Složené čili facetové oči (oculus compositus) nadělila evoluce pouze některým zástupcům kmene členovců, konkrétně korýšům (např. rakům či perloočkám) a zejména hmyzu. 
U těch hmyzích skupin, které do stadia dospělosti doklopýtají přes larvu a kuklu (tedy u hmyzu s proměnou dokonalou, jako jsou brouci či motýli), však mají složené oči pouze dospělci. Složené oko se skládá z většího počtu takzvaných omatidií, drobných jednotek, které mají podobně jako buňky plástu šestiúhelníkový průřez. Výsledný obraz proto není spojitý, ale jakoby „síťkovaný“. Před prachem a drobným mechanickým poškozením chrání jednotlivá omatidia ještě drobné chloupky. Počet omatidií bývá velmi různý, pro každý jednotlivý druh je však typický a konstantní. Například oko drobných korýšů hrotnatek se skládá z pouhých 22 omatidií, u některých druhů vážek však jde jejich počet až do 28 000. Výhodou složeného oka je, že dokáže velmi dobře rozlišovat i drobounké detaily a má obrovský zorný úhel. Na snímku vidíte oko včely domácí, zvětšené 90x.
