Domů     Technika
Budou v našich buňkách pobíhat nanorobotičtí pavouci?
21.stoleti 19.11.2010

Umíte si představit, že na mikroskopické úrovni lidského těla, po povrchu buněk, pobíhají malí pavoučci, nanoroboti o velikosti molekul, procházejí do buněk, opravují porouchané součástky a léčí tak nemoci? I k tak fantastickému cíli směřuje výzkum týmů specialistů z mnoha špičkových výzkumných pracovišť.

Umíte si představit, že na mikroskopické úrovni lidského těla, po povrchu buněk, pobíhají malí pavoučci, nanoroboti o velikosti molekul, procházejí do buněk, opravují porouchané součástky a léčí tak nemoci? I k tak fantastickému cíli směřuje výzkum týmů specialistů z mnoha špičkových výzkumných pracovišť.

Když Karel Čapek stvořil slovo „robot“ ve své hře R.U.R., pravděpodobně netušil, jaký mu budoucnost dokáže dát obsah. Dnes si ho stále ještě většina lidí v představách spojuje s montováním složitých velkých konstrukcí, svařováním automobilů, vesmírnými misemi nebo vysáváním podlahy. V poslední době s rozvojem nanotechnologií ale vědci pracují na nanorobotech, kteří by mohli plnit „vesmírné mise“ v galaxiích o rozměrech jedné molekuly.

Líheň hlav
To je nepředstavitelně složitý úkol, který zahrnuje „přeprogramování“ např. molekuly DNA pro specifické funkce. „Je možné přeprogramovat biomolekulu k pohybu a funkci po definované dráze“. Na tomto výzkumném projektu nyní spolupracují specialisté na pomezí několika vědních oborů – počítačových věd, chemie, biologie a technického inženýrství.
Podílí se na něm tým výzkumníků z několika amerických univerzit, mezi nimi prestižní líhně úspěšných vědců i objevů Caltech (California Institute of Technology), vedený Milanem N. Stojanovicem z  Columbia University v New Yorku.

Nanorekord malého pavoučka
Ti stvořili a naprogramovali robota o velikosti jedné molekuly, který se může nezávisle pohybovat po drahách definovaných v nanorozměrech. Molekulární robot má podobu miniaturního pavoučka, zjednodušeně řečeno vlákna přeprogramované DNA s „nožičkami“, které mu umožňují pohyb. První verze tohoto nanorobota dokázala tři kroky v jednom směru. Molekulární pavouček, který se nyní zrodil díky spolupráci vědců mnoha oborů, se dokáže sám dát do pohybu, někam zamířit, změnit směr a zastavit se. Vzhledem ke svým rozměrům (v průměru čtyři nanometry) vyvinou „závratnou rychlost“ 100 nm za 30 – 60 min.
To je objev, který představuje úspěch a velmi významný pokrok nového oboru, který vzniká ze spolupráce původně stále více specializovaných vědeckých disciplin.

Budou molekuly putovat za světlem?
Podobné experimenty řeší samozřejmě další laboratoře po celém světě, výzkumný tým profesora chemie Ludwiga Bartelse z Univerzity of California trénuje transportní „dvounohé“ i „čtyřnohé“ molekuly, jedna z nich se složitým vzorcem C22H10O4  už dostala přezdívku chemický pavouk. Samozřejmě čtyřnohé molekuly mají složitější způsob chůze, vědci vypozorovali, že jsou to přednostně mimochodníci. V dalším plánu mají výzkumníci ovládání molekulárních „chodců“ pomocí světelného paprsku.

Lechtivé představy
Molekulární roboti budou znamenat jednoznačný a obrovský přínos pro mikroelektronický průmysl, který pátrá po menších a menších aktivních prvcích v počítačích, při procesování i ukládání dat. Umělé molekulární stroje potenciálně mohou ale pracovat i v biologických strukturách v mnoha medicínských aplikacích. Jejich nožičky mohou podle představ vědců polechtat a opravit porouchané spoje nervových buněk, zasáhnout i uvnitř buněk jako jejich biologické protějšky a suplovat například nefunkční transportní dráhy nebo opravovat „poruchy“ uvnitř buňky.

Malí a velcí pavouci
Napadlo vás, jak velký je pro zajímavost nejmenší skutečný pavouk? U pavouků je tenhle rekord komplikovaný tím, že se podstatně liší velikost samečků a samiček. Nejmenší dnes známá pavoučice je samička druhu Anapistula caecula, sameček by mohl být skutečně nejmenší, ale má to ten háček, že ho – možná právě proto – nikdo dodnes ještě neviděl. Samičku můžete vidět na Pobřeží slonoviny, ale musíte se dívat opravdu pozorně, měří totiž asi 0,46 mm. Nejmenší pavouček, který byl spatřen je Patu digua, obývající teplé jihoamerické lesy, který měří pouze 0,37 mm – což je i tak méně, než makové zrníčko. A abychom udrželi rovnováhu, na opačném konci škály je čtvrtkilový mazlík Theraphosa blondi (Goliath Bird eating spider), s 12 cm dlouhým tělem a rozpětím až 30cm. K svačině sežere i velkého laboratorního potkana nebo ptáka. Potkat ho můžete v Jižní Americe, v Brazílii, Guayaně, Surinamu a Venezuele.

Související články
Saúdská Arábie, země spojovaná především s ropou, učinila další významný krok směrem k budoucnosti. Tentokrát nejde jen o vodík, ale také o amoniak. Země plánuje výstavbu zařízení na výrobu zeleného vodíku s roční produkcí 400 000 tun. Hodnota se odhaduje na miliardy eur. Yanbu Green Hydrogen Hub s výkonem 4 gigawatty se má stát jedním […]
Peugeot opět dokazuje, že rodinný vůz nemusí být nudná krabice na kolech. Nový model 308 (a jeho prostornější sourozenec 308 SW) přináší do střední třídy pořádnou dávku stylu, technologií a inovací. Ať už dáváte přednost kompaktnímu hatchbacku, nebo kombi s velkým kufrem, oba vozy spojuje jedna myšlenka: radost z jízdy. Francouzský šarm se tu nezapře. […]
Objevy Technika Vesmír 28.8.2025
NASA zveřejnila nejdetailnější snímky Marsu, jaké kdy oko lidského stroje spatřilo. Rover Perseverance, operující v kráteru Jezero, poslal na Zemi fotografie, které berou dech. Ukazují krajinu tak jasně, že se zdá, jako byste stáli přímo na rudém písku – jen s trochou štěstí a hodně drahou vesmírnou letenkou. Mars je starý známý soused, který nás […]
Objevy Technika 27.8.2025
Plasty jdou do žlutého kontejneru, papír zase do modrého. Třídění odpadu je považováno za základ zdárné recyklace. Nicméně ta se netýká jen plastových lahví nebo hromady starých novin. Některé její formy mohou zásadním způsobem ovlivnit další technologický vývoj – směrem k větší ekologičnosti a udržitelnosti Neodymové magnety. Díky nim lze přeměňovat pohyb na elektrickou energii, […]
V našich domácnostech se nachází spousta drobných zařízení, jako jsou alarmy či senzory, ve kterých je třeba pravidelně vyměňovat baterie, aby fungovaly. Nově vyvinuté „solární“ panely by je mohly napájet energií získanou pouze z vnitřního osvětlení interiéru. „Miliardy zařízení, která vyžadují malé množství energie, se spoléhají na výměnu baterií – což je neudržitelná praxe. Toto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz