Domů     Medicína
Co si počít se stonožkami?
21.stoleti 20.8.2010

Živočišný kmen členovců je neuvěřitelně úspěšný – tvoří téměř 80% druhů všech známých živočichů. Příbuzenské vztahy mezi skupinami, které jej tvoří, tedy šestinožci (např. hmyzem), korýši, pavouky a stonožkami, však stále příliš jasné nejsou. Rozsáhlá genetická studie nedávno nabídla řešení, které víceméně potvrzuje tradiční představy. Živočišný kmen členovců je neuvěřitelně úspěšný - tvoří téměř  80% druhů všech známých živočichů. Příbuzenské vztahy mezi skupinami, které jej tvoří, tedy šestinožci (např. hmyzem), korýši, pavouky a stonožkami, však stále příliš jasné nejsou. Rozsáhlá genetická studie  nedávno nabídla řešení, které víceméně potvrzuje tradiční představy.

Uvnitř  poměrně jednoznačně definované skupiny členovců je z hlediska systematiků problémů více než dost. Tradičně největší problém je se skupinou stonožek a mnohonožek (Miriapoda).   Na základě podobností v utváření ústního ústrojí se zdá, že hmyz, korýši a stonožky by měli tvořit samostatnou linii čelistnatců (Mandibulata), zatímco pavoukovci (pavouči, štiři, roztoči atd.) zase odlišnou linii klepítkatců (Chelicerata). Dříve provedené molekulární studie však ukázaly, že klepítkatci a stonožky by ve skutečnosti měli být spojeni do jedné skupiny Miriochelata. Aby tuto otázku rozřešili, odebrali vědci pod vedením Omara Rota-Stabelliho z prestižní University College London vzorky jaderné DNA a osekvenovali celých 198 genů kódujících proteiny. To však nebylo však – na pomoc si vzali ještě tzv. microRNA. Když provedli veškerou mravenčí práci se sbíráním dat, „nakrmili“ jimi programy a nechali počítače dělat jejich práci. Jejich výsledky byly nakonec poměrně jednoznačné. Potvrdila se hypotéza „čelistnatců“, tedy představa, že hmyz, korýši a šestinožci tvoří samostatnou vývojovou linii. Dalším z výsledků rozsáhlého výzkumu bylo stanovení nejbližších příbuzných členovců. Jsou jimi opravdu sesterské skupiny želvušek a drápkovců, zatímco hlístice jsou již vzdálenějšími příbuznými.

Předchozí článek
reklama
Související články
Máte dobré srdce? Zcela souhlasím. Máte bohatou slovní zásobu? Zcela souhlasím. Porozumíte rychle věcem? Zcela souhlasím. Jste plný nápadů? Tady jen spíše souhlasím. Věřili jste mi to? A pokud ne, myslíte, že jsem lhal vám, nebo obelhával sám sebe? A jak takovou lež odhalit? Jak fungují ony pověstné „lži skóry“? Některé lidské sklony mohou v dotaznících […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální krvi tohoto malého živočicha strmě stoupá, jejich populace klesá. Dojde po 450 milionů letech jejich existence na Zemi k vyhubení ostrorepů?   Proces získávání jejich krvemízy není […]
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
Od náhodného objevení penicilinu v roce 1928, jsou léčiva považována za zázrak, který uleví prakticky od jakéhokoli problému. Při nesprávném užívání ale mohou na dalších pár zadělat. Známe to nejspíš všichni. Pokud nám lékař předepíše lék, který na naše obtíže funguje, nevidíme důvod v něm nepokračovat do té doby, dokud tuto výhodu neztratí – tedy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz