Výpravě portugalského mořeplavce Fernãa de Magalhãese trvalo téměř tři roky, než obeplula celou planetu. Současné družice stejnou cestu zvládnou v řádech hodin. Co by tedy mělo být překvapujícího na informaci, že jedno letadlo obletí Zemi za dvacet dnů?
Ono letadlo není zas tak úplně obyčejné. Veškerou svou energii totiž čerpá ze Slunce. Duchovním otcem celého projektu není nikdo jiný než známý švýcarský dobrodruh Bernard Piccard.
Křídla jako u Airbusu
Stroj s označením Solar Impulse HB-SIA je na první pohled vskutku neobvyklý. Rozpětí jeho křídel dosahuje téměř čtyřiašedesáti metrů, čímž může směle konkurovat velkým dopravním letadlům, jakými jsou Boeing nebo Airbus. Jenže zatímco takový Boeing 747 váží průměrně 175 tun (záleží na typu), solární letoun HB-SIA je však proti němu peříčko. Jeho hmotnost dosahuje 1600 kilogramů, což je jen o chlup více, než váží třeba Škoda Octavia. Podle Piccarda tak velký a zároveň lehký letoun se nad zemským povrchem ještě nikdy nevznášel.
Výjimečnost tohoto stroje spočívá především v tom, že ač je plně odkázán na sluneční energii, může létat i v noci. Letadlo je doslova poseto 11 628 fotovoltaickými články, pokrývajícími plochu 20 metrů čtverečních. Jeho čtyři elektromotory nejsou kdovíjak výkonné, dohromady 40 koňských sil vyvine maximální rychlost 70 kilometrů v hodině. Ale rychlost v tomto případě není to nejdůležitější. Hlavní konstruktér André Borschberg na tomto netradičním letadle se svým týmem pracoval šest let. Nyní už je stroj připraven a cíl je jasný: v roce 2012 by měl ve výšce 12 000 metrů obletět celou planetu. Cesta by mu měla přitom trvat ne více než tři týdny.
Slibný zkušební let
První testy proběhly loni v prosinci ve Švýcarsku. Nešlo o žádný velelet, letoun se vznesl jen do výšky jednoho metru a v této hladině uletěl zhruba 400 metrů. Letos na jaře už byly testy podstatně náročnější. Letoun strávil ve vzduchu hodinu a půl. Vznesl se do výšky 1200 metrů a překonal vzdálenost 45 kilometrů. Budoucí piloti mise, Piccard a Borschberg, zkušební let sledovali z doprovodného vrtulníku. „Abychom mohli letět bez paliva, musíme let udržet v rovině,“ nastínil hlavní cíl testu Bernard Piccard.
Letoun HB-SIA je jedničkou ve svém oboru. Však také bylo na jeho vývoj vynaloženo nezanedbatelné množství financí. Celý projekt dosud stál v přepočtu 1,8 miliardy korun. Finance do něj vložila kromě mnoha soukromých společností i Evropská kosmická agentura.
Psychiatr s dobrodružstvím v krvi
Občas se říká, že psychiatři mají ke svým pacientům blízko. Nechme nyní stranou, zda jde jen o pomluvu zlých jazyků, každopádně Bernard Piccard je pro každou „bláznivinu“, která tak či onak souvisí se vzduchoplavectvím. Nejdříve létal se závěsným kluzákem, zajímal se o ultralehké motorizované lety a souběžně i o balony. Právě v balonu v roce 1999 obletěl celý svět.
V rodině Piccardů je touha po dobrodružství zřejmě dědičná. V roce 1960 Bernardův otec Jacques Piccard jako první společně s Američanem Donem Walshem dosedl ve speciálním batyskafu na dno Mariánského příkopu, tedy na nejhlubší místo zemského povrchu. I Bernardův dědeček Auguste Piccard vyhledával adrenalinové činnosti. Jako první se svým balonem vystoupal v roce 1931 až do stratosféry.
