Přehrazení vodního toku na vhodném místě dokáže lidem přinést nejrůznější užitek. V první řadě tak získáváme možnost regulovat hladinu vody v řekách, přehrady však slouží i jako zdroj pitné či užitkové vody, potenciál pro výrobu elektrické energie či rekreační oblasti. Řada z nich však patří i mezi jedinečná architektonická díla. Kam se tedy v Česku vypravit za těmi nejzajímavějšími?
Vrcholu dosáhla lidská touha po ovládání nepoddajných sil přírody v průběhu celého minulého století, kdy realizaci tak náročných staveb umožnil vznik nových technologií a mechanizace. Zatímco v roce 1918 byla na území dnešního Česka regulována necelá třetina říčních toků, v roce 1990 už to bylo celých 90 %. Do dnešního dne bylo na našem území postaveno na 136 významných přehrad. Některé z nich jsou relativně malými nádržkami, které slouží především k regulaci toků či jako zdroje vody, jiné pohltily celá údolí i vesnice a jejich objem a rozloha z nich dělá naše největší vodní plochy. Naší nejobjemnější přehradou Orlík na Vltavě, která na ploše 27,3 km² může zadržet až 716 mil. m³ vody. Co do plochy se však nemůže měřit s přehradou Lipno I. na stejné řece (48,7 km²).
Většina dalších přehrad se těmto vodním gigantům sice nevyrovná plochou ani obsahem, dohání je však architektonickou krásou či významem, který mají jako cíle letních rekreantů.
A které z nich považujeme ve 21. STOLETÍ za ty nejvíce hodné pozornosti? To zjistíte v následujícím přehledu, který jsme seřadili podle data vzniku přehrady.
1. Jevišovice
Kde ji nalezneme: nedaleko Znojma na jižní Moravě
Na kterém toku byla postavena: Jevišovka
Datum vzniku: 1894–1897
Celkový objem: 551 000 m3
Přehrada nedaleko malebného historického městečka Jevišovce, které nalezneme asi 17 km východně od Znojma, je nejstarší přehradou postavenou na historickém území Moravy. Spolu s přehradou Mariánské Lázně také nejstarší přehradou v celém Česku. Postavena byla již v průběhu let 1894 – 1897 a to jak kvůli regulaci toku neposlušné říčky Jevišovky, tak kvůli zásobování cukrovaru v nedalekých Hrušovanech vodou. Její stáří i jedinečný způsob výstavby hráze z ní učinily významnou památku středoevropského významu. Po dlouhou dobu byla i vyhledávaným cílem rekreantů, jimž dobře slouží menší pláž i kemp na jejím břehu. V současné době ji však podobně jako řadu dalších přehrad trápí velmi významný problém – sinice čili „vodní květ“. Tyto nepoddajné vodní bakterie dokážou její vodu zamořit již na počátku léta a v podstatě tak předčasně ukončí ještě ani nerozběhlou rekreační sezónu.
2. Přehrada Jezeří
Kde ji nalezneme: Podhůří u Vysoké Pece v okrese Chomutov
Na kterém toku byla postavena: Vesnický potok
Datum vzniku: 1902–1904
Celkový objem: 53 000 m3
Jednu z našich nejmenších, ale zároveň nejkrásnějších přehrad nalezneme v severních Čechách asi 30 km severovýchodně od Chomutova. Vystavět ji nechal tehdejší majitel panství a zámku Jezeří Mořic Lobkovic v letech 1902 – 1904 jako zásobárnu pitné vody pro blízké okolí – obce Kundratice, Nové Sedlo, Jezeří, Ervěnice a Holešice. Vodu z ní odebíral i lobkovický pivovar v Novém Sedle. Dnes však již žádná z těchto obcí neexistuje, neboť všechny padly za oběť těžbě hnědého uhlí. Voda v nádrži je dodnes té nejvyšší kojenecké kvality. Aby nedošlo k její kontaminaci, je nádrž oplocená a nepřístupná veřejnosti ke koupání. Celá stavba krásně splynula s okolím a patří také ke státem chráněným technickým památkám – je součástí památkově chráněného areálu zámku Jezeří.
3. Bedřichov (Černá Nisa)
Kde ji nalezneme: nedaleko obce Bedřichov v Jizerských horách
Na kterém toku byla postavena: Černá Nisa
Datum vzniku: 1902–1906
Celkový objem: 2 103 000 m3
Katastrofální povodně v roce z 30.–31. 7. 1897, které proměnily velkou část východních i severních Čech od Vrchlabí k Pardubicím v jednu velkou „louži“, daly tehdejším rakousko-uherským vodohospodářům pořádný námět k přemýšlení, jak ničivým záplavám v budoucnu předcházet. Konzultant z německých Cách prof. Otto Intze, kterého si přizvalo Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy založené místními průmyslníky, doporučil postavit na přítocích říčky Lužická Nisa postavit 6 hrází. Realizováno jich bylo nakonec 5 – kromě Bedřichova to byl ještě Harcov, Fojtka, Mlýnice a Mšeno. Prakticky všechny byly postaveny v průběhu let 1902 – 1906 a tvoří tak nejstarší soustavu přehrad na našem území. Projektování i stavba Bedřichova, který ve své době leželo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, byla prakticky kompletně v německých rukou. Hlavním projektantem se stal již zmíněný Otto Intze společně s dr. Lepplou z Berlína, stavba hráze byla svěřena firmám Aeckermann z Klagenfurtu a W. Relle und Neffe, W. Streitzig und CO. Její nadmořská výška 775 m. n. m. z ní také činí naši nejvýše položenou přehradu. Umístění v krajině Jizerských hor nahrává i její funkci rekreační – v letním období láká jak ke koupání, tak k rybaření, okolí je také protkáno řadou cyklostezek. V zimě se zase areál Bedřichova proměňuje v eldorádo zimních sportovců – milovníků běžek i sjezdového lyžování.
4. Harcov (Liberecká přehrada)
Kde ji nalezneme: město Liberec
Na kterém toku byla postavena: Harcovský potok
Datum vzniku: 1902–1906
Celkový objem: 687 000 m3
Stavbu jedné z dalších půvabných přehrad našeho území, libereckého Harcova, taktéž zapříčinila živelní katastrofa z roku 1897. Jejím hlavním projektantem byl i v tomto případě tehdejší nejlepší evropský přehradář prof. Otto Intze a hlavním investorem Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Jelikož leží na Harcovském potoce, je známá jako Harcovská přehrada, někdy i jako Liberecká přehrada. Z jedné strany k ní přiléhá les, z druhé jedna z krásných libereckých vilových čtvrtí – Starý Harcov. Kromě bránění nepříjemným povodním měla původně zásobovat liberecký textilní průmysl vodou, dnes je známá především jako rekreační centrum pro Liberec a okolí. Ke vzniku přehrady se pojí jedna zajímavost. V roce jejího dokončení, tedy v roce 1906 se v Liberci konala Německo-česká výstava (Deutschböhmische Austellung) a přehrada se stala její důležitou součástí. Na jejím břehu stála řada výstavních pavilónů a její hladina hostila „námořní bitvy“, které program výstavy zpestřovaly.
5. Vodní nádrž Bystřička
Kde ji nalezneme: asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí
Na kterém toku byla postavena: Bystřička
Datum vzniku: 1907–1912
Celkový objem: 4 960 000 m³
Přehradní nádrž Bystřičku nalezneme v samém centru valašského kraje, uprostřed zalesněných Vsetínských vrchů nedaleko Valašského Meziříčí. Podobně jako u jiných přehrad měla v první řadě chránit oblast Valašska před ničivými povodněmi, její další plánovaný účel je však poměrně jedinečný. Byla totiž zamýšlena jako nádrž, která měla zásobovat vodou plánovaný vodní kanál, který měl spojovat povodí řek Labe, Odry a Dunaje. I když se tento jedinečný projekt nakonec neuskutečnil, přehrada Bystřička stále stojí jako jeho připomínka. Dnes je využívána především jako atraktivní rekreační centrum, sloužící jak plavcům, tak rybářům.
6. Les Království (Bílá Třemešná)
Kde ji nalezneme: ve východních Čechách nedaleko Dvora Králové n. L. a Bílé Třemešné
Na kterém toku byla postavena: Labe
Datum vzniku: 1910–1920
Celkový objem: 9 165 000 m3
Povodeň z roku 1897 vedla vodohospodáře i k úvahám o regulaci toku Labe. Jejich výsledkem naplánování a později i realizace několika vodních děl, mimo jiné i dvou na jeho horním toku: přehradě Labská těsně pod Špindlerovým Mlýnem a přehradě Les Království nad Dvorem Králové nad Labem. Ta byla po nějakou dobu známá i pod jménem nejbližšího městečka: Bílá Třemešná. Se stavebními pracemi započala firma Ing. J. V. Velflík již v roce 1910, jejich hlavní část byla dokončena v roce 1914. Kvůli vypuknutí 1. světové války bylo její úplné dokončení pozdrženo a zcela byla dokončena až v roce 1920. Základní funkcí přehrady je sice zadržování vody a výroba elektrické energie. Celé dílo je dokonalým propojení funkce a architektonické dokonalosti, umocněné navíc půvabným zalesněným okolím krkonošského podhůří. Stavba tak patří mezi nejzajímavější a nejkrásnější architektonická díla celého našeho území. V roce 1964 byla proto právem vyhlášena národní technickou památkou.
7. Desná (Protržená přehrada)
Kde ji nalezneme: nedaleko obce Desná na Liberecku
Na kterém toku byla postavena: Bílá Desná
Datum vzniku: 1912–1915
Celkový objem: původně 400 000 m3, dnes 0
Se svými 820 m. n. m. byla přehrada Desná původní držitelkou výškového rekordu mezi českými přehradami. To ovšem platilo pouze do 18. září 1916, kdy došlo k největší katastrofě spojené s přehradami na území dnešního Česka – protržení její hráze. Neštěstí se odehrálo nečekaně rychle. První pramínek protékající skrz hráz zaregistrovali dělníci okolo 15.30, v 16.15 se již hráz zcela protrhla. Evakuace obce Desná, na níž se voda začala valit, proto prakticky neproběhla a vesnice byla z velké části smetena ze zemského povrchu. Úplně zmizelo 29 obytných domů a 11 brusíren skla, dalších 62 domů bylo vážně poškozeno. O příčinách katastrofy se ještě dlouho po ní vedly spory a to především díky soudnímu řízení s autory a stavebním dozorem stavby, které trvalo celých 17 let. Na vině byla možná geologická porucha ležící hluboko pod hrází, svou roli však možná sehrálo uspěchání stavby během nestabilní doby 1. světové války. Po svém protržení nebyla přehrada již nikdy obnovena, její zbytky jsou však na místě k vidění stále. V roce 1996 byly vyhlášeny národní kulturní památkou.
8. Seč
Kde ji nalezneme: ve východních Čechách nedaleko Chrudimi
Na kterém toku byla postavena: Chrudimka
Datum vzniku: 1925–1934
Celkový objem: 22 000 000 m3
Přehrada Seč leží stejně jako Pastviny na východě v Pardubickém kraji, avšak prakticky přesně na jeho opačném konci. Její hlavní účel je stejný, jako u ostatních vodních děl: chránit níže položené oblasti před sezónními záplavami. Kromě toho je sečská přehrada důležitou zásobárnou pitné i užitkové vody pro zemědělské závlahy. Samozřejmostí je i vodní elektrárna. Zatímco přehrada sama byla vybudována již v průběhu let 1925 – 1934, vodní elektrárna k ní přibyla až v letech 1941–1949. Seč je však i velmi oblíbeným cílem rekreantů. Může za to nejen její krásné okolí tvořené kopcovitou krajinou Chráněné krajinné oblasti Železné hory, ale i malebné zříceniny hradů Oheb a Vildštejn. V roce 1996 byla na svazích nad nádrží vyhlášena Národní přírodní rezervace, jejímž účelem je chránit především jedinečnou flóru suťovitého lesa a také řadu jedinečných druhů živočichů, zejména měkkýšů. K sečské přehradě byla v letech 1941–1946 dostavěna ještě vyrovnávací nádrž Pardrty.
9. Pastviny
Kde ji nalezneme: ve východních Čechách nedaleko Žamberka
Na kterém toku byla postavena: Divoká Orlice
Datum vzniku: 1932–1938
Celkový objem: 11 000 000 m3
Další z malebných východočeských přehrad leží podobně jako Les Království v podhůří, tentokrát však Orlických hor. Táhne se údolím řeky Divoká Orlice od Klášterce nad Orlicí po Nekoř nedaleko Žamberka v celkové délce asi 7 km. Asi 1 km pod 43 m vysokou pastvinskou hrází, nalezneme ještě jednu menší vyrovnávací nádrž Nekoř. Hlavním účelem přehrady je vyrovnávání hladiny horské řeky po jarním tání sněhu a výroba elektrické energie, na rozdíl od Lesa Království je však s oblibou využívána jako rekreační oblast pro rozsáhlou oblast Orlicka a Podorlicka. Do karet jí hraje zejména její půvabné umístění v krajině nejníže položené části Orlických hor, Mladkovské vrchoviny s krásnými výhledy směrem k Zemské bráně. Celá stavba vznikala v průběhu let 1932–1938 a padla jí za oběť velká část původní obce Pastviny. V údolí zde muselo být zbouráno celých 63 původních domů včetně školy a obchodů. Dnes je přehrada prakticky „obsypána“ řadou nově vzniklých domků a chat, jejichž počet dosahuje počtu 500. Zavítáte-li do tohoto malebného cípu české krajiny, rozhodně si nenechte návštěvu Pastvinské přehrady ujít. Kromě letních radovánek má tato oblast co poskytnout i v zimě, ať už jste milovníky běžek či sjezdového lyžování.
10. Slezká Harta
Kde ji nalezneme: nedaleko obce Leskovec nad Moravicí v okrese Bruntál
Na kterém toku byla postavena: Moravice
Datum vzniku: 1987–1997
Celkový objem: 218 740 000 m3
Přehrada Slezská Harta na Bruntálsku má je svou rozlohou 8,7 km2 sice až devátou největší přehradou naší republiky, má mezi nimi však jiné významné prvenství: je ze všech našich vodních děl nejmladší. Její stavbě padlo částečně za oběť několik vesnic: Nová Pláň, Rázová, Dlouhá Stráň, Lesovec a Roudnou, vesnice Karlovec byla zatopena celá. Jejím hlavním účelem je zásobování okolí pitnou vodou a regulace toku říčky Moravice, významný je však i její funkce rekreační. Její návštěvníci si rádi užívají jak jachting či windsurfing, tak rybolov. Do nádrže byl nasazen velký počet druhů ryb a úlovky zde bývají skutečně kapitální. Půvabné je i její okolí, tvořené několika vyhaslými vulkány – Bruntálskými sopkami. Právě kvůli jejímu půvabnému okolí si ji v roce 1998 vybrali francouzští filmaři k natáčení exteriérů k velkofilmu Johanka z Arku.
