Domů     Příroda
Odborná data potvrzují, že ptáků stále ubývá
21.stoleti
od 21.stoleti 26.10.2010

ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti
ptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.
ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnostiptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.

„Ani v letošním Mezinárodním roce biodiverzity nemůžeme říci, že by se
ptákům v Česku dařilo,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti
ornitologické. „Pravý opak je bohužel pravdou, dnes zveřejněné výsledky
poukazují na další pokles ptačích populací.“

Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na
vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí.
Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost
je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá.

Alarmující je, že nejvíce ubývají ty nejhojnější druhy, obecně známí vrabci,
pěnkavy nebo zvonci. Naopak mezi přibývajícími jsou většinou druhy málo
početné. Celkově tak z naší krajiny zmizelo za posledních 30 let přes 10
milionů ptáků.

V doposud provedených studiích identifikovali odborníci z ČSO několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny, tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření. Přístup ČSO a mezinárodního sdružení BirdLife International k další intenzifikaci zemědělství shrnuje heslo „Public goods for public money“, tedy požadavek, aby veřejné prostředky vkládané Evropskou unií do zemědělství sloužily ke zvelebování evropské krajiny, nikoli k její další likvidaci.

„Zveřejnění výsledků zrovna dnešní den je příspěvkem ČSO ke dnešní vernisáži
výstavy Věda jako poslání i koníček, kterou pořádá Rada vědeckých
společností,“ říká Vermouzek. „Trendy běžných druhů ptáků bychom nemohli
spočítat bez stovky spolupracovníků, kteří v terénu zdarma ptáky sledují.
Ukazujeme tak, že věda může mít skutečně širokou společenskou základnu a v
některých případech musí být silně společensky angažovaná. Věda musí
nezaujatě sledovat, co se v prostředí kolem nás děje, a pokud zjistí
alarmující skutečnosti, mezi které dlouhotrvající úbytek ptáků bezesporu
patří, musí na ně poukázat. Jen tak naplní věda svoji společenskou funkci.“

Grafy vývoje početnosti jednotlivých druhů jsou přístupné na http://jpsp.birds.cz/vysledky.php.

 



reklama
Související články
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
Podle nové studie, která zkoumala nejhlubší části naší planety pomocí seismických vln vyvolaných zemětřeseními, se vnitřní jádro Země nedávno přestalo otáčet a nyní zřejmě obrací směr své rotace. Tyto překvapivé závěry naznačují, že zemské jádro se zastavuje a obrací směr v periodickém cyklu trvajícím přibližně 60 až 70 let. Pokud se tato teorie potvrdí, mohlo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz