Škodí, či neškodí? V otázce mobilů bude konečně jasno

Od chvíle, kdy mobilní telefony začaly dobývat svět, se vědecká obec rozdělila na dvě části. Ta první tvrdí, že mobily mohou způsobovat zdravotní komplikace, druhá část je přesvědčena o tom, že je to nesmysl. Od chvíle, kdy mobilní telefony začaly dobývat svět, se vědecká obec rozdělila na dvě části. Ta první tvrdí, že mobily mohou způsobovat zdravotní komplikace, druhá část je přesvědčena o tom, že je to nesmysl.

Oba názory jsou podpořeny desítkami vědeckých studií, které jsou často tak protichůdné jako francouzský šlechtic a dobrý voják Švejk. I proto se britští vědci rozhodli provést rozsáhlý výzkum, který by měl do problému vnést konečně světlo.

Na souhrnné výsledky výzkumu si ovšem budeme muset počkat docela dlouho. Aby závěry byly vskutku relevantní, vědci se rozhodli své šetření rozprostřít do příštích třiceti let. Vědci si pod drobnohled vezmou čtvrt milionu Britů, Finů, Švédů, Dánů a Holanďanů používajících mobilní telefon. „Náš výzkum bude zcela jedinečný. V takovém rozsahu se mobily ještě nikdo nikdy nezabýval. Výsledkem bude zlatý standard, tedy nezpochybnitelný verdikt o telefonech,“ prohlásila britská vědkyně Mireille Toledanová. Gigantická akce bude stát i gigantické peníze. Rozpočet celého výzkumu čítá celkem jednu miliardu korun. O financování se společně postará jak vláda Jejího Veličenstva, tak i soukromé zdroje.

Měli pravdu Dánové?

Před několika lety tým dánských vědců vyslal do světa uklidňující zprávu. Vznik nádorových onemocnění a používání mobilních telefonů spolu neměl nijak souviset. Tato hypotéza byla podložena i velkým vzorkem zkoumaných osob. Výzkumu se tehdy zúčastnilo 420 000 lidí (360 000 mužů a 60 000 žen), resp. jejich zdravotnické záznamy. Pětaosmdesát procent testovaných osob používalo mobilní telefon po dobu kratší než deset let, deset procent telefonovalo tímto způsobem již 10 až 14 let a zbývajících pět procent v rozmezí od 15 do 21 let.
Ovšem takové lidi, kteří vlastnili mobil někdy kolem roku 1985, bylo asi obtížné sehnat. Průměrná zkušenost s používáním mobilního telefonu činila osm a půl roku. Podle Dánů to však byla dost dlouhá doba, aby se případné nežádoucí vlivy projevily. „To, že mobily vysílají elektromagnetické záření je jasné, ale jeho intenzita je velmi slabá,“ pravilo se v dánské studii. Z celkového počtu sledovaných lidí jich rakovinou onemocnělo 14 250. „To bylo dokonce o zlomek méně, než celkové procento ve veškeré populaci,“ optimisticky hlásali Dánové.

Pozor na dlouhé hovory

To bylo radosti, když se výsledky výzkumu zveřejnily! Zvláště pak v sídlech mobilních operátorů a výrobců mobilů. Vždyť obchody se mohly znovu naplno rozběhnout! Jenže podobné výzkumy měly jeden nedostatek, který je docela zásadní. Pracují totiž v krátkém časovém horizontu. Vždyť ještě před nějakými patnácti lety byl – alespoň v našich končinách – mobil spíše výsadou zbohatlíků ve fialových sakách, kteří hlasitým telefonováním dávali svému okolí najevo své postavení. Skutečný boom mobilních telefonů nastal těsně před koncem století. A s koncem první dekády nového století se konečně otevřely možnosti výzkumu vlivu mobilů na lidské zdraví v dlouhodobém časovém horizontu.
A začaly přicházet zprávy, které výrobcům mobilů radost nedělaly. Například švédští lékaři Lennar Hardel a Kjell Hansson před dvěma lety zveřejnili varující studii. Jejich závěry uživatele mobilů rozhodně nepotěšily. Skoro u všech zkoumaných osob, které používaly mobilní telefon déle než deset let, bylo totiž zjištěno, že jejich náchylnost k rakovině je podstatně vyšší než u lidí, kteří mobil používají kratší dobu. Zhoubné nádory nejvíce ohrožují tzv. gliové buňky (tedy buňky vyživující a ochraňující jejich nervové kolegyně) na straně hlavy, kam si člověk svůj telefon obvykle přikládá. Do rizikové skupiny podle Švédů patří každý, kdo telefonuje víc než hodinu denně.

Tři etapy výzkumu

Takže tu máme dva naprosto protichůdné názory. Nechme nyní stranou otázku, jaké vlivné skupiny za tou kterou studií stojí, protože mobilní telefony jsou především výnosným byznysem. Důležité je najít konečně odpověď, zda jsou mobilní telefony zdraví škodlivé či nikoliv. A britská dlouhodobá studie by měla být tím pravým klíčem.
Britové si svůj výzkum rozprostřeli do tří fází. Po pěti letech od jeho nastartování by mělo být odborníkům konečně jasné, jak používání mobilů ovlivňuje lidskou psychiku, zda způsobuje bolesti hlavy, či zda má na svědomí nespavost nebo deprese. Za dalších deset let, tedy někdy kolem roku 2025, by se měly ukázat relevantní výsledky, jak mobily ovlivňují vznik zhoubných bujení. A nakonec, ve finální části šetření, by vědci měli odhalit, zda mobily způsobují nemoci mozku, například Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu nebo roztroušenou sklerózu.

Bylo už na čase

Dobrovolníkům, kteří se výzkumu zúčastní, je mezi 18 až 69 lety. „Takový výzkum je velmi nutný. I když dosavadní zjištění mluví spíše proti tomu, že by mobily mohly způsobovat rakovinu, nejistota převládá a operátoři jsou vystaveni u řady lidí nemalému podezírání a nedůvěře,“ prohlásil profesor Lawrie Challis z Nottinghamské univerzity. Možná i z toho důvodu radnice v San Franciscu před dvěma měsíci přistoupila k ojedinělému kroku. Prodejci mobilů budou povinni u nabízených přístrojů uvádět míru záření.
I Challis dále poukázal na fakt, že dosavadní výzkumy, které se škodlivostí mobilů zabývaly, probíhaly v příliš krátkých časových intervalech. „Vždyť drtivá většina lidí používá mobilní telefon zhruba deset let, mladí lidé pak ještě kratší dobu. Jenže některé druhy rakoviny se mohou projevit až po dvaceti letech,“ upozornil Challis.

Tak dobře, ale co děti?

Problematickým faktorem britské expertizy je to, že do šetření nejsou zahrnuty děti. Ty by přitom mohly vlivem mobilů trpět nejvíce, a to nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Řada lékařů z preventivních důvodů doporučuje, aby děti mladší deseti let, raději ještě mobil nepoužívaly.
Většina dosud vydaných studií se nicméně kloní k názoru, že mobily a jejich záření nejspíš zdraví neohrožují. Například už v osmdesátých letech minulého století americký biolog William Saunders vystavil laboratorní myši intenzivnímu elektromagnetickému záření po dobu dvaceti dnů. Každý den se myši šest hodin pěkně „opékaly“.
Výsledek? Žádné závažnější zdravotní potíže se u zkoumaných myší nedostavily. Podobné výzkumy byly opakovány i v následujících letech a zdaleka nejen na myších, ale nyní už i na lidech používajících mobily. Jenže všechny souhrnné vědecké zprávy měly drobnou poznámku pod čarou: výsledky zatím nelze brát s naprostou a definitivní jistotou. Snad tedy nová studie vycházející z dlouhodobého výzkumu vnese konečně do problému jasno.

Čtenářská anketa z internetových stránek našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz


Škodí podle vašeho názoru mobily zdraví?


Časté používání mobilních telefonů může skutečně vést ke zdravotním problémům 28 %
Mohou škodit jen u citlivějších osob        20 %
Zcela jistě zdraví neškodí         11 %
Nevím, vždyť ani vědci v tom nemají jasno       41 %


Mobily ohrožují i psychické zdraví

Ve Velké Británii si nedávno proběhlo rozsáhlé sociologické šetření, které se zabývalo právě závislostí lidí na mobilních telefonech. Průzkumu se zúčastnilo 2000 osob. Čísla, která britští sociologové zveřejnili, jsou skutečně zarážející. Devadesát procent dotázaných uvedlo, že se cítí neklidní, když jim jejich telefon aspoň jednou za hodinu nezazvoní či nezapípá. Podobně vysoká čísla se objevila i u dalších sledovaných ukazatelů. 80 % respondentů se cítí nesvých, pokud vypadne mobilní síť, a 84 % musí mít svůj telefon neustále v zorném poli. Podle odborníků je toto vysoké číslo způsobeno faktem, že mobil bývá stále víc považován za lidskou bytost, poněvadž symbolizuje přátelství a kontakt. Ostatně závislost na mobilech již byla v mnohých případech diagnostikována. Vinu na této závislosti mohou mít sociální zábrany, které člověku znemožňují normální mezilidské kontakty. Druhou možnou příčinou je potom nedostatek potvrzení vlastní hodnoty od ostatních lidí.

Stačilo pouhých šest týdnů

Za pramatku mobilů lze považovat příruční radiostanici od společnosti Motorola. Ta pochází z roku 1940 a využívala ji především armáda USA. Krátce po skončení války se objevuje první radiotelefon a v roce 1955 i první pager. Ten se dočká uplatnění třeba v továrních provozech. Není bez zajímavostí, že mobilní transponder od Motoroly používali i američtí astronauti, kteří se prošli po Měsíci. Ovšem skutečný směr k dnešním mobilům nastavil americký technolog Rudy Kroloppa. V roce 1973 trvalo pouhých šest týdnů, než Kroloppa se svým týmem sestavil první přenosný telefon. Samotný vývoj tedy trval velmi krátkou dobu, ovšem širší veřejnost se prvních mobilních telefonů na trhu dočkala až o deset let později. A nejednalo se o levnou záležitost, po zakoupení přístroje o hmotnosti téměř jednoho kilogramu a s pamětí na 30 telefonních čísel byla peněženka hubenější o 4000 dolarů. Zpočátku kralovaly mobily, které byly určeny pro použití v autech. Touto cestou se vydala třeba i Nokia nebo Siemens. V druhé polovině osmdesátých let se však cesta mobilních telefonů vydává směrem nám už dobře známým. V Československu je první mobilní síť spuštěna v roce 1991. Přístroj tehdy stál 30 000 korun.

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V ECR Rapotín slavnostně otevřeli první výrobnu biometanu

V ECR Rapotín slavnostně otevřeli...

Energy financial group (EFG) uvedla 24. října 2019 do provozu jako první...
Odborníci se zastávají umělé inteligence. Strach z robotů-zabijáků je prý iracionální

Odborníci se zastávají umělé...

V současné době se do českých kin blíží nový díl slavného Terminátora,...
Uplatní se malé modulární reaktory?

Uplatní se malé modulární reaktory?

Přestože se malé modulární jaderné reaktory nachází teprve na počátku své...
Tesla jako poslušný pejsek: Funkci přivolání vozu řidiči využili více než milionkrát

Tesla jako poslušný pejsek: Funkci...

Tradiční čtvrtletní zpráva Tesly se pochlubila jednak neočekávaně pozitivními...
Paříž zaplaví samoobslužné elektrické skútry

Paříž zaplaví samoobslužné...

Poslední dobou je (nejen) u nás stále běžnější kritika elektrokoloběžek Lime,...
Plášť neviditelnosti opouští svět pohádek. A stává se realitou!

Plášť neviditelnosti opouští svět...

Proslulý kanadský výrobce maskovacích uniforem Hyperstealth Biotechnology si...
Oprava části DNA není dnes pro vědce překážkou

Oprava části DNA není dnes pro...

Američtí odborníci z Broad Institute MIT a výzkumníci z Harvardovy univerzity...
K transplantaci přivezou bijící srdce

K transplantaci přivezou bijící...

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se pochlubili novou...
Zlínská univerzita přišla s inovací ve výrobě želatiny

Zlínská univerzita přišla s inovací...

Bonbóny, zákusky, aspiky, lékové kapsle, nutriční doplňky stravy, kosmetické...
Bankomaty tu jsou s námi již více než půl století

Bankomaty tu jsou s námi již více...

Bankomatům patří hned několik prvenství. Byly prvním zařízením na bázi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zabil Oldřich II. z Rožmberka jedem hofmistra českého krále?

Zabil Oldřich II. z Rožmberka jedem...

„Trváme na svém, českým arcibiskupem bude Jan Rokycana,“ prohlásí roku 1436 plešatý...
9 nejsmrtelnějších nemocí: Zabijí 95 % nakažených

9 nejsmrtelnějších nemocí: Zabijí...

Na východě Konga se letos opět objevila ebola. Od začátku roku jí podlehlo...
Rokle, která se stala hřbitovem

Rokle, která se stala hřbitovem

Rokle Babí Jar poblíž Kyjeva se v roce 1941 stane pohřebištěm obětí největší...
Arnošt z Pardubic: Bez jeho pomoci by Karel IV. říšskou korunu nezískal!

Arnošt z Pardubic: Bez jeho pomoci...

26. listopadu 1346 přijímá Karel IV. v německém Bonnu římskou...
Lidé, kteří mají na svém těle „něco navíc“

Lidé, kteří mají na svém těle...

Možná jste si už někdy řekli, že mít ještě jednu ruku navíc by mohlo být občas k...
Co vše se vám může během spánku přihodit?

Co vše se vám může během spánku...

Spánek je pro lidské tělo nesmírně důležitý a odvíjí se od něj jak naše zdraví, tak i...
Zabil 59 lidí, stal se tak českým vrahem s největším počtem obětí

Zabil 59 lidí, stal se tak českým...

Jméno Martin Roháč není všeobecně známé a nebýt bádání historiků, neznáme ho...
Nejdražší věci světa: Kolik byste dali za hamburger?

Nejdražší věci světa: Kolik...

Mnohým z nás přijde škoda utrácet za drahé večeře či drahé nepotřebné věci...
Ideál krásy napříč kontinenty aneb žirafí ženy

Ideál krásy napříč kontinenty aneb...

Ženská krása je poměrně subjektivní pojem a je zajímavé pozorovat, jak moc se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.