Nerozluční přátelé: Jak spolupracují podivné dvojice zvířat

Letní měsíce poskytly v tuzemsku i v cizokrajných destinacích nejvíce možností pozorovat, kolik nečekaných překvapení nabízí příroda. Týká se to i soužití rozdílných tvorů, jejichž symbiózu bychom si asi nedovedli představit.Letní měsíce poskytly v tuzemsku i v cizokrajných destinacích nejvíce možností pozorovat, kolik nečekaných překvapení nabízí příroda. Týká se to i soužití rozdílných tvorů, jejichž symbiózu bychom si asi nedovedli představit.

Oboustranně kladné ovlivňování populací odborníci dělí do dvou velkých skupin –
protokooperace znamená jednodušší formu pozitivního ovlivňování dvou živočišných druhů, mutualismus představuje jednostrannou či oboustrannou závislost a bezpodmínečnost vztahu. Od teorie přejděme přímo k praktickým ukázkám.

Pod hladinou: Jde o úkryt i o potravu

Život se zrodil z vody. Pod hladinou se stále něco děje, i pokud se týká nekončícího boje o přežití. Často se potenciální oběť v jiné situaci mění v predátora. Mnoho mořských tvorů se tak naučilo využívat ve svůj prospěch organismy, které žijí kolem nich.

Domácí pán a jeho ochránce: krab poustevník + sasanka
Krab poustevník (Coenobita clypeatus) je malý citlivý korýš, který se skrývá v ulitách mořských měkkýšů. Levé klepítko má vždy větší a s jeho pomocí si vytváří jakési dveře, kterými se uzavře při ohrožení v ulitě. Dobře vidí – až na vzdálenost 30 metrů.
Sasanky (Actiniaria) – představují řád, zahrnující mořské dravé živočichy z třídy korálnatců (Anthozoa).
Princip spolupráce: Krab schovaný v ulitě by se stal velice snadným úlovkem chobotnice – specialistky na otvírání ulit. Proto vyhledává společníka – sasanku (nejčastěji druh Adamsia palliata). Opatrně ji lechtá zespodu, čímž ji přiměje, aby se přestěhovala na ulitu, ve které on přežívá. Krab se s ulitou pohybuje, takže žahavá sasanka má o potravu (nejvíce v podobě zbytků jídel od kraba) postaráno. Sasanka zase spíše nočního tvora chrání svými žahavými toxickými buňkami.

Mateřská školka pro potěr: ryba hořavka + škeble
Hořavka duhová (Rhodeus amarus; slovensky Lopatka dúhová)
je hejnovitá malá kaprovitá rybka, dlouhá cca 8 cm při hmotnosti 7–8 g.
Její výskyt limituje dostatek vhodných vod s početným zastoupením mlžů, jako je škeble rybničná nebo velevrubi.
Škeble rybničná (Anodonta cygnea) je největším druhem měkkýše v ČR. Má dvě lastury tvořené z chitinu, vápence a perleťoviny. Z nich vysunuje svalnatou nohu, s jejíž pomocí se pohybuje a zarývá do bahnitého dna. Smyslové orgány tvoří hlavně hmatové výrůstky okolo ústního otvoru a receptory, vnímající látky ve vodě. Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody.
Princip spolupráce: Hořavku najdeme v klidných vodách, pokud se v nich zároveň vyskytují i velcí mlži potřební pro její rozmnožování.Výtěr zahajuje samec, který najde a „obsadí“ vhodného mlže. Od něj odhání ostatní samce a láká samice, připravené k výtěru. Když se mu podaří některou svými pohybovými kreacemi zaujme samičku. (???) Ta si pečlivě vybírá škebli, která filtruje co nejvíce vody. Při výtěru samička kladélkem …?? do žaberní dutiny mlže a vypustí vajíčka (jikry). Samec mlíčí vypustí poblíž dýchacího otvoru mlže a ten je nasaje dovnitř spolu s vdechovanou vodou. Samec se postupně tře s několika samicemi. Jikry hořavek dozrávají postupně a samice jikry v dávkách po 20–40 jikrách … ?? do několika mlžů. Nakladené jikry se vyvíjejí uvnitř těla mlže, který zajišťuje dostatek okysličené vody. Po 14 dnech se vylíhne potěr a zachytí se na žábrách škeble. Zde pobývá uvnitř až do strávení žloutkového váčku. Hostitele opouští ve věku 20–30 dní, kdy měří 7–8 mm.

Razič podvodních tunelů: garnát + ryba hlaváč
Garnát obecný (Crangon crangon) je korýš dlouhý 4–5 cm, je nejběžnější a hospodářsky nejdůležitějším garnátem evropských břehů od Bílého přes Středozemní až do Černého moře. (V Evropě se pod názvem garnát prodává korýš zvaný kreveta.)
Hlaváčovci (řád Perciformes, podřád Gobioidei) jsou druhově bohatou skupinou ryb (asi 8 čeledí, 250 rodů s 1000 druhy.) Většina žije v moři.
Princip spolupráce: Bystrozraký hlaváč často sdílí svou skrýš s garnátem, který je slepý, ale umí výborně norovat. Když korýš  vyrazí za potravou, ryba ji varuje před blížícím se predátorem. Garnát  pak naopak prohlubuje skrýš pro hlaváče. Drží se poblíž hlaváče pomocí tykadel, ryba upozorňuje na nebezpečí chvěním. Zároveň jí zbytky garnátovy potravy.

Umělý jazyk: ryba chňápal + korýš
Chňápal: Ryba dlouhá až 115 cm má výborný zrak. Žije mj. v Indickém a Tichém oceánu, ve vodstvech východní Afriky, Rudého moře, u Austrálie…Masožravec si pochutnává na jiných rybách, krabech, korýších i hlavonožcích. Jsou různé druhy, např. chňápal červený (Lutjanus campechanus), ch. císařský (Lutjanus sebae) atd.
Zvláštní druh korýše: Vědci se dosud nesjednotili na odborném pojmenování.
Princip spolupráce: Tentokrát jde o vskutku prapodivný pár a bizarní vztah. Proč? Vše se odehrává v tlamě ryby, která nemá jazyk. Ten nahrazuje korýš, jenž mu jazyk předtím zničil a zároveň v rybě žije. Předpokládá se, že po smrti korýše umírá i chňápal.

Nájemník v oku: žralok grónský + nenasytný korýš
Žralok grónský (Somniosus microcephalus): Tvor o maximální hmotnosti 2,5 tuny má mohutné vřetenovité tělo se širokou hlavou a zaobleným rypcem. Vyhledává chladnější místa na severu Atlantiku od Bílého moře u (?) Islandu a východního pobřeží Grónska na jih až po Severní moře. Žije ve velkých hloubkách, většinou 200–600 m, někdy do 1200 m. Má neobvykle velká játra, která zaujímají asi 15–20 % hmotnosti a slouží jako zásobárna energie.
Podivný žravý korýš: Vědci se dosud nesjednotili na odborném pojmenování.
Princip spolupráce: Žralok má velmi dobře vyvinutý čich, který ho rychle navádí ke kořisti. Naproti tomu zrak je slabý, oči má velmi malé, bez víček. Dlouho se to vysvětlovalo tím, že ve velkých hlubinách, kde pobývá, nebývá mnoho světla. Teprve nedávno vědci zjistili, že je téměř  slepý z jiného důvodu – žije na něm totiž korýš, který se živí okusováním žraločí oční rohovky. Korýš však zároveň funguje jako návnada, takže kořist připlouvá žralokovi přímo do tlamy. Pochutnává si na rybách, bezobratlých (korýši a měkkýši) i jiných mořských tvorech.

Na pevnině: Spolupracují i kojot a jezevec

Opusťme dění pod vodní hladinou a porovnejme je s pevnou zemí. Také zde můžeme vidět vskutku nečekané dvojice živočichů – nejen v horké Africe, kde má mít prapůvod lidský rod, tedy i každý z nás.

Ošetřovna na zádech: žirafa + klubák žlutozobý
Klubák žlutozobý (Buphagus africanus) je 20 cm velký zpěvný pták z čeledi špačkovitých. Běžně poletuje v subsaharské Africe na území od Senegalu až po Súdán. Má silný žlutý zobák s červeným koncem a silné končetiny. Hnízdí ve stromových dutinách, vystlaných hlavně chlupy skotu.
Žirafa (Giraffa camelopardalis) je dnes nejvyšší ze všech suchozemských živočichů. Samci dosahují velikosti 4,8–5,5 m a hmotnosti až 900 kg.
Princip spolupráce: Žirafa je bezbranná proti drobnému nepříteli – klíštěti, proto využívá služeb ptáka – klubáka žlutozobého. Za den vyzobe až 40 klíšťat, za život cca 150 000 těchto parazitů. (Klubák si někdy staví hnízdo i ze žirafí hřívy.) Klubák se však nevěnuje pouze žirafám. Běžně se zdržuje v blízkosti stád jiných velkých sudokopytníků, z jejichž srsti vybírá malé bezobratlé živočichy. Na druhou stranu se však živí i zvířecí krví a zvířatům tak způsobuje malé otevřené rány, které jsou opět lákadlem pro různé parazity.

