Diagnóza zhoubného nádoru může pro mladou ženu znamenat i definitivní konec nadějí na narození dítěte. Vědci úspěšně nastartovali výzkum, který v blízké budoucnosti může dát novému životu a úspěšnému mateřství šanci i v případech, které dosud byly z nejrůznějších důvodů beznadějné.
Tým výzkumných pracovníků z Northwestern University Feinberg School of Medicine v Chicagu, vedený dr. Teresou Woodruffovou, dokončil úspěšně první kritický krok ve vývoji nové techniky. Ta by mohla poskytnout nové možnosti pro ženy, jejichž schopnost reprodukce je omezena nebo nevratně poškozena po léčbě zhoubného nádoru. Poprvé bylo úspěšně kultivováno nezralé vajíčko ve folikulu do stadia zdravého a téměř zralého vajíčka, připraveného k oplodnění, a vědecký tým mohl oslavit jeho 30ti denní narozeniny.
Kryokonzervace na etiku nestačí
V současné době existuje několik možností, jak zachovat plodnost po léčbě nádoru.
Muži mohou uložit své sperma. Pro ženy existuje možnost nechat své zralé vajíčko odebrat, in vitro (ve zkumavce) je oplodnit a zamrazit vzniklá embrya. Tato možnost ale není použitelná ve všech případech, nemůže být např. použita u velmi mladých žen s ještě nedokončenou pubertou. Sociálně a eticky může být problematická pro pacientky, které v době diagnózy a léčby nádoru nemají partnera a nechtějí použít možnost dárcovství spermatu.
Další metoda – odebrání zdravé vaječníkové tkáně před léčbou a její implantace zpět, když je žena připravená otěhotnět – umožnila za poslední tři roky narození několika dětí. Není však použitelná v případě, kdy je tkáň vaječníků léčbou nádoru poškozena do té míry, že implantace není možná. U pacientek po léčbě přímo karcinomu ovarií navíc hrozí, že odebraná tkáň již obsahuje rakovinné buňky a ty po implantaci vytvoří nový karcinom.
Folikul v 3D peřinkách
Zdá se, že většinu těchto omezení by mohla pomoci vyřešit metoda, která umožňuje odebrání celého nezralého folikulu a jeho kultivaci in vitro do stadia zralého vajíčka. Folikul je tvořený nejdříve jednoduchou vrstvou buněk, která obaluje a chrání oocyt – nezralé vajíčko, nezralou ženskou zárodečnou buňku. Folikulární buňky se s vývojem a zráním vajíčka začnou dělit a produkovat hormony, chrání a připravují vajíčko na uvolnění a oplodnění. Kultivace folikulů in vitro na plošném substrátu nebyla dosud příliš úspěšná. Výzkumníci připravili speciální trojrozměrný gel, do kterého se folikul zaboří jako do hnízda, cítí se jako v přirozeném prostředí, v ženském těle a může se dál vyvíjet.
Naděje na obzoru
To je velký úspěch, protože počáteční stádium folikulu je velmi křehké a citlivé. Objev umožní výzkumníkům porozumět, jak folikulární buňky s oocytem komunikují, jak se mění sekrece hormonů a prostředí uvnitř folikulu podle potřeb zrajícího vajíčka. Dalším krokem, který je třeba zvládnout, je stimulace vajíčka z počátečního stádia do finální fáze meiózy (redukčního dělení buňky). A posledním krokem, který již může stavět na dosavadních zkušenostech, je bezpečné zamražení folikulů a jejich následné rozmražení a kultivace do stádia optimálního pro oplodnění.
Karcinom prsu a ženské biorytmy
Mohly by noční směny narušit biorytmy ženského těla tak, že způsobí vznik karcinomu prsu? Když onemocněla touto nemocí jedna ze zdravotních sester, napadlo ji, zda její onemocnění nesouvisí s dlouhou dobou, kdy sloužila noční směny a byla permanentně vyčerpaná. Podobnou otázkou se zabývá i molekulární bioložka Carla Finkielsteinová z univerzity Virginia Tech v americkém Blacksburgu: „Existuje řada epidemiologických studií, které ukazují, že ženy pracující v nočních směnách mají vyšší výskyt rakoviny prsu. Snažíme se pochopit, jak změny v přirozených podmínkách a prostředí ovlivňují expresi genů, které regulují buněčné dělení.“ Studie ukazují, že »noční sovy«, ženy s nuceně narušenými biorytmy, mají abnormální hladiny specifických proteinů v buňkách, které působí na vypínání a zapínání genů, regulujících buněčné dělení a růst. Proto je tak důležité preventivně věnovat pozornost symptomům vyčerpání, dostatečnému odpočinku a nepřekonávat pocity únavy doslova za každou cenu.
