Jedním z materiálů, za jehož objevem stály výzkumy v nanooblastech, je i grafen, zvláštní podoba (alotop) uhlíku. Nově objevený materiál na bázi grafenu by mohl mimo jiné napomáhat boji proti infekcím a najít tak své uplatnění v široké oblasti výrobků od obvazů po vložky do bot. 
Od roku 2004, kdy byl grafen objeven ruským fyzikem pracujícím na univerzitě v britském Manchesteru Andre K. Geimem, začal mezi fyziky a chemiky skutečný závod. Tento materiál má totiž skutečně jedinečné vlastnosti. Stejně v tuze neboli grafitu jsou jeho atomy uspořádány do šestiúhelníků, které při pohledu shora připomínají strukturu včelího plástu. Zatímco v tuze vytvářejí jednotlivé atomy trojrozměrnou strukturu šestibokých hranolů, grafen je tvořen jakoby „jedním listem“. Výsledkem je unikátně tenký a přesto velmi pevný a pružný materiál se širokým potenciálem využití. Jednou ze zajímavých cest k jeho uplatnění se vydal tým vedený prof. Čchun-chaj Fanem z Institutu pro aplikovanou fyziku v čínské Šanghaji. Nepoužívali však čistý grafen, ale oxid grafenu (GO) a také redukovaný oxid grafenu (rGO). Jejich výzkumy ukázaly, že makroskopický „nanopapír“ vyrobený na bázi těchto látek má unikátní antibakteriální vlastnosti: výrazně brání nepříjemným kmenům bakterie Escherichia coli v růstu, přičemž pro člověka je minimálně toxický a lze jej vyrobit poměrně lacino. Využití pro takový materiál by mohlo být enormní. Podle Čchun-chaj Fana nalezne své uplatnění např. při výrobě antiseptických obvazů, balení potravin nebo jako výchozí surovina pro výrobu vložek do bot, které by bránily bujení nepříjemných bakteriální kolonií.
