Letos již počtvrté uděluje vydavatelství RF HOBBY Cenu časopisu 21. STOLETÍ pro nejlepšího mladého vědce do 35 let. Diplom doprovází finanční odměna 100 000 Kč. Zajímalo nás, jak dobu od udělení diplomu prožili dosavadní tři laureáti. Nebylo snadné je zastihnout, neboť jako odborníci jsou často pracovně v zahraničí.
Tato událost se úzce pojí se slavnostním aktem, kdy vybraní mladí vědečtí pracovníci z rukou nejvyšších představitelů Akademie věd ČR přebírají prestižní Prémii Otto Wichterleho.
Prof. Václav Pačes: Spolupráci vítáme
Už při premiérovém udílení v roce 2007 tehdejší předseda AV ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., vzápětí po předání ocenění 21. STOLETÍ řekl: „Nadějní vědci mladšího či středního věku se nám po pěti až sedmi letech pobytu na zahraničních vědeckých pracovištích vracejí domů. My jim říkáme, že si jich vážíme, a chceme, aby pro českou vědu dál pracovali.
O to více vítáme, že se k naší snaze významným počinem v podobě diplomu a výrazné finanční prémie připojuje i prestižní vydavatelství RF HOBBY. S jeho měsíčníkem 21. STOLETÍ má Akademie věd České republiky dlouholetou výbornou a mnohostrannou spolupráci.“
Pavel Blažek, Dr. Phil.: Nejen ve vědě je pro mne hlavní rodina
Prvním nositelem Ceny časopisu 21. STOLETÍ se 21. 5. 2007 v reprezentačních prostorách Akademie věd v pražské vile Lanna stal Pavel Blažek, BA, DEa, Dr. Phil.
V době přebírání diplomu se dožíval Kristových let. Od roku 1997 pracuje ve Filozofickém ústavu AV ČR, kde se zabývá dějinami morální a sociální filozofie na středověkých univerzitách. Hlavní badatelský zájem soustřeďuje zejména na problematiku rodiny a manželství ve středověké univerzitní filozofii a teologii.
Ostatně se zdálo, že velice má blízko i k problematice rodiny současné: S manželkou Ilonou, která vystudovala psychologii, měl tehdy už pět dětí. A v době, kdy čtete tyto řádky, je už otcem sedminásobným!
Nezahálel ovšem ani pokud jde o vědecké bádání. Letos v květnu nám tento člen chrámového pěveckého sboru v Praze-Kobylisích upřesnil:
„Dál jsem pokračoval v bádání o středověké sociální a morální filozofii – v současnosti píšu studii o středověkých učených diskusích o mnohoženství. Také se mi podařilo získat dlouhodobé badatelské stipendium do Mnichova a do Drážďan. Tam dojíždím pravidelně bádat do tamních výborně vybavených knihoven – právě k tomu tématu mnohoženství jsem tam našel řadu dosud nezpracovaných písemných pramenů.“
A co pro něj znamenala Cena 21. STOLETÍ ? „ Jsem za ni skutečně nesmírně vděčný. Finanční prémii s ní spojenou jsem použil především na vzdělání svých dětí.“
Dr. András Rontó, DrSc.: Výjimečné věci se stávají jen výjimečně
Druhým laureátem se v roce 2008 stal na základě doporučení odborné poroty AV ČR tehdy čtyřiatřicetiletý dr. András Rontó, DrSc.
Rodák z ukrajinského Lvova mj. do té doby v renomovaných mezinárodních vědeckých časopisech publikoval přes 50 původních prací. Od roku 2004 pracoval jako vědecký pracovník v brněnské pobočce Matematického ústavu AV ČR.
„Už jsem také rozpracoval další práce, týkající se nelokálních okrajových úloh pro funkcionální diferenciální rovnice, a doufám, že se mi je podaří dokončit,“ řekl nám už loni. Pravda, pro většinu našich čtenářů je oblast složité matematiky, kterou se zabývá, víc než španělskou vesnicí. Nutno ovšem říci, že dr. Rontó má světovou pověst. Není divu, že přednáší na prestižních zahraničních pracovištích.
A jak prožil dobu od ocenění? „Neřekl bych, že za poslední dva roky jsem zaznamenal ve svém životě nějak obzvlášť výrazné změny, nezdá se mi, že bych zažil něco tak výjimečného, neočekávaného či nezvyklého, o čemž by se dalo chvíli povídat jako o společensky zajímavých událostech hojně zdobicích některé dobrodružné životy. Zastávám totiž poněkud zastaralý názor, že se výjimečné věci stávají doopravdy jenom výjimečně.“
Výjimečnou věcí pro něj bylo i naše ocenění: „Konečně se mi podařilo dokončit rekonstrukci bytu. Přispěla k tomu i stotisícová prémie, spojená s Cenou časopisu 21. STOLETÍ, za kterou redakci upřímně děkuji.“
Můj obor je ryze teoretický
Podle názoru dr. Rontó zpěvačky zpívají, stavebníci staví, bruslaři bruslí, soudcové soudí – každý, v podstatě, dělá své běžné věci (??); o tom se ale společnost chtěně či nechtěně dozví, přičemž dosti často i okamžitě. „Pro vědu tento princip autopublicity naštěstí moc neplatí, a to ze všeho nejméně v našem oboru ryze teoretickém. Vítězoslavně prohlásit, že třeba předevčírem jsem vybádal toto a tamhleto – to mi nějak nesedí …Práce pokračuje víceméně jako obvykle: Zúčastnili jsme se několika zajímavých seminářů a konferenci, zaslali k publikaci nové rukopisy; předpokládám, že letos má doktorandka předloží disertační práci.“
Samozřejmě ani renomovaný vědec dr. Rontó není žádný robot. Hraje tenis, jezdí na kole, lyžuje, miluje hory tuzemské i cizokrajné. Zkrátka má i svůj osobní život. Letos v květnu upřesnil: „Není tomu ale tak, že by se během dvou let nestalo vůbec nic. To samozřejmé ano, čas plyne velice rychle. Byly různé události, jak příjemné tak i mimořádně smutné.“
RNDr. Michael Prouza, Ph.D.: Prožil jsem velmi pestrý rok
Do třetice loňského 21. května naše prestižní ocenění převzal tenkrát třicetiletý RNDr. Michael Prouza, Ph.D., jenž pracuje v Centru částicové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR.
Už několik let se zabývá detekcí kosmického záření extrémně vysokých energií. Zapojil se do projektu Observatoře Pierra Augera, což je největší detektor kosmického záření na světě, kterému se podařilo dosáhnout několika velmi zajímavých úspěchů. Obří detektor je umístěn v Argentině a pokrývá plochu 3000 km2.
Dr. Prouza si letos v květnu pro 21. STOLETÍ zabilancoval: „Rok, který od mého ocenění uplynul, byl pro mne velmi pestrý a zajímavý jak v profesionálním, tak v osobním životě. Aktivně jsem pracoval zejména ve dvou velkých mezinárodních projektech – na Observatoři Pierra Augera a na Velkém synoptickém přehlídkovém dalekohledu LSST.“
Právě loni se díky datům z uvedené observatoře podařilo získat nové a překvapivé informace o chemickém složení kosmického záření. „Většina teoretiků dosud předpokládala, že většina těch nejenergetičtějších částic budou lehká jádra vodíku, tedy protony, ale podle výsledků naší observatoře se zdá, že je tomu naopak. Velmi pravděpodobně je mnoho těch nejenergetičtějších částic těžkými atomovými jádry, například jádry železa.“
Druhým velkým projektem, na kterém se dr. Prouza nyní podílí, je velký synoptický přehlídkový dalekohled. „Má být dokončen v roce 2015. Půjde o největší pozemní dalekohled určený pro systematické sledování celé oblohy. Dalekohledu LSST potrvá nasnímkování celé oblohy pouhé tři dny, přičemž na každém ze snímků budou viditelné i velice slabé a nesmírně vzdálené galaxie“.
Samozřejmě mezi svoje úspěchy počítá i naši prémii 100 000 Kč: „Využití finanční částky dost souvisí i s děním v mé rodině. Když jsem loni Cenu 21. STOLETÍ přebíral, očekával jsem narození dalšího potomka. V srpnu se nám narodila dcerka Madlenka. S naší starší dcerkou, dvouapůlletou Aničkou, tvoří výborný tým. Vždy se při návratu z práce těším na okamžik, až obě dcerky obejmu v náručí.“
Předseda AV ČR, prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc.: Mladé vědce je třeba podporovat
Michaelu Prouzovi loni k ocenění gratuloval už nový předseda AV ČR, prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc. Vystřídal profesora Václava Pačese, jemuž skončilo čtyřleté funkční období. A jak vidí význam Ceny 21. STOLETÍ pro mladého vědce prof. Drahoš?
„Moc to vítám. Podle mého názoru je mladé vědce třeba podporovat. Talenty by se měly vyhledávat již od základní školy. Proto si také cením soutěží, které jsou na nižších úrovních – třeba středoškolské. Rovněž na vysokých školách je celá řada akcí. Bez toho, abychom upoutali mladé a pokusili se je zaujmout pro vědu už v útlém věku, to v budoucnu nepůjde. Cena 21. STOLETÍ k této důležité snaze výrazně přispívá!
