Přivést těla mamutů zamrzlá v sibiřské půdě zpět k životu sice neumíme, díky kouzlům moderní genetiky se však nedávno podařilo vzkřísit alespoň jejich část. V laboratořích v australském Adelaide se znovu zhmotnila důležitá součást jejich krve – hemoglobin. Mimo jiné přispěl k odpovědi na otázku, jak mohli mamuti přežívat během třeskutých mrazů.
Australským vědcům z univerzity v Adelaide pod vedením prof. Alana Coopera se nedávno podařilo takřka doslova „přetočit pásku evoluce“. Z těla mamuta, která zamrzl v sibiřské permafrostu někdy před 25 – 43 000 let, se jim nejprve podařilo získat gen, který tvořil předpis pro důležitou složku krve, hemoglobin. Poté už stačila „drobnost“, kterou však dnešní genetikové zvládají poměrně hravě. Získaný gen vložili do běžné bakterie Escherichia coli a nechali ji, aby podle tohoto předpisu vyrobila mamutí hemoglobin sama. Z výsledku, který bakterie přivedly na svět, pak dokázali vyčíst skutečně pestrou paletu zajímavých informací. Funkcí hemoglobinu je vázat a rozvážet po organismu kyslík. Při nižších teplotách se sice kyslík naváže na hem, tedy součást hemoglobinu těsněji, o to větší problém má však s tím, aby se z něj opět uvolnil. Vědcům se v jeho struktuře podařilo identifikovat jedinečnou mutaci, díky níž si klíčový protein udržel svou funkci i za nižších teplot. Dokázali však přijít i na to, že tato změna neproběhla najednou, ale ve třech postupných krocích. Podle jejich názoru tak objevili molekulární stopu po dlouhodobém procesu, během něhož se z původně afrických chobotnatců stala zvířata, která bez problémů přežívala na zamrzlých pláních Evropy, Asie a Severní Ameriky.
