Odborná data potvrzují, že ptáků stále ubývá

ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti
ptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.

“Ani v letošním Mezinárodním roce biodiverzity nemůžeme říci, že by se
ptákům v Česku dařilo,” říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti
ornitologické. “Pravý opak je bohužel pravdou, dnes zveřejněné výsledky
poukazují na další pokles ptačích populací.”

Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na
vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí.
Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost
je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá.

Alarmující je, že nejvíce ubývají ty nejhojnější druhy, obecně známí vrabci,
pěnkavy nebo zvonci. Naopak mezi přibývajícími jsou většinou druhy málo
početné. Celkově tak z naší krajiny zmizelo za posledních 30 let přes 10
milionů ptáků.

V doposud provedených studiích identifikovali odborníci z ČSO několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny, tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření. Přístup ČSO a mezinárodního sdružení BirdLife International k další intenzifikaci zemědělství shrnuje heslo “Public goods for public money”, tedy požadavek, aby veřejné prostředky vkládané Evropskou unií do zemědělství sloužily ke zvelebování evropské krajiny, nikoli k její další likvidaci.

“Zveřejnění výsledků zrovna dnešní den je příspěvkem ČSO ke dnešní vernisáži
výstavy Věda jako poslání i koníček, kterou pořádá Rada vědeckých
společností,” říká Vermouzek. “Trendy běžných druhů ptáků bychom nemohli
spočítat bez stovky spolupracovníků, kteří v terénu zdarma ptáky sledují.
Ukazujeme tak, že věda může mít skutečně širokou společenskou základnu a v
některých případech musí být silně společensky angažovaná. Věda musí
nezaujatě sledovat, co se v prostředí kolem nás děje, a pokud zjistí
alarmující skutečnosti, mezi které dlouhotrvající úbytek ptáků bezesporu
patří, musí na ně poukázat. Jen tak naplní věda svoji společenskou funkci.”