Domů     Medicína
Umělá kůže, která se potí
21.stoleti 17.5.2010

Pacientům, kteří díky rozsáhlým mechanickým úrazům či popáleninám potřebují kožní transplantáty, svitá další naděje. Čínští lékaři jsou na nejlepší cestě vytvořit umělou kůži, kterou dokáže organismus nejen dobře přijmout, ale která umí i produkovat pot. Nové implantáty by tedy mohly udržovat důležitou funkci kůže, kterou je regulace vnitřní teploty organismu.Pacientům, kteří díky rozsáhlým mechanickým úrazům či popáleninám potřebují kožní transplantáty, svitá další naděje. Čínští lékaři jsou na nejlepší cestě vytvořit umělou kůži, kterou dokáže organismus nejen dobře přijmout, ale která umí i produkovat pot. Nové implantáty by tedy mohly udržovat důležitou funkci kůže, kterou je regulace vnitřní teploty organismu.

Kůže je velmi důležitým orgánem těla. Její primární funkcí je oddělovat vnitřní prostředí organismu od prostředí vnějšího. K splnění takto náročného úkolu je proto vybavena přepestrou  řadou nejrůznějších dílčích „zařízení“, mezi které patří i potní žlázy. Pocení umožňuje jak  vylučování řady odpadních látek, tak termoregulaci, která zabraňuje nebezpečnému přehřívání. Vytvořit umělý kožní implantát, který by si po „zapracování“ do organismu udržel schopnost pocení, je proto dlouhodobým cílem několika  týmů tkáňových inženýrů celého světa. K jeho splnění mají výrazně nakročeno lékaři z Burnsova institutu při Všeobecné nemocnici lidově-osvobozenecké armády v čínském Pekingu. Tým vedený dr. Xiaobingem Fu uměle připravil „lešení“ z jedné z nejdůležitějších stavebních látek kůže, proteinu kolagenu, které „osázeli“ nedospělými kožními buňkami, takzvanými keranocyty. Aby zajistili vývoj potních žláz, rozmístili v takto připravené matrici ještě drobné želatinové kuličky, které nesly pro změnu zárodky buněk potních žláz. Poté přidali ještě růstový faktor, který spouští růst a dělení buněk a čekali, jak se bude buňkám v umělém prostředí dařit. Po dvou týdnech skutečně vznikla „kůže“, na níž byly vytvořeny ostrůvky, které skutečně připomínaly potní žlázy. Asi 3 mm2 takto vytvořeného implantátu poté voperovali na zadní nohu myši. K jejich překvapení přijalo myší tělo cizorodou tkáň dobře – jizvy se hojily dokonce rychleji, než u jiných umělých implantátů. Tkáň sice ještě skutečný pot netvořila,  vědci však považují svůj úspěch za krok správným směrem. Podle dr. Fu by tato metoda mohla v budoucnu vést i k implantátům, které by obsahovaly zárodky vlasů či mazových žláz.

Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Švédská studie, provedená na 100 000 ženách, ukázala, že využití umělé inteligence při vyhodnocovaní snímků z mamografického screeningu, zvyšuje míru včasné detekce a zároveň snižuje počet diagnóz v letech následujících po vyšetření. Jedná se o dosud největší studii zkoumající využití umělé inteligence při screeningu rakoviny. Bylo do ní zahrnuto 100 000 švédských žen, které se […]
Období dospívání je vnímáno jako doba, během které se teenageři pomalu odpoutávají od rodičů, aby byli následně schopni samostatného života. Tráví více času se společnosti svých přátel a doma se raději před rodiči „schovávají“ v bezpečí svých pokojů. Kdy je to ještě v pořádku a kdy se začít obávat? Trávení času s přáteli, randění a […]
Před desítkami let vytvořili lékaři test, jež určuje, které pacientky s rakovinou prsu budou mít prospěch z hormonální terapie a které nikoliv. Nyní se stejnou taktiku snaží lékaři využít i při léčbě rakoviny prostaty u mužů, ačkoliv cesta k ní byla mnohem trnitější… Velmi dlouhou dobu věděli onkologové, specializující se na léčbu rakoviny prostaty u […]
Medicína Objevy 29.1.2026
Nanočástice stříbra byly považovány za zbraň č. 1 v boji s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého však upozorňují, že bakterie se systematicky adaptují i na nanomateriály včetně stříbra. Je to další facka vědě? Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz