Domů     Medicína
Češi první na světě: Vracejí srdce do života
21.stoleti 19.6.2010

Světové prvenství získali počátkem letošního roku lékaři pražské Nemocnice Na Homolce. Jako první při léčbě těžkého srdečního infarktu použili speciální pulzní pumpu. Svou mezinárodní pověst poté znovu potvrdili, když zachránili životy při těžkém srdečním selhání, tedy v situaci, kdy poškozený srdeční sval už nedokáže přečerpat ani množství krve potřebné k zachování života.

Světové prvenství získali počátkem letošního roku lékaři pražské Nemocnice Na Homolce. Jako první při léčbě těžkého srdečního infarktu použili speciální pulzní pumpu. Svou mezinárodní pověst poté znovu potvrdili, když zachránili životy při těžkém srdečním selhání, tedy v situaci, kdy poškozený srdeční sval už nedokáže přečerpat ani množství krve potřebné k zachování života.

Při nelítostném zápasu se smrtí bojují o přežití postiženého přístrojem, který podporuje či dokonce nahrazuje funkci srdce – tzv. mechanickou oběhovou podporou.

Postiženého neřežou
„Tyto systémy pomáhají nemocnému po dobu hodin, dnů či týdnů udržovat krevní oběh a překlenout tak období k dalšímu zákroku, popřípadě i zákrok samotný,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce (NMH), doc. MUDr. Petra Neužila, CSc., FESC.
Jak upřesnil, lékaři jeho oddělení se problematice systematicky věnují několik let. Použili již několik různých systémů mechanické podpory oběhu, které dosud pomohly čtyřicítce pacientů. Přitom se nezavádějí chirurgicky, ale pouze nejčastěji vpichem z třísla.

Jdou na vše vědecky
V rámci vlastní experimentální laboratoře pro srdeční elektrofyziologii (společné pracoviště NNH a Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty UK) se také přímo podílejí na vývoji některých z těchto systémů.
Vyvrcholením jejich úsilí bylo světové prvenství – úspěšné použití nové pulzatilní pumpy PulseCath pro léčbu nemocného, který se následkem rozsáhlého srdečního infarktu dostal do šokového stavu.
„Použitím nového systému jsme se vyhnuli operaci srdce při otevřeném hrudníku, která by pro těžce nemocného znamenala výrazně větší ohrožení života než nyní provedený zákrok,“ upřesnil primář doc. MUDr. Petr Neužil, CSc.
Upozornil, že výhoda pumpy je také v tom, že na rozdíl od jiných systémů pracuje v souladu s pulzem nemocného. „To znamená, že je šetrnější ke krevnímu oběhu a krevním elementům, jako jsou například červené krvinky a krevní destičky,“ uvedl.

Základem byla kanyla
Jak pracuje zařízení PulseCath? Nasávací konec kanyly se umisťuje do  levé srdeční komory a dvoucestný ventil do oblasti srdečnice – aorty. Na druhý konec katétru (cévky) se připojí membránová pumpa, která je uložena na hrudníku pacienta a napojena na řídicí jednotku (kontrapulzační přístroj). Do diskového rezervoáru s membránou se aktivně nasává krev z levé komory srdeční a pak se stejně aktivně vypuzuje do oběhu, čímž podporuje činnost srdce. Normální objem přečerpané krve u člověka v klidu je asi pět litrů krve za minutu, tento systém přečerpá celkem tři litry.

Každá sekunda je drahá
Mechanické srdeční podpory představují jednu z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v akutní kardiologii. K jejich rozvoji přispěl rozmach intervenční kardiologie, která využívá katetrizačních, minimálně invazivních metod ke zprůchodnění zúžených věnčitých tepen na srdci (angioplastika), a uplatňuje se proto např. v léčbě akutního infarktu myokardu.

Pacient ve stavu infarktu myokardu či těžkého srdečního selhání doslova balancuje nad propastí smrti. Jeho srdce bývá totiž tak slabé a celkový stav natolik kritický, že by se léčebného výkonu vůbec nemusel dožít! Po dobu několika hodin až týdnů umějí unikátní přístroje podporovat a regulovat krevní oběh a pomohou tak nemocným přečkat období do katetrizační (angioplastikou) nebo chirurgické léčby či přímo transplantace srdce. Není proto troufalé, když přístroje, které slouží k dočasné podpoře činnosti srdečního svalu, nazveme mosty k návratu do života.

Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo a kol.: Velký lékařský slovník, MAXDORF JESSENIUS, 2009
www.homolka.cz

Srdce máme pouze jedno
Necelý měsíc po početí se v bezpečí těla matky rozbuší srdce embrya. Neustane až do okamžiku smrti. Každodenně ho čeká cca 100 000 úderů, za průměrný život až 2, 5 miliardy.
Bohužel, nikoli každý má takové štěstí. Na choroby srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění) umírá v ČR ročně přes 50 000 lidí (49 % mužů a 55 % žen). Tito nebožtíci by zaplnili město, jako jsou Karlovy Vary.
49+55=???

10 000 zachráněných životů
Kardiostimulační centrum Nemocnice Na Homolce právě v těchto dnes slaví svoje dvacetiny. Eviduje přes 10 000 pacientů, kterým zde odborníci zavedli nějaký typ přístroje pro léčbu srdečních arytmií. Ročně nyní implantují cca 700 kardiostimulátorů a 400 defibrilátorů.

Související články
Medicína Ostatní 29.11.2024
K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19. Umí ho rozpoznat a do budoucna ho snad bude schopná i zastavit dříve, než […]
Medicína Ostatní 26.11.2024
Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém […]
Medicína 24.11.2024
Nová studie došla k závěru, že ChatGPT dokázal lépe diagnostikovat nemoci než lidský lékař. A to dokonce i v případech, kdy lékaři měli k tomuto chatbotovi přístup. Odborník na interní medicínu Adam Rodman z  bostonského Beth Israel Deaconess Medical Center, očekával, že chatboti s umělou inteligencí budou skvělým pomocníkem pro lékaře při stanovování diagnóz. Výsledky […]
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz