Domů     Příroda
Život na Zemi má společný počátek
21.stoleti
od 21.stoleti 19.5.2010

Původ různých forem u společného předka tvoří jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Původ různých forem u společného předka tvoří  jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Co mají společného bakterie, mechy, člověk a třeba pivní kvasinka? Stopy všech dnes tolik rozdílných organismů by měly podle Darwinovy teorie vést ke  společnému  předkovi, který žil v dávné minulosti. Pro takového společného předka se již dokonce ve vědecké komunitě vžilo roztomilé pojmenování LUCA (z angl. Last Universal Common Ancestor). Co když je ale představa, že život vznikl na Zemi jen jednou chybná a ve skutečnosti tomu bylo tak, že se rozbujel několikrát nezávisle na sobě? Namísto jednoho evolučního stromu, tedy odborně řečeno kladogramu, by podle hypotézy „mnohočetného původu“ muselo existovat takových stromů několik vedle sebe. Kdybychom navíc připustili možnost, že jednotlivé druhy si mohou svou genetickou výbavu vzájemně vyměňovat (což je minimálně např.  u bakterií zcela běžné), nedostali bychom dokonce ani různé stromy, ale jakousi nepřehledně propletenou „síť života“. Podle autora studie, biochemika Douglase Theobalda z Brandeis University ve Walthamu v americkém státě Massachusetts, máme dnes pro testování konkurenčních hypotéz v rukou mnohem lepší prostředky, než tomu bylo v minulosti. Pokrok je patrný zejména ve dvou oblastech. První z nich je  moderní genetika, díky nimž máme nyní k dispozici již relativně širokou zásobárnu informací o struktuře genů širokého spektra organismů. Druhou jsou přirozeně pokroky ve výkonu výpočetní techniky, díky niž můžeme poměrně rychle porovnat dříve nepředstavitelné množství dat. Theobald si pro své srovnání vybral 23 genů, které vědci považují za univerzální pro vše živé. Poté si z každé z dnes známých a znávaných domén života, tedy od bakterií, archebakterií a eukaryotických organismů vybral 4 reprezentativní zástupce a údaje o struktuře jejich genů nechal prosévat počítačem. Výsledky jeho analýz byly podle něj zcela jednoznačné. Život na Zemi je skutečně „monofyletický“ – za vším tedy stojí jeden společný předek.

reklama
Související články
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví. Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, […]
Žraločí zátoka u Austrálie příhodně ve čtenáři vyvolává pocit strachu z přítomnosti žraloků. Nicméně zde žije také něco jiného, něco mnohem většího, než jsou ozubené stroje na smrt. Co to je? Řeč je o louce mořské trávy známé jako Posidonie australská (Posidonia australis), která u pobřeží Austrálie zabírá plochu více než 200 kilometrů čtverečních, což […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz