Domů     Medicína
Co si počít se stonožkami?
21.stoleti 20.8.2010

Živočišný kmen členovců je neuvěřitelně úspěšný – tvoří téměř 80% druhů všech známých živočichů. Příbuzenské vztahy mezi skupinami, které jej tvoří, tedy šestinožci (např. hmyzem), korýši, pavouky a stonožkami, však stále příliš jasné nejsou. Rozsáhlá genetická studie nedávno nabídla řešení, které víceméně potvrzuje tradiční představy. Živočišný kmen členovců je neuvěřitelně úspěšný - tvoří téměř  80% druhů všech známých živočichů. Příbuzenské vztahy mezi skupinami, které jej tvoří, tedy šestinožci (např. hmyzem), korýši, pavouky a stonožkami, však stále příliš jasné nejsou. Rozsáhlá genetická studie  nedávno nabídla řešení, které víceméně potvrzuje tradiční představy.

Uvnitř  poměrně jednoznačně definované skupiny členovců je z hlediska systematiků problémů více než dost. Tradičně největší problém je se skupinou stonožek a mnohonožek (Miriapoda).   Na základě podobností v utváření ústního ústrojí se zdá, že hmyz, korýši a stonožky by měli tvořit samostatnou linii čelistnatců (Mandibulata), zatímco pavoukovci (pavouči, štiři, roztoči atd.) zase odlišnou linii klepítkatců (Chelicerata). Dříve provedené molekulární studie však ukázaly, že klepítkatci a stonožky by ve skutečnosti měli být spojeni do jedné skupiny Miriochelata. Aby tuto otázku rozřešili, odebrali vědci pod vedením Omara Rota-Stabelliho z prestižní University College London vzorky jaderné DNA a osekvenovali celých 198 genů kódujících proteiny. To však nebylo však – na pomoc si vzali ještě tzv. microRNA. Když provedli veškerou mravenčí práci se sbíráním dat, „nakrmili“ jimi programy a nechali počítače dělat jejich práci. Jejich výsledky byly nakonec poměrně jednoznačné. Potvrdila se hypotéza „čelistnatců“, tedy představa, že hmyz, korýši a šestinožci tvoří samostatnou vývojovou linii. Dalším z výsledků rozsáhlého výzkumu bylo stanovení nejbližších příbuzných členovců. Jsou jimi opravdu sesterské skupiny želvušek a drápkovců, zatímco hlístice jsou již vzdálenějšími příbuznými.

Předchozí článek
Související články
Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v […]
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz