Domů     Příroda
Povodně v Benátkách a skvrny na Slunci
21.stoleti 3.8.2010

Snad každý školák ví, že slapové jevy, tedy střídání přílivu a odlivu, jsou způsobeny především přitažlivostí Slunce a Měsíce. Podle portugalských vědců však mohou mít svou ozvěnu na Zemi i takzvané „sluneční skvrny“.
Snad každý školák ví, že slapové jevy, tedy střídání přílivu a odlivu, jsou způsobeny především přitažlivostí  Slunce a Měsíce. Podle portugalských vědců však mohou mít svou ozvěnu na Zemi i takzvané „sluneční skvrny“.

Která místa jsou nejvíce ohrožena proměnami ve stoupání a klesání hladin moře? Ano, správně, města ležící těsně u mořského pobřeží. Úplným prototypem takového města jsou italské Benátky, jejichž historické centrum je s železnou pravidelností zaplavováno podzimní povodňovou vlnou zvanou acqua alta.  Není proto divu, že se místní obyvatelé velmi pečlivě věnují měření a zapisování kolísání mořské hladiny: od roku 1948 zde měří její úroveň každým dnem. Soubor dat, který nashromáždili, je tedy skutečně úctyhodný. V nedávné době se dostal do rukou klimatologovi z univerzity v Lisabonu dr. Davidu Barriopedrovi. Ten spolu s  několika kolegy z jiných evropských univerzit tento soubor  analyzoval a srovnal jej s daty, která mají k dispozici astronomové, kteří se věnují pozorování sluneční aktivity. Vědcům se podařilo nalézt poměrně jednoznačné spojení mezi 11letým cyklem sluneční aktivity, jehož nejnápadnějším projevem je střídání fází s množstvím „slunečních skvrn“ s fázemi relativního klidu. A jak vlastně toto spojení funguje? Slunce podle nich ovlivňuje povodně poměrně nepřímo a to skrze počasí. V obdobích vysoké sluneční aktivity se v oblasti severního Atlantiku vyskytuje více systémů s nižším tlakem, zatímco v klidnějších letech se tyto atmosférické systémy stěhují na jih. Povodně v Benátkách, stejně jako řada dalších meteorologických jevů, mají na svědomí právě tyto rozsáhlé tlakové níže.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz