Život na Zemi má společný počátek

Původ různých forem u společného předka tvoří jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Původ různých forem u společného předka tvoří  jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Co mají společného bakterie, mechy, člověk a třeba pivní kvasinka? Stopy všech dnes tolik rozdílných organismů by měly podle Darwinovy teorie vést ke  společnému  předkovi, který žil v dávné minulosti. Pro takového společného předka se již dokonce ve vědecké komunitě vžilo roztomilé pojmenování LUCA (z angl. Last Universal Common Ancestor). Co když je ale představa, že život vznikl na Zemi jen jednou chybná a ve skutečnosti tomu bylo tak, že se rozbujel několikrát nezávisle na sobě? Namísto jednoho evolučního stromu, tedy odborně řečeno kladogramu, by podle hypotézy „mnohočetného původu“ muselo existovat takových stromů několik vedle sebe. Kdybychom navíc připustili možnost, že jednotlivé druhy si mohou svou genetickou výbavu vzájemně vyměňovat (což je minimálně např.  u bakterií zcela běžné), nedostali bychom dokonce ani různé stromy, ale jakousi nepřehledně propletenou „síť života“. Podle autora studie, biochemika Douglase Theobalda z Brandeis University ve Walthamu v americkém státě Massachusetts, máme dnes pro testování konkurenčních hypotéz v rukou mnohem lepší prostředky, než tomu bylo v minulosti. Pokrok je patrný zejména ve dvou oblastech. První z nich je  moderní genetika, díky nimž máme nyní k dispozici již relativně širokou zásobárnu informací o struktuře genů širokého spektra organismů. Druhou jsou přirozeně pokroky ve výkonu výpočetní techniky, díky niž můžeme poměrně rychle porovnat dříve nepředstavitelné množství dat. Theobald si pro své srovnání vybral 23 genů, které vědci považují za univerzální pro vše živé. Poté si z každé z dnes známých a znávaných domén života, tedy od bakterií, archebakterií a eukaryotických organismů vybral 4 reprezentativní zástupce a údaje o struktuře jejich genů nechal prosévat počítačem. Výsledky jeho analýz byly podle něj zcela jednoznačné. Život na Zemi je skutečně „monofyletický“ – za vším tedy stojí jeden společný předek.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Paleontologové objevili fosílii prehistorického tučňáka

Paleontologové objevili fosílii...

Na Novém Zélandu našli odborníci fosílii prehistorického tučňáka, který zde žil...
Čeští vědci objevili nové viry uvnitř hub

Čeští vědci objevili nové viry...

Českobudějovičtí vědci z Akademie ČR mají na kontě významný úspěch v podobě...
Neobvyklý nález z dob vlády dinosaurů

Neobvyklý nález z dob vlády...

Kachna, krokodýl, labuť či tučňák. Každý z těchto živočichů vypadá...
Jak utočí sokol?

Jak utočí sokol?

Mezioborový tým specialistů z Oxfordu dokázal popsat, jakým způsobem řídi...
Dvorská Zoo podnikla kroky proti vyhynutí nosorožce Cottonova

Dvorská Zoo podnikla kroky proti...

V Keni i v Evropě se začalo s přípravami na zákrok, který by mohl...
Ministerstvo na zemědělský výzkum poskytne téměř půl miliardy korun.

Ministerstvo na zemědělský výzkum...

Ministerstvo zemědělství vybralo v programu aplikovaného výzkumu Země celkem 33...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
V ZOO Praha se uskutečnil křest tygřat

V ZOO Praha se uskutečnil křest...

Dnes v odpoledních hodinách proběhl v pavilonu kočkovitých šelem v ZOO Praha...
Dana a Zuzana z Antarktidy aneb čeští vědci na stopě polárním sopkám

Dana a Zuzana z Antarktidy aneb čeští...

Antarktida je čtvrtý největší kontinent a jsou na něm známé zhruba tři...
Ryba, co žije osm kilometrů pod hladinou

Ryba, co žije osm kilometrů pod...

Americkým oceánologům se podařilo popsat rybu Pseudoliparis swirei, která žije...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Časopis 21. století má vlastní pivo!

Časopis 21. století má vlastní...

Vaření piva je možná jednou z nejstarších lidských činností, vždyť jej staré...
Svátky v obklíčeném Stalingradu: Hladoví Němci se dělili o zbytky chleba!

Svátky v obklíčeném Stalingradu:...

Němečtí vojáci si na ošetřovně rozlévají do hrníčků poslední láhev šumivého...
Záhadný výtrysk na kometě: Co pozorovala sonda Rosetta?

Záhadný výtrysk na kometě: Co...

Loni byl pozorován gejzír prachu proudící z komety...
Otázka za milion: Jsou vitaminové doplňky škodlivé?

Otázka za milion: Jsou vitaminové...

Pokud pravidelně užíváme vitamin C nebo multivitamín třeba v šumivých...
Symbol amerických Vánoc: Pomohl Santa Claus vyhrát unionistům válku?

Symbol amerických Vánoc: Pomohl...

„24. prosince 1864. Obvykle byl velmi rušný den spojený s přípravami...
Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.