Domů     Příroda
Zelená, nikoliv modrá planeta
21.stoleti 18.8.2010

Běžně máme za to, že barva oceánů je modrá. To však není tak docela pravda – ve skutečnosti se totiž mění místo od místa podle toho, jaká je v ní koncentrace fytoplanktonu. Podle posledních výzkumů je koncentrace zelených řas obrovsky významným faktorem pro cirkulaci vzduchu a zejména tvorbu hurikánů.
Běžně máme za to, že barva oceánů je modrá. To však není tak docela pravda - ve skutečnosti se totiž mění místo od místa podle toho, jaká je v ní koncentrace fytoplanktonu. Podle posledních výzkumů je koncentrace zelených řas obrovsky významným faktorem pro cirkulaci vzduchu a zejména tvorbu hurikánů.

Zvýšení koncentrace zelených řas má vliv nejen na potravní řetězce v oceánech, ale proměňuje i jeho fyzikální charakteristiky, zejména teplotu. Vodou bez řas pronikají sluneční paprsky hlouběji, což má na následek to, že povrchové vody zůstávají chladnější. Tým klimatologů vedený Anandem Gnanadesikanen z Princetonské univerzity se nedávno rozhodl prozkoumat, zda a do jaké míry má kolísání barvy mořské vody vliv na děje v atmosféře. Jelikož lze těžko měnit děje na celé planetě, museli se spokojit se simulací dějů prostřednictvím počítačů. V prvním scénáři nastavili data přesně podle reálně existující situace, jak byla naměřena prostřednictvím satelitů. Ve druhé nastavili koncentraci mořské zeleně na nulu. Nikoliv však ve všech místech oceánů, ale pouze v oblasti velké ciferníkovitě orientované cirkulace vzduchu zvané „Severopacifický subtropický prstenec“. Simulace proměny povrchové teploty vody vedla v modelu k velkým změnám. Počet nových hurikánových formací mimo prstenec stoupl o 20%,  byl však vykompenzován poklesem bouří na severu o celých 70%. Tento pokles je podle vědců krásným příkladem, jak nečekaně jsou jednotlivé jevy v mezi biosférou a atmosférou spojeny.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz