Nerozluční přátelé: Jak spolupracují podivné dvojice zvířat

Letní měsíce poskytly v tuzemsku i v cizokrajných destinacích nejvíce možností pozorovat, kolik nečekaných překvapení nabízí příroda. Týká se to i soužití rozdílných tvorů, jejichž symbiózu bychom si asi nedovedli představit.Letní měsíce poskytly v tuzemsku i v cizokrajných destinacích nejvíce možností pozorovat, kolik nečekaných překvapení nabízí příroda. Týká se to i soužití rozdílných tvorů, jejichž symbiózu bychom si asi nedovedli představit.

Oboustranně kladné ovlivňování populací odborníci dělí do dvou velkých skupin – protokooperace znamená jednodušší formu pozitivního ovlivňování dvou živočišných druhů, mutualismus představuje jednostrannou či oboustrannou závislost a bezpodmínečnost vztahu.

Od teorie přejděme přímo k praktickým ukázkám.

Pod hladinou: Jde o úkryt i o potravu

Život se zrodil z vody. Pod hladinou se stále něco děje, i pokud se týká nekončícího boje o přežití. Často se potenciální oběť v jiné situaci mění v predátora. Mnoho mořských tvorů se tak naučilo využívat ve svůj prospěch organismy, které žijí kolem nich.

Domácí pán a jeho ochránce: krab poustevník + sasankaKrab poustevník (Coenobita clypeatus) je malý citlivý korýš, který se skrývá v ulitách mořských měkkýšů. Levé klepítko má vždy větší a s jeho pomocí si vytváří jakési dveře, kterými se uzavře při ohrožení v ulitě.

Dobře vidí – až na vzdálenost 30 metrů. Sasanky (Actiniaria) – představují řád, zahrnující mořské dravé živočichy z třídy korálnatců (Anthozoa). Princip spolupráce: Krab schovaný v ulitě by se stal velice snadným úlovkem chobotnice – specialistky na otvírání ulit.

Proto vyhledává společníka – sasanku (nejčastěji druh Adamsia palliata). Opatrně ji lechtá zespodu, čímž ji přiměje, aby se přestěhovala na ulitu, ve které on přežívá. Krab se s ulitou pohybuje, takže žahavá sasanka má o potravu (nejvíce v podobě zbytků jídel od kraba) postaráno.

Sasanka zase spíše nočního tvora chrání svými žahavými toxickými buňkami.

Mateřská školka pro potěr: ryba hořavka + škebleHořavka duhová (Rhodeus amarus; slovensky Lopatka dúhová)je hejnovitá malá kaprovitá rybka, dlouhá cca 8 cm při hmotnosti 7–8 g.Její výskyt limituje dostatek vhodných vod s početným zastoupením mlžů, jako je škeble rybničná nebo velevrubi.

Škeble rybničná (Anodonta cygnea) je největším druhem měkkýše v ČR. Má dvě lastury tvořené z chitinu, vápence a perleťoviny. Z nich vysunuje svalnatou nohu, s jejíž pomocí se pohybuje a zarývá do bahnitého dna.

Smyslové orgány tvoří hlavně hmatové výrůstky okolo ústního otvoru a receptory, vnímající látky ve vodě. Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody.Princip spolupráce: Hořavku najdeme v klidných vodách, pokud se v nich zároveň vyskytují i velcí mlži potřební pro její rozmnožování.

Výtěr zahajuje samec, který najde a „obsadí“ vhodného mlže. Od něj odhání ostatní samce a láká samice, připravené k výtěru. Když se mu podaří některou svými pohybovými kreacemi zaujme samičku. (???) Ta si pečlivě vybírá škebli, která filtruje co nejvíce vody.

Při výtěru samička kladélkem …?? do žaberní dutiny mlže a vypustí vajíčka (jikry). Samec mlíčí vypustí poblíž dýchacího otvoru mlže a ten je nasaje dovnitř spolu s vdechovanou vodou. Samec se postupně tře s několika samicemi.

Jikry hořavek dozrávají postupně a samice jikry v dávkách po 20–40 jikrách … ?? do několika mlžů. Nakladené jikry se vyvíjejí uvnitř těla mlže, který zajišťuje dostatek okysličené vody. Po 14 dnech se vylíhne potěr a zachytí se na žábrách škeble.

Zde pobývá uvnitř až do strávení žloutkového váčku. Hostitele opouští ve věku 20–30 dní, kdy měří 7–8 mm.