Mozek a síla: medojed + medozvěstka
Medojed kapský (Mellivora capensis) je nebojácná africká robustní lasicovitá šelma dlouhá necelý metr a vysoká cca 30 cm při hmotnosti max. 15 kg. Hrubá srst s volnou, silnou a tuhou kůží chrání medojeda před hadím uštknutím, žihadly včel, ostny dikobrazů i kly divokých prasat či rohy buvolů. Na předních nohou má velmi dlouhé, silné a ostré drápy. Používá je k vyhrabávání úlů divokých včel, ale též k zuřivé obraně. Loví jedovaté hady a savce, často delší větší než on.
Medozvěstka křiklavá (Indicator indicator): Reprezentuje ptáka z řádu šplhavců. Známe 17 druhů, z toho jich patnáct žije v Africe.
Princip spolupráce: Největší pochoutkou medojeda je med a včelí larvy. Spolupracuje s medozvěstkou, která bystře vypátrá hnízdo divokých včel (pod zemí nebo na stromě) a zvláštním křikem k němu dovede medojeda. Ten dlouhými, silnými a ostrými drápy hnízdo zničí. Nejprve si na včelích larvách a na medu pochutná sám, zbytek ponechá medozvěstce. Ta na rozdíl od jiných ptáků dokáže strávit nejen včelí larvy, ale i včelí vosk. Pták tedy představuje mozek a zvíře sílu.

Smrtící tandem: kojot prérijní + jezevec americký
Kojot prérijní (Canis latrans) je severoamerická psovitá šelma, která loví za soumraku samotářsky či v malých smečkách drobné hlodavce (např. psouny) a králíky, někdy spořádá i mršiny. (Výška v kohoutku: 60 cm, délka: 100 cm , hmotnost samců: 15–20 kg.)
Jezevec: Je české rodové jméno, sdružující pět rodů ze dvou podčeledí lasicovitých šelem. Jediným českým zástupcem je dnes jezevec lesní (Meles meles).
Princip spolupráce: Kojot prérijní často spojí své síly s jezevcem americkým (Taxidea taxus). Kojot využívá svůj vynikající čich, aby lokalizoval hlodavce (psouna, sysla, pytlonoše aj.), ale nedokáže ho vypudit z nory. To obstará jezevec svými dlouhými, silnými drápy. Jezevec zase nedokáže běžet rychleji než kojot. Jezevec tedy vyhrabe kořist, a pokud ta uteče, pustí se za ní kojot. Kojot jezevce nesežere, protože tvoří výhodný smrtící tandem.

Komensalismus má mnoho podob
Vedle uvedené protokooperace a mutualismu věda nuace (??) v interakcích mezi živočichy rozeznává další situace.
Důležitý je komensalismus. Na rozdíl od predace označuje stav, kdy jedna populace využívá jinou, aniž by jí nějak ublížila. Může jít o závislost potravní, prostorovou či obojí.
Odborníci zde rozeznávají následující kategorie:
* potravní parazitismus: např. orel mořský versus orlovec říční
* parekie: menší druhy hledají bezpečí u druhu velkého (drobní pěvci hnízdí vedle orla)
*synekie: drobní živočichové žijí v hnízdech ptáků, savců, sociálního hmyzu (mravenci aj.)
*epiekie: jedinci jednoho druhu vegetují na povrchu těla druhu jiného
*entekie: jedinci jednoho druhu žijí uvnitř těla druhu jiného (např. tasemnice)

Mořské sasanky boxují
Mořské sasanky představují příbuzné korálů či medúz. Většinou jsou větší než koráli, některé druhy dosahují velikosti až 50 cm. Rozšířenou spodní stranou těla se mohou pomalu posouvat po dně. Nemají schránku, jen pevnější pokožku. Mají jed, který menší živočichy spolehlivě zabíjí, větší bolestivě popálí. Této toxicity chytře využívají někteří živočichové. Na jiném místě jsme si podrobněji uvedli kraba poustevníka. Boxerský krab rodu Libya zase místo boxerských rukavic používá malé mořské sasanky. V každém z klepet drží jednu žahavou sasanku a mává jí proti soupeři. Někdy se ho zalekne i chobotnice.

