Život na Zemi má společný počátek

Původ různých forem u společného předka tvoří jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Původ různých forem u společného předka tvoří  jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Co mají společného bakterie, mechy, člověk a třeba pivní kvasinka? Stopy všech dnes tolik rozdílných organismů by měly podle Darwinovy teorie vést ke  společnému  předkovi, který žil v dávné minulosti. Pro takového společného předka se již dokonce ve vědecké komunitě vžilo roztomilé pojmenování LUCA (z angl. Last Universal Common Ancestor). Co když je ale představa, že život vznikl na Zemi jen jednou chybná a ve skutečnosti tomu bylo tak, že se rozbujel několikrát nezávisle na sobě? Namísto jednoho evolučního stromu, tedy odborně řečeno kladogramu, by podle hypotézy „mnohočetného původu“ muselo existovat takových stromů několik vedle sebe. Kdybychom navíc připustili možnost, že jednotlivé druhy si mohou svou genetickou výbavu vzájemně vyměňovat (což je minimálně např.  u bakterií zcela běžné), nedostali bychom dokonce ani různé stromy, ale jakousi nepřehledně propletenou „síť života“. Podle autora studie, biochemika Douglase Theobalda z Brandeis University ve Walthamu v americkém státě Massachusetts, máme dnes pro testování konkurenčních hypotéz v rukou mnohem lepší prostředky, než tomu bylo v minulosti. Pokrok je patrný zejména ve dvou oblastech. První z nich je  moderní genetika, díky nimž máme nyní k dispozici již relativně širokou zásobárnu informací o struktuře genů širokého spektra organismů. Druhou jsou přirozeně pokroky ve výkonu výpočetní techniky, díky niž můžeme poměrně rychle porovnat dříve nepředstavitelné množství dat. Theobald si pro své srovnání vybral 23 genů, které vědci považují za univerzální pro vše živé. Poté si z každé z dnes známých a znávaných domén života, tedy od bakterií, archebakterií a eukaryotických organismů vybral 4 reprezentativní zástupce a údaje o struktuře jejich genů nechal prosévat počítačem. Výsledky jeho analýz byly podle něj zcela jednoznačné. Život na Zemi je skutečně „monofyletický“ – za vším tedy stojí jeden společný předek.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pod ledem Antarktidy objevili čeští odborníci neregistrovaná jezera

Pod ledem Antarktidy objevili...

Tři subglaciální jezera byla díky rozboru gravitačních dat z družice...
Největší druh volavky na světě žije už i ve Dvoře Králové

Největší druh volavky na světě žije...

Jediné volavky obrovské ve střední Evropě můžete nově vidět v Safari Parku...
Plastový odpad znečistil už i Mariánský příkop

Plastový odpad znečistil už i...

V poslední době 21. STOLETÍ opakovaně informovalo o problematice znečišťování...
Nejstarší makrofosilie na světě se skrývala v pražském Národním muzeu

Nejstarší makrofosilie na světě se...

V Národním muzeu se ukrývala nejstarší makrofosilie na světěVědcům z...
Krkonošské jeskyně čeká řádný průzkum

Krkonošské jeskyně čeká řádný...

Krkonoše jsou v hledáčku vědců a výzkumníků už více než 300 let. Co však ...
Nejstaršího pavouka na Zemi zabila vosa

Nejstaršího pavouka na Zemi...

Ke kuriózní smrti došlo v souvislosti s nejstarším známým pavoukem na světě,...
Budou v Česku zálohované PET lahve?

Budou v Česku zálohované PET lahve?

V lednu oznámily Karlovarské minerální vody a.s. spolupráci s Institutem...
Montážní pěna jako nástroj zkázy

Montážní pěna jako nástroj zkázy

Před rokem zalepil neznámý pachatel v Čejkovicích na Hodonínsku desítky hnízdních...
Vědce překvapila prasklina země na Novém Zélandu

Vědce překvapila prasklina země na...

Na rozdíl od České republiky, nemohou si obyvatelé Nového Zélandu stěžovat na...
Ománský záliv se stává mrtvou zónou

Ománský záliv se stává mrtvou zónou

Kvůli nestabilní politické situaci a vzkvétajícímu pirátství bylo pobřeží...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Po transplantaci se žena změní: Stává se z ní muž?

Po transplantaci se žena změní:...

Na chirurgickém sále leží vážně nemocná žena. Nad ní se sklání hlavní chirurg: „Musím...
Vražda sekáčkem na led: Někteří lidé jsou pro internetovou slávu ochotni udělat cokoliv!

Vražda sekáčkem na led: Někteří...

Někteří lidé jsou pro internetovou slávu ochotni udělat cokoliv....
Takhle vypadá netopýr, který má rád krev!

Takhle vypadá netopýr, který má...

Jak je všeobecně známo, upíři krev doslova milují. Avšak nejde o nějaké...
VIDEO: Nejlepší hokejové faily

VIDEO: Nejlepší hokejové faily

V právě probíhajícím mistrovství světa v ledním hokeji...
Nacističtí vědci ve službách USA?

Nacističtí vědci ve službách USA?

Druhá světová válka patří k nejhrůznějším událostem všech dob. Na druhou...
Dovolené se blíží: Bojíte se žraloků?

Dovolené se blíží: Bojíte se...

Na naší planetě žijí již 420 milionů let. Historie celé lidské rasy je proti...
Teplý vítr: Co zdevastovalo město Utrecht v roce 1674?

Teplý vítr: Co zdevastovalo...

Trvalo to jen 15 minut. Intenzivní a silná, ale krátká bouřka proletěla...
VIDEO: Jak vypadá opravdu špatný den?

VIDEO: Jak vypadá opravdu špatný...

Každý z nás už měl někdy špatný den. Ale byl...
Česká konfese: Listina, kvůli níž se císař bál manželky

Česká konfese: Listina, kvůli níž se...

Císař Ferdinand I. od roku 1560 cítí, jak mu ubývají síly. Trápí ho zdraví, ale...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.