědců prof. Grellet-Tiner.

Kdo zanechal obří vejce? Odpovědět na otázku, jaký druh dinosaura vlastně v údolí Sanagasta hnízdil, je těžší, než se může na první pohled zdát. Něco takového je možné zjistit pouze v případě, že společně s hnízdy objeví paleontologové i nějakou další nápovědu v podobě fosilizovaných kostí, nevylíhnutých embryí ve vejcích či alespoň zkamenělých stop.

Podobné štěstí však vědci prozatím neměli, a proto se musejí spoléhat na spekulace. Bohatý materiál pro srovnání poskytuje naštěstí i řada jiných míst z Argentiny, především nálezy ze slavné lokality Auca Mahuevo v provincii Neuquén, asi 500 km jižně od údolí Sanagasta.

Na tomto místě byla také nalezena řada jedinečně zachovaných dinosauřích hnízd. Podle skvěle zachovaných embryí určili paleontologové jako jejich původce býložravé dinosaury ze skupiny titanosaurů. Jejich vejce byla však menší, než ta nalezená v provinci La Rioja (12–14 cm v průměru).

Grellet-Tiner a Fiorelli předpokládají, že ještěři z údolí Sanagasta nemuseli nutně patřit mezi titanosaury, podle všeho však byli přinejmenším jejich příbuznými ze skupiny neosauropodů.

Omne vivum ex ovo aneb Vše živé je z vejce Budoucnost každého druhu organismu závisí na tom, zda se jeho zárodek úspěšně vyvine z vajíčka. Druhy, které jich kladou velké množství (např. řada druhů ryb), si většinou příliš nelámou hlavu s jejich zvláštní výbavou.

Zárodek se proto musí ihned po vylíhnutí začít rychle starat o svou potravu. Jiné druhy zase poctivě vybavují vajíčka velkou porcí živin, takzvaným žloutkem (tzv. polylecitální vajíčka – např. ptáci či druhohorní dinosauři).

Vyvíjející se zárodky musejí být také chráněny jednak před nepříznivými vnějšími vlivy (otřesy, záření), jednak musí být zabezpečena možnost vyměňovat si potřebné látky se svým okolím. Proto jsou vajíčka vybavena ještě takzvanými zárodečnými obaly.

Kromě alantois a chorionu (zárodečné obaly), jimiž jsou vybaveni obratlovci, vázaní svým vývojem na vodu, mají ti pozemští (plazi, ptáci a někteří savci) k dispozici ještě amnion (kromě obratlovců jej však nalezneme i u některých členovců, např.

u hmyzu či štírů). Obranou před mechanickým poškozením je nakonec ještě několik vnější obal, který je buď kožovitý, nebo vápenitý (ptáci).

Taboni – odborníci na umělé líhně Nejbližšími žijícími druhohorních forem archosaurů z řádu dinosarů jsou dnešní ptáci. Není proto divu, že mezi zvyklostmi dinosaurů a ptáků nalézáme řadu podobností. Zvláštní líhně, které vědci nedávno objevili u jihoamerických neosauropodů, známe i od jednoho současného druhu ptáka, dnes již kriticky ohroženého tabona Pritchardova (Megapodius pritchardii).

Taboni, kteří patří mezi hrabavé ptáky a jsou tedy příbuzní např. kurům či bažantům, jsou vůbec velmi obratnými pečovateli o budoucí pokolení. Většina druhů, které žijí v Austrálii a na přilehlých ostrovech, klade svá vajíčka do kup z tlejícího materiálu, které předtím nashromáždili.

Tlení produkuje teplo, které jejich vajíčka zahřívá, a ptáci tak nemusejí trávit čas tím, že na nich sedí. Tabon Pritchardův z ostrůvků polynéského království Tonga však zašel ještě dál. Svá vajíčka kladou samice do horkého sopečného popela, kde se po dalších 50–80 dní inkubují.

Vylíhlá mláďata jsou pak již zcela samostatná.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Dinosaurus do kapsy

Dinosaurus do kapsy

Zřejmě jakéhosi praotce dinosaurů včetně ptakoještěrů žijícího před více než...
Žil na Madagaskaru

Žil na Madagaskaru

Ostrov Madagaskar vydal paleontologům fosilii zvláštního prehistorického savce z dob...
Kdo žil v Antarktidě před 40 miliony let?

Kdo žil v Antarktidě před 40...

Uznávaný odborný časopis Scientific Reports v nedávné době přinesl informaci o...
Předci člověka zřejmě chodili po dvou dříve, než se dosud předpokládalo

Předci člověka zřejmě chodili po dvou...

Dosud paleoantropologické nálezy naznačovaly, že zásadní zlom v linii vývoje...
Lidská bipedie aneb jak se postavit na vlastní nohy

Lidská bipedie aneb jak se...

Žila kdysi dávno v Africe přemýšlivá opice. Většinu času trávila v...
Tučňák velký jako člověk

Tučňák velký jako člověk

Dle nedávno zveřejněného výzkumu žil v období paleocénu na Novém Zélandu...
Pozůstatky největšího papouška nalezli na Novém Zélandu

Pozůstatky největšího papouška...

Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové....
Tyrannosaurus Scotty: Rekordman z Kanady

Tyrannosaurus Scotty: Rekordman...

Přestože byl nalezen již v roce 1991, potvrdila se jeho rekordní velikost...
Nový fosilní nález v Polsku!

Nový fosilní nález v Polsku!

Na území Polska došlo k objevu fosilních nálezů, z nichž polští paleotologové...

Nenechte si ujít další zajímavé články

I přes Downův syndrom dokázali plnit svůj sen

I přes Downův syndrom dokázali...

I přes svůj handicap dokázali jít za svým snem a všem...
Skotské bojiště Culloden Moore vyděsilo i slavnou spisovatelku

Skotské bojiště Culloden Moore...

Inverness je nádherné skotské město ležící na řece Ness nedaleko známého...
„Influenceři“ historie: Newton s Ježíšem?

„Influenceři“ historie:...

Největší influenceři nebo také nejvlivnější lidé historie...
Opavští Přemyslovci: Schopní diplomati, vrah a černá ovce

Opavští Přemyslovci: Schopní...

Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla...
Jaká zvířata žijí po smrti?

Jaká zvířata žijí po smrti?

Život po smrti zní spíš jako námět na horor. Ve skutečnosti...
Ustřelí si tvář a změní život. Slavný dramatik pak pozvedne Národní divadlo

Ustřelí si tvář a změní život....

„Tak dobrou noc, drahá,“ zamumlá Ladislav Stroupežnický a zabouchne za...
Zrod japonského ekonomického tygra: První železnice vznikla díky britské pomoci

Zrod japonského ekonomického tygra:...

Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny. V roce 1869 dochází v...
Proměna Japonska: Reformy císaře Meidžiho poslaly samuraje do důchodu

Proměna Japonska: Reformy císaře...

„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl jí pomalu ku straně pravé a...
Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil tajné fondy pro prezidenta Masaryka?

Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil...

„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.