Čističi pomáhají více druhům
Někteří drobní živočichové slouží i mnoha jiným druhům. Výborný znalec přírody, fotograf Michael Fokt uvádí, že nejznámější z nich jsou bezesporu
pyskouni rozpůlení (Labroides dimidiatus) žijící oblasti Indického a Tichého oceánu.
Michael Fokt: „Pyskouni si většinou vybírají nápadná místa na okrajích útesů, aby si je ryby snáze zapamatovaly a měly do svého kadeřnictví co nejsnazší přístup. Nezřídka se k čisticí stanici stahují v celých hejnech a musejí trpělivě čekat, až na ně přijde řada. Zaneprázdnění pyskouni si pak mohou vybírat, které zákazníky obslouží nejdříve.“
Vědci znovu potvrzují, že čističi opravdu mají jakýsi žebříček oblíbenosti svých klientů. Velmi rádi se např. věnují ploskozubcům nebo dravým murénám.  Proč? Zdá se, že tyto ryby sužuje více cizopasníků než jiné druhy, takže čističi mají štědřejší zdroje potravy.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští přírodovědci přečetli genom sestřenice všech rostlin

Čeští přírodovědci přečetli genom...

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu...
Růžová barva je tou nejstarší na Zemi

Růžová barva je tou nejstarší na...

To jsou závěry doktorandského výzkumu Nur Gueneliové, která světle...
Začalo pro lední medvědy poslední odpočítávání?

Začalo pro lední medvědy poslední...

Králem arktických oblastí nemůže být nikdo jiný než největší šelma na...
V laboratoři se podařilo vyvinout první hybridní embryo nosorožce

V laboratoři se podařilo vyvinout...

Nosorožci bílí severní jsou na samém pokraji vyhynutí; na světě zbývají už...
Čeští vědci vytvořili systém pro rozpoznávání hub a rostlin. Překoná i zkušené odborníky!

Čeští vědci vytvořili systém pro...

Odborníci z ČVUT nedávno uspěli na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018...
Úhoři pod vlivem drog

Úhoři pod vlivem drog

Kokain patří mezi nejrozšířenější tvrdé drogy. Jeho účinky jsou euforizující,...
Rolling Stones uvěznění v jantaru

Rolling Stones uvěznění v jantaru

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát...
Na Broumovsku se opět narodila vlčata

Na Broumovsku se opět narodila...

Vlčí smečka, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožuje...
Na otevřeném moři vznikne útulek pro velryby

Na otevřeném moři vznikne útulek...

Psí a kočičí útulky, to není nic výjimečného. Ale útulek pro...
Co ničí okrasné dřeviny? Vědci odhalili nový typ škůdce.

Co ničí okrasné dřeviny? Vědci...

Posledních padesát let byly druhy brouků vázaných na jalovec ve střední Evropě...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Damoklův meč horolezců: Otok mozku!

Damoklův meč horolezců: Otok mozku!

Že horolezectví je jeden z nejnebezpečnějších sportů asi těžko někoho...
VIDEO: 5 šílených jmen, které chtěli dát rodiče svým dětem

VIDEO: 5 šílených jmen, které chtěli...

Představte si, že jdete objednat dort pro narozeninovou oslavu...
Přehledně: Z dějin zubařského řemesla!

Přehledně: Z dějin zubařského...

Návštěva zubaře rozhodně nepatří k příjemným zážitkům. Leč,...
Pás cudnosti pro pavouky existuje!

Pás cudnosti pro pavouky existuje!

Pás cudnosti je v obecném vědomí spojen se žárlivým šlechticem, který své drahé...
Tam, kde stála Dvojčata: Tragédii připomíná působivý památník

Tam, kde stála Dvojčata: Tragédii...

První jde k zemi Jižní věž. O 29 minut později ji následuje i Severní....
Fenomén dějin: Není řád jako řád!

Fenomén dějin: Není řád jako řád!

V roce 1775 se rozhoří válka o nezávislost USA. Nadejde čas...
Cesta a pád nadzvukového letounu Concord 

Cesta a pád nadzvukového letounu...

Představoval vrchol technologie. Létal dvakrát rychleji než běžná letadla....
VIDEO: Když stovky jelenů přecházejí silnici

VIDEO: Když stovky jelenů...

V civilizovaných zemích je dobrým zvykem, byť ne vždy dodržovaným, že...
Balonem na severní pól? Špatný nápad, který se šeredně vymstí

Balonem na severní pól? Špatný...

Má to být třešnička na dortu za mocným stoletím páry a elektřiny....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.