Razič podvodních tunelů: garnát + ryba hlaváč Garnát obecný (Crangon crangon) je korýš dlouhý 4–5 cm, je nejběžnější a hospodářsky nejdůležitějším garnátem evropských břehů od Bílého přes Středozemní až do Černého moře.

(V Evropě se pod názvem garnát prodává korýš zvaný kreveta.)Hlaváčovci (řád Perciformes, podřád Gobioidei) jsou druhově bohatou skupinou ryb (asi 8 čeledí, 250 rodů s 1000 druhy.) Většina žije v moři.

Princip spolupráce: Bystrozraký hlaváč často sdílí svou skrýš s garnátem, který je slepý, ale umí výborně norovat. Když korýš vyrazí za potravou, ryba ji varuje před blížícím se predátorem. Garnát pak naopak prohlubuje skrýš pro hlaváče.

Drží se poblíž hlaváče pomocí tykadel, ryba upozorňuje na nebezpečí chvěním. Zároveň jí zbytky garnátovy potravy.

Umělý jazyk: ryba chňápal + korýšChňápal: Ryba dlouhá až 115 cm má výborný zrak. Žije mj. v Indickém a Tichém oceánu, ve vodstvech východní Afriky, Rudého moře, u Austrálie…Masožravec si pochutnává na jiných rybách, krabech, korýších i hlavonožcích.

Jsou různé druhy, např. chňápal červený (Lutjanus campechanus), ch. císařský (Lutjanus sebae) atd.Zvláštní druh korýše: Vědci se dosud nesjednotili na odborném pojmenování.Princip spolupráce: Tentokrát jde o vskutku prapodivný pár a bizarní vztah. Proč?

Vše se odehrává v tlamě ryby, která nemá jazyk. Ten nahrazuje korýš, jenž mu jazyk předtím zničil a zároveň v rybě žije. Předpokládá se, že po smrti korýše umírá i chňápal.

Nájemník v oku: žralok grónský + nenasytný korýšŽralok grónský (Somniosus microcephalus): Tvor o maximální hmotnosti 2,5 tuny má mohutné vřetenovité tělo se širokou hlavou a zaobleným rypcem. Vyhledává chladnější místa na severu Atlantiku od Bílého moře u (?) Islandu a východního pobřeží Grónska na jih až po Severní moře.

Žije ve velkých hloubkách, většinou 200–600 m, někdy do 1200 m. Má neobvykle velká játra, která zaujímají asi 15–20 % hmotnosti a slouží jako zásobárna energie.Podivný žravý korýš: Vědci se dosud nesjednotili na odborném pojmenování.

Princip spolupráce: Žralok má velmi dobře vyvinutý čich, který ho rychle navádí ke kořisti. Naproti tomu zrak je slabý, oči má velmi malé, bez víček. Dlouho se to vysvětlovalo tím, že ve velkých hlubinách, kde pobývá, nebývá mnoho světla.

Teprve nedávno vědci zjistili, že je téměř slepý z jiného důvodu – žije na něm totiž korýš, který se živí okusováním žraločí oční rohovky. Korýš však zároveň funguje jako návnada, takže kořist připlouvá žralokovi přímo do tlamy.

Pochutnává si na rybách, bezobratlých (korýši a měkkýši) i jiných mořských tvorech.

Na pevnině: Spolupracují i kojot a jezevec

Opusťme dění pod vodní hladinou a porovnejme je s pevnou zemí. Také zde můžeme vidět vskutku nečekané dvojice živočichů – nejen v horké Africe, kde má mít prapůvod lidský rod, tedy i každý z nás.

Ošetřovna na zádech: žirafa + klubák žlutozobýKlubák žlutozobý (Buphagus africanus) je 20 cm velký zpěvný pták z čeledi špačkovitých. Běžně poletuje v subsaharské Africe na území od Senegalu až po Súdán.

Má silný žlutý zobák s červeným koncem a silné končetiny. Hnízdí ve stromových dutinách, vystlaných hlavně chlupy skotu. Žirafa (Giraffa camelopardalis) je dnes nejvyšší ze všech suchozemských živočichů.

Samci dosahují velikosti 4,8–5,5 m a hmotnosti až 900 kg. Princip spolupráce: Žirafa je bezbranná proti drobnému nepříteli – klíštěti, proto využívá služeb ptáka – klubáka žlutozobého. Za den vyzobe až 40 klíšťat, za život cca 150 000 těchto parazitů.

