Český seriál Návštěvníci je dodnes velmi populární. Důležitou roli v něm hrál Centrální mozek lidstva – složité zařízení, které mělo varovat pozemšťany před blížící se katastrofou. Těžko říci, zda se vědci nechali tímto seriálem inspirovat, každopádně podobný projekt by se mohl stát do několika let skutečností.
Zatímco v seriálu se Centrální mozek lidstva poněkud spletl, až jej musel opravit děda Drchlík v podání Vlastimila Brodského, nový projekt by se měl omylům vyhýbat. S reálným nervovým systémem Země asi nebude taková legrace, zato by mohl včas upozornit na blížící se nebezpečí v podobě zemětřesení, vln tsunami, ničivých tornád, ale i výpadků elektřiny.
Triliony senzorů
Projekt nese název Centrální nervový systém Země (Central Nervous System for the Earth – CeNSE) a pochází z technologických laboratoří společnosti Hewlett-Packard. Myšlenka je to vskutku grandiózní. Po celé planetě by měly být rozesety miliony vysoce citlivých miniaturních senzorů. V konečné fázi celého projektu se dokonce počítá s tím, že počet těchto detektorů, tvořených tzv. chytrým prachem, dosáhne řádu trilionů. Jen tak pro připomenutí, trilion je číslo, ve kterém jednička za sebou táhne osmnáct nul.
S »chytrým prachem« vědci experimentují již po nějaký čas. Jedna se vlastně o malé robůtky či mikropočítače, jejichž rozměry nepřesahují jeden milimetr. Malý výzkumník bude vybaven počítačovým čipem, který bude obalen skořápkou z plastu. Ta bude natolik elastická, že chytré zrnko bude schopno pomocí elektrických impulsů měnit svůj tvar. Tato vlastnost by mohla být využita například při pronikání do opravdu těžko přístupných štěrbin.
Zase jde o ropu
První generace těchto senzorů už spatřila světlo světa. Jsou velmi citlivé na pohyb, dokáží zachytit i tlukot srdce. Ty najdou své využití třeba ve stavebnictví, energetice, průmyslu, i v dopravě. Takové čidlo zvládne sledovat, zda se v materiálu, ze kterého je postaven třeba most, nezačíná poněkud projevovat únava, která by mohla skončit zhroucením konstrukce.
Další generace senzorů napojených do systému CeNSE, budou schopny varovat před změnami počasí, či vyhledávat výbušniny nastražené teroristy. První senzory by se měly instalovat již v roce 2012, na jejich zapojení firma Hewlett-Packard hodlá spolupracovat se společností Shell. Proč zrovna s touto petrolejářskou společností? Management Shellu zřejmě čichá zajímavé zisky, senzory by totiž měly pátrat i po dosud nevyužitých ložiskách ropy.
Jak varovat před zemětřesením
Planetu Zemi každý rok postihuje nespočet katastrof. Letošek nebyl výjimkou, povodně, požáry, obloha plná sopečného prachu… Jen zemětřesení postihne naši planetu půl milionu za každý rok. Naštěstí, drtivá většina z nich nekončí katastrofálně. Jenže čas od času se země zachvěje takovým způsobem, že následky bývají strašlivé.
U zemětřesení lze okamžitě určit jeho sílu, ovšem současná věda zatím nedokáže předpovědět, kde a kdy k němu dojde. I když je planeta protkána sítí seizmických stanic, ztráty na životech při nedávných otřesech na Haiti nebo v Indonésii byly strašlivé. Kdyby ovšem fungoval systém CeNSE, podle jeho autorů by bylo možné vydat včas varování.
Blackout – hrozba pro civilizaci
Současnou civilizaci si snad bez elektřiny ani není možné představit. Jenže energetická síť je namáhána stále více a čas od času dojde k plošným výpadkům dodávek elektrického proudu, tedy k tzv. blackoutům. V roce 1998 takový blackout zažili obyvatelé Nového Zélandu, o pět let později museli večery při svíčkách trávit Američané, Kanaďané i obyvatelé Skandinávie.
I zde by systém CeNSE mohl najít uplatnění. Sledoval by rozvodnou síť, a jakmile by zaregistroval něco podezřelého, okamžitě by spustil alarm. CeNSE by měl prostě sledovat vše, co se na Zemi děje a neustále zásobovat centrálu nashromážděnými údaji.
Hrozí ztráta soukromí?
Druhou součást systému by tak tvořily větší senzory, velikostí připomínající videokazetu. Ty by měly za úkol sledovat dění ve městech, v dopravě i ve venkovní přírodě. Do budoucna se počítá s tím, že i tato čidla by se měla výrazně zmenšit, jejich velikost by se měla pohybovat v řádech milimetrů. Pak by mohla být instalována i do mobilních telefonů. Uživatelům pak pomohou například zjistit kvalitu a čerstvost prodávaného masa a uzenin či objevit na nabízeném ovoci choroboplodné bakterie nebo pesticidy.
To vše má však malý háček. Už dnes jsou kamerové systémy na každém rohu a člověk nemá pomalu žádné soukromí. Systém CeNSE by mohl být snadno zneužitelný. „Hovoříme zde o trilionech nedetekovatelných senzorů, potenciálně jde o velmi vážné narušení soukromí,“ upozorňuje advokát zabývající se ochranou soukromí Lee Tien z americké nadace Electronic Frontier. Navíc, senzory mezi sebou komunikují prostřednictvím sítě Wi-Fi, která se svou zabezpečeností mívá trable. Technologové tedy mají před sebou ještě hodně práce, aby systém byl nejen spolehlivý, ale i důvěryhodný.
Miniaturní roboti ve vesmíru
»Chytrý prach« neboli roj malinkatých robůtků o rozměru jednoho až dvou milimetrů, by mohl v krátké budoucnosti zastat mnohé z práce planetárních vozítek, jakým byl například Observer na Marsu. Miniaturní přístroj se navíc dostane i do zákoutí, která jsou větším výzkumným strojům nedostupná a zůstala by tak očím vědců skryta. Miniaturní roboty vyvíjejí vědci z univerzity ve skotském Glasgow, v čele s profesorem Johnem Barkerem. Technologie, které jsou pro jejich výrobu potřebné, jsou již na světě. Barker na nedávné konferenci astronomů v anglickém Prestonu představil i matematickou simulaci, která ukázala, jak by měl celý systém fungovat. Vyřešen je i způsob jejich dopravy „hvězdného prachu“na některou z planet. Ten by byl klasický, do atmosféry by je rozprášila kosmická sonda.
Čtenářská anketa na webu našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz
Co si myslíte o projektu CeNSE
Je to rozhodně po všech stránkách prospěšná myšlenka 27 %
Lidstvu by mohl pomoci, jen pokud se zajistí jeho nezneužitelnost 38 %
Je to další krok k čipové totalitě 25 %
Nevím, neumím posoudit 10 %
