V historii světového umění asi není rozporuplnější osobnost než anglický dramatik William Shakespeare. Pro příznivce je to génius od Boha, pro odpůrce naopak protřelý podvodník, upsaný ďáblu.

Mezi těmito krajnostmi se objevuje škála názorů, pestřejší než barva duhy. Některé dokonce dospívají k závěru, že tvůrce snad ani nežil. I mezi současnými vědci existují rozpory a mezi jejich nejnovějšími teoriemi se objevují i takové, které tvrdí, že za jménem Shakespeare se skrývala celá řada autorů, převážně šlechtického původu. Nové vědecké poznatky britských badatelů však dokazují, že Shakespeare žádná vymyšlená bytost nebyl a je skutečně jediným autorem světoznámých děl. Často se však mýlil – a to z různých úvodů!

Richard III. jako zloduch?
Shakespeare vynikal jedinečnou představivostí. Do úst svých hrdinů vkládal úvahy o běžné životní skutečnosti i hluboká zamyšlení nad smyslem lidské existence.
Ovšem ve svých historických hrách si často záměrně vymýšlel, především aby se někomu mocnému zavděčil. Např. Richarda III. vylíčil jako zvráceného zloducha, sršícího nenávistí, a také jako hrbáče, ačkoli to byl statný muž. A nejen to – lživě jej vydával za zbabělce na bitevním poli. Udělal z něj dokonce vraha dvou nevinných mladých princů v londýnském vězení Tower. V prvním díle dramatu Jindřich VI. zase Johanku z Arku vydával za milenku Karla VII.
V jeho tvorbě je však i mnoho jiných zarážejících faktických omylů: Např. v Zimní pohádce píše o „Čechách – pusté zemi u moře.“ Ve hře Julius Caesar zas napsal scénickou poznámku „odbíjejí hodiny“. Přitom v době, kdy se děj odehrává (cca roku 44 př. n. l.) do vynálezu bicích hodin chybělo asi 1000 let!

Chlubil se cizím peřím?
Z údajného Shakespearova díla se dochovalo 39 divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Zanechal také četné básně, určené mužům, což mnozí považovali za důkaz jeho homosexuality.
V době jeho života nikdo nepochyboval, že vše napsal (zejména v období let 1590–1613) on. Značné pochybnosti se začaly objevovat už v 18. století. „Jsem přímo přesvědčen, že božský William byl největším a nejúspěšnějším podvodníkem,“ tvrdil kolem roku 1900 americký romanopisec Henry James. Jeho skepsi podpořili rovněž mnozí literáti, politikové i vědci.
Nejčastěji se tvrdilo, že většinu her vytvořil spisovatel, filosof a politik Francis Bacon (1561– 1626). Shakespeare mu prý propůjčil jen své jméno. Literární badatelé to zejména dokazovali stylistickými paralelami v díle Bacona a údajného Shakespeara. Badatelka Henry Pottová později objevila 4400 podobností mezi Baconovými spisy a Shakespearovou tvorbou. Sigmund Freud zase po psychanalýze za pravého autora považoval hraběte z Oxfordu, jenž se jmenoval Edward de Vere. Do dnešních dnů seznam možných „pravých“ autorů obsahuje 63 jmen. Mezi nimi dominuje dokonce anglická královna Alžběta.
Proč by to dělala? Někteří odborníci nyní tvrdí, že tvořící šlechtici nechtěli být spojováni s obyčejnými herci, a tak si ze Shakespeara udělali jakousi „zástěrku“.
Pokud jde o různé stále trvající dohady kolem Shakespeara, dal by se s nadsázkou aplikovat název „shakespearovské“ hry – Komedie plná omylů.

Více se dozvíte:
Jak to bylo doopravdy, Reader´ s Digest Výběr, 2005
Tajemství kolem nás, Reader´s Digest Výběr, 1999
http://cs. wikipedia.org./ wiki.

Zemřel na své narozeniny?
Vědci se dosud ani neshodli, kdy synek rukavičkáře a dcery bohatého velkostatkáře přišel ve městě Strattford nad Avonou na svět. Některé prameny uvádějí 23. duben 1564, přesně o 52 let Shakespeare zemřel. Další údaj o narození se váže k 26. dubnu, kdy byl také pokřtěn. V 18 letech se oženil s těhotnou Annou Hathawayovou, která byla o osm let starší.  Půl roku po svatbě se jim narodila dcerka Sussana. Později zplodili ještě dvojčata – dcerku Judithu a synka Hamneta. Kupodivu v den jejich křtu Shakespeare zmizel – a neobjevil se doma dlouhých sedm (!) let. Co dělal? Někteří badatelé uvádějí, že prchl do metropole, neboť se v rodném městě bál trestu za pytláctví. Každopádně se věnoval divadelní činnosti, kočoval s divadelníky. Roku 1592 přišel do Londýna, kde hrál v různých divadelních společnostech, dokonce se stal spolumajitelem divadla. Potom se vrátil k rodině. Syn Hamnet v 11 letech zemřel, což prý poznamenalo další Shakespearovu tvorbu.