(Klubák si někdy staví hnízdo i ze žirafí hřívy.) Klubák se však nevěnuje pouze žirafám. Běžně se zdržuje v blízkosti stád jiných velkých sudokopytníků, z jejichž srsti vybírá malé bezobratlé živočichy.

Na druhou stranu se však živí i zvířecí krví a zvířatům tak způsobuje malé otevřené rány, které jsou opět lákadlem pro různé parazity.

Mozek a síla: medojed + medozvěstkaMedojed kapský (Mellivora capensis) je nebojácná africká robustní lasicovitá šelma dlouhá necelý metr a vysoká cca 30 cm při hmotnosti max. 15 kg. Hrubá srst s volnou, silnou a tuhou kůží chrání medojeda před hadím uštknutím, žihadly včel, ostny dikobrazů i kly divokých prasat či rohy buvolů.

Na předních nohou má velmi dlouhé, silné a ostré drápy. Používá je k vyhrabávání úlů divokých včel, ale též k zuřivé obraně. Loví jedovaté hady a savce, často delší větší než on.Medozvěstka křiklavá (Indicator indicator): Reprezentuje ptáka z řádu šplhavců.

Známe 17 druhů, z toho jich patnáct žije v Africe.Princip spolupráce: Největší pochoutkou medojeda je med a včelí larvy. Spolupracuje s medozvěstkou, která bystře vypátrá hnízdo divokých včel (pod zemí nebo na stromě) a zvláštním křikem k němu dovede medojeda.

Ten dlouhými, silnými a ostrými drápy hnízdo zničí. Nejprve si na včelích larvách a na medu pochutná sám, zbytek ponechá medozvěstce. Ta na rozdíl od jiných ptáků dokáže strávit nejen včelí larvy, ale i včelí vosk.

Pták tedy představuje mozek a zvíře sílu.

Smrtící tandem: kojot prérijní + jezevec americkýKojot prérijní (Canis latrans) je severoamerická psovitá šelma, která loví za soumraku samotářsky či v malých smečkách drobné hlodavce (např. psouny) a králíky, někdy spořádá i mršiny.

(Výška v kohoutku: 60 cm, délka: 100 cm , hmotnost samců: 15–20 kg.) Jezevec: Je české rodové jméno, sdružující pět rodů ze dvou podčeledí lasicovitých šelem. Jediným českým zástupcem je dnes jezevec lesní (Meles meles).

Princip spolupráce: Kojot prérijní často spojí své síly s jezevcem americkým (Taxidea taxus). Kojot využívá svůj vynikající čich, aby lokalizoval hlodavce (psouna, sysla, pytlonoše aj.), ale nedokáže ho vypudit z nory.

To obstará jezevec svými dlouhými, silnými drápy. Jezevec zase nedokáže běžet rychleji než kojot. Jezevec tedy vyhrabe kořist, a pokud ta uteče, pustí se za ní kojot. Kojot jezevce nesežere, protože tvoří výhodný smrtící tandem.

Komensalismus má mnoho podobVedle uvedené protokooperace a mutualismu věda nuace (??) v interakcích mezi živočichy rozeznává další situace. Důležitý je komensalismus. Na rozdíl od predace označuje stav, kdy jedna populace využívá jinou, aniž by jí nějak ublížila.

Může jít o závislost potravní, prostorovou či obojí.Odborníci zde rozeznávají následující kategorie:* potravní parazitismus: např. orel mořský versus orlovec říční* parekie: menší druhy hledají bezpečí u druhu velkého (drobní pěvci hnízdí vedle orla)*synekie: drobní živočichové žijí v hnízdech ptáků, savců, sociálního hmyzu (mravenci aj.)*epiekie: jedinci jednoho druhu vegetují na povrchu těla druhu jiného*entekie: jedinci jednoho druhu žijí uvnitř těla druhu jiného (např. tasemnice)

Mořské sasanky boxujíMořské sasanky představují příbuzné korálů či medúz. Většinou jsou větší než koráli, některé druhy dosahují velikosti až 50 cm. Rozšířenou spodní stranou těla se mohou pomalu posouvat po dně.

Nemají schránku, jen pevnější pokožku. Mají jed, který menší živočichy spolehlivě zabíjí, větší bolestivě popálí. Této toxicity chytře využívají někteří živočichové. Na jiném místě jsme si podrobněji uvedli kraba poustevníka.

Boxerský krab rodu Libya zase místo boxerských rukavic používá malé mořské sasanky. V každém z klepet drží jednu žahavou sasanku a mává jí proti soupeři. Někdy se ho zalekne i chobotnice.

Čističi pomáhají více druhůmNěkteří drobní živočichové slouží i mnoha jiným druhům. Výborný znalec přírody, fotograf Michael Fokt uvádí, že nejznámější z nich jsou bezesporu pyskouni rozpůlení (Labroides dimidiatus) žijící oblasti Indického a Tichého oceánu.

Michael Fokt: „Pyskouni si většinou vybírají nápadná místa na okrajích útesů, aby si je ryby snáze zapamatovaly a měly do svého kadeřnictví co nejsnazší přístup. Nezřídka se k čisticí stanici stahují v celých hejnech a musejí trpělivě čekat, až na ně přijde řada.

Zaneprázdnění pyskouni si pak mohou vybírat, které zákazníky obslouží nejdříve.“Vědci znovu potvrzují, že čističi opravdu mají jakýsi žebříček oblíbenosti svých klientů. Velmi rádi se např. věnují ploskozubcům nebo dravým murénám. Proč?

Zdá se, že tyto ryby sužuje více cizopasníků než jiné druhy, takže čističi mají štědřejší zdroje potravy.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Tvor, který jako by nepocházel z tohoto světa

Tvor, který jako by nepocházel z...

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře...
Chrochtající pařmen z Ameriky: Vědci naučili prase hrát videohru

Chrochtající pařmen z Ameriky:...

Označíme-li nějakého člověka za vepře či prase, tak se od něj poděkování...
Ornitologové se radují 

Ornitologové se radují 

V Národním parku Podyjí na Znojemsku letos proběhlo v pořadí již sedmnácté...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Hydrolog Václav Šípek: Voda je.  Rozhodují ale extrémy, ne průměr

Hydrolog Václav Šípek: Voda je. ...

Česko vysychá na troud. Podle vědců a portálu Intersucho procházíme...
Jak se vzteká chobotnice?

Jak se vzteká chobotnice?

Žurnál Ecology nedávno informoval o zajímavém vědeckém výzkumu, který...
Stá zebra Chapmanova v liberecké zoo

Stá zebra Chapmanova v liberecké...

Zebry Chapmanovy (Equus quagga chapmani) mohou návštěvníci v...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Jak se mohou šířit nemoci?

Jak se mohou šířit nemoci?

Vědci v závěru roku 2020 upozornili ve své studii, že dým, který mají na svědomí lesní...
Známá, či neznámá?

Známá, či neznámá?

V listopadu letošního roku přišli biologové s úžasným tvrzením, údajně...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Darujte plazmu, vyzývají odborníci

Darujte plazmu, vyzývají odborníci

Pacienti po autonehodách, s popáleninami, při operacích, těhotné ženy i...
FUTTEC i pro využití v extrémních zimních podmínkách

FUTTEC i pro využití v extrémních...

Nepříznivé klimatické podmínky, které v uplynulých týdnech potrápily...
Pražští řezníci vytáhli na Jindřicha Korutanského sekery

Pražští řezníci vytáhli na...

28. listopadu 1310 dorazí Jan Lucemburský k branám Prahy. Chystá se zaútočit na...
Zpátky na parket! 6 strhujících národních tanců

Zpátky na parket! 6 strhujících...

Plesová sezóna vrcholí, taneční sály ale letos zejí prázdnotou. Připravte se tedy na...
Dudlík, šnorchl i sprcha v jednom. Co jste nevěděli o sloním chobotu?

Dudlík, šnorchl i sprcha v jednom....

Je to rozhodně nepřehlédnutelný orgán, který v živočišné říši nemá...
Nepoctiví pekaři přidávali do chleba piliny i hlínu

Nepoctiví pekaři přidávali do...

„Podvádíte,“ píchne nespokojeně mistr pekařského cechu prstem do žitného bochníku....
Nejdražší kosmetika: Mýdlo za 60 000 korun, krém za 20 000 korun!

Nejdražší kosmetika: Mýdlo za...

Luxusní dřevěná krabička skrývá poklad, který si na první pohled lidé...
Perseverance hlásí úspěšné přistání

Perseverance hlásí úspěšné přistání

Ve čtvrtek 18. února 2021 ve 21:43 středoevropského času po manévru trefně...
Perillos z Athén se stal obětí vlastní mučící hračky

Perillos z Athén se stal obětí...

„Jeho výkřiky k vám přijdou potrubím jako něžný, nejpatetičtější a nejmelodičtější...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.