Jak zlepšit život ve městě? Touto otázkou se zabývají sociologové, psychologové, urbanisté i technologové. Výjimkou v tomto ohledu není ani společnost IBM, která v rámci svého projektu „Chytrá planeta“ představila pět inovací, které by výrazně zasáhly do životů městských obyvatel.
Inovace č. 1
Proč je nutná: pro bezpečnost a zrychlení dopravy a snížení škodlivin
V čem spočívá: zvýšení podílu hromadné dopravy, bezpečnější auta
Kdy se jí dočkáme: do 15 let
Konec nekonečných kolon
Dopravní zácpy vyjdou USA ročně na 78 miliard dolarů, z čehož je 4,2 miliardy za hodiny ušlé práce a 2,9 miliardy za vyplýtvané pohonné hmoty (a to nezapočítáváme dopad na kvalitu ovzduší). Neefektivní dodavatelské řetězce mají roční ztrátu produktivit 40 miliard dolarů, což je více než tři procenta objemu tržeb.
Neprůjezdné cesty nejsou jen americkým specifikem, i česká a moravská města mají podobné problémy. A tunely typu pražské Blanky rozhodně nejsou tím nejideálnějším řešením.
Dobití na 800 km
Nejnižší poloha ukazatele stavu nádrže bude poprvé znamenat „dost“. Auta a městské autobusy již nebudou závislé na fosilních palivech. Vozidla budou využívat novou technologii baterií, které vydrží na jedno nabití dny i měsíce podle toho, jak často jezdíte. Vědci a již pracují na vývoji nových baterií, které umožní elektromobilům ujet na jedno nabití 480 až 800 kilometrů. V současnosti je to jen 80 až 160 km.
Chytré elektrické sítě ve městech také umožní dobíjet vozy na veřejných místech a používat pro jejich dobíjení obnovitelnou energii, jako je třeba větrná energie. Díky tomu už nebudou závislé na uhelných elektrárnách. Tím se sníží emise a také omezí hlukové znečištění na minimum. IBM a dánské výzkumné konsorcium EDISON spolupracují na vývoji inteligentní infrastruktury, která umožní masové prosazení elektromobilů poháněných alternativní energií.
Nástup hromadné dopravy
V některých městech, například v Londýně nebo ve Vancouveru, se lze setkat s podzemní dráhou bez řidiče. Koneckonců, i Praha přemýšlí o tom, že na uvažované „modré“ trase D by byl použit podobný princip. Ale plně automatizovaná povrchová doprava? I ta už v myšlenkách konstruktérů a urbanistů existuje. Autobusy jsou plně ovládány počítačem. Svou trasu najdou podle magnetického pásu, který je zabudovaný přímo ve vozovce. Čidla zabrání případné srážce s jiným vozem a počítač si v případě hlášení, že „provoz je na stupni číslo 5“, najde nejlepší objízdnou trasu.
Městská hromadná doprava se zpravidla dělí na podzemní a povrchovou. Ovšem jedna možnost zatím zůstává nevyužita – nadzemní doprava. Zde se ani tolik nejedná o vrtulníky a letadla, ale o něco, co vzdáleně připomíná lanovku.
Patří budoucnost lanovkám?
Maglev neboli magnetická levitace není objevem nikterak novým – asi každý z nás si někdy vyzkoušel přitisknout k sobě dva magnety. Princip pochopil už před sto lety americký fyzik Robert Goddard a spočívá v tom, že stejné póly magnetů se odpuzují silou řekněme nezanedbatelné velikosti. Odtud už je jen krůček k využití tohoto objevu v dopravě.
Výhodou vznášení se nad kolejnicí (levitace) je, že zcela schází tření, protože vlak se vůbec s kolejnicí nedostane do kontaktu – souprava se vznáší asi patnáct centimetrů nad dráhou. V Kalifornii už funguje dopravní systém Skytrain, který pracuje přesně na tomto principu. A za hodinu dokáže přepravit na 14 000 osob. A to vše rychlostí, která převyšuje 240 kilometrů za hodinu.
Inovace č. 2
Proč je nutná: pro zvýšení kvality života a bezpečnosti
V čem spočívá: v interaktivní komunikaci
Kdy se jí dočkáme: do 10 let
Nástup inteligentních budov
Lidská civilizace je především městskou civilizací. Městská populace se zejména v rozvojovém světě rok od roku velmi radikálním způsobem rozrůstá. V současnosti žije ve městech podle odhadů OSN 3,3 miliardy lidí a za dvacet let bude ve městech přebývat již pět miliard lidí z celkových osmi. Podle OSN počet obyvatel měst před nedávnem poprvé v historii převýšil počet obyvatel venkova.
Ovšem v současnosti je život v některých městech spíše k uzoufání. Centra mnoha měst jsou třpytivá a blyštivá, ovšem jen pár kilometrů odsud jsou již slumy s hororovými podmínkami k životu. „Takový stav už nyní postihl například osmdesát procent městského obyvatelstva v africké Nigérii,“ podotýká americký teoretik urbanismu Mike Davis.
Senzory na každém kroku
S rekordním tempem stěhování lidí do městských budov je třeba chytře stavět. Systémy, jež nyní zajišťují fungování budov – vytápění, vodovodní systém, kanalizace, elektřina a mnohé další. – jsou v současné době spravovány nezávisle. V budoucnu se však technologie, jež zařízení spravuje, bude chovat jako živý organismus, který dokáže rychle vnímat a reagovat, chránit občany, šetřit zdroje a omezovat uhlíkové emise. Proč budovu nepostavit podle projektu francouzského architekta Jacquese Ferriera, který do pláště domu nechal vmontovat fotovoltaické články, které při dopadu dešťových kapek začnou vyrábět elektrický proud? Proč