Souboj člověka s robotem může dopadnou jakkoliv. Někdy robotům napomůže jejich síla, přesnost či kybernetický „mozek“, lidé zase dokáží roboty přelstít tím, že dokáží lépe odhadnout budoucí vývoj událostí. V bowlingu zatím dokáží i ty nejpreciznější roboty lidé porazit. 
EARL neboli Pokročilý automatizovaný robotický vrhač je oproti robotům, které se snaží co nejpřesněji napodobit lidi, skutečným monstrem. Jeho konstruktéři se totiž nesnažili o to, aby si jej lidé spletli s člověkem, ale o to, aby co nejpřesněji vrhal bowlingovou kouli. Americký Bowlingový kongres (neplést prosím s Kongresem Spojených států, kde ani jednoho vrhacího robota nenajdete) jej využívá jako zkušebního zařízení při testování regulérnosti závodních drah. Jeden z nejlepších profesionálních bowlerů světa Chris Barnes nedávno dokázal, že v tomto sportu ještě roboti nadvládu nad lidmi nepřevzali a zvítězil nad EARLem celkovým skóre 259 : 209. A jak se mu to vlastně podařilo? Robotova slabá stránka je paradoxně jeho preciznost. Každý jeho hod koulí je totiž absolutně identický. V průběhu utkání se však bowlingová dráha slabě mění. Koule totiž opotřebovává slaboučký olejový film na jejím povrchu. Barnes měl jak člověk a zejména zkušený hráč lepší odhad a vítězství tak bylo jeho.
