Domů     Příroda
Život na Zemi má společný počátek
21.stoleti 19.5.2010

Původ různých forem u společného předka tvoří jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Původ různých forem u společného předka tvoří  jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Co mají společného bakterie, mechy, člověk a třeba pivní kvasinka? Stopy všech dnes tolik rozdílných organismů by měly podle Darwinovy teorie vést ke  společnému  předkovi, který žil v dávné minulosti. Pro takového společného předka se již dokonce ve vědecké komunitě vžilo roztomilé pojmenování LUCA (z angl. Last Universal Common Ancestor). Co když je ale představa, že život vznikl na Zemi jen jednou chybná a ve skutečnosti tomu bylo tak, že se rozbujel několikrát nezávisle na sobě? Namísto jednoho evolučního stromu, tedy odborně řečeno kladogramu, by podle hypotézy „mnohočetného původu“ muselo existovat takových stromů několik vedle sebe. Kdybychom navíc připustili možnost, že jednotlivé druhy si mohou svou genetickou výbavu vzájemně vyměňovat (což je minimálně např.  u bakterií zcela běžné), nedostali bychom dokonce ani různé stromy, ale jakousi nepřehledně propletenou „síť života“. Podle autora studie, biochemika Douglase Theobalda z Brandeis University ve Walthamu v americkém státě Massachusetts, máme dnes pro testování konkurenčních hypotéz v rukou mnohem lepší prostředky, než tomu bylo v minulosti. Pokrok je patrný zejména ve dvou oblastech. První z nich je  moderní genetika, díky nimž máme nyní k dispozici již relativně širokou zásobárnu informací o struktuře genů širokého spektra organismů. Druhou jsou přirozeně pokroky ve výkonu výpočetní techniky, díky niž můžeme poměrně rychle porovnat dříve nepředstavitelné množství dat. Theobald si pro své srovnání vybral 23 genů, které vědci považují za univerzální pro vše živé. Poté si z každé z dnes známých a znávaných domén života, tedy od bakterií, archebakterií a eukaryotických organismů vybral 4 reprezentativní zástupce a údaje o struktuře jejich genů nechal prosévat počítačem. Výsledky jeho analýz byly podle něj zcela jednoznačné. Život na Zemi je skutečně „monofyletický“ – za vším tedy stojí jeden společný předek.

Související články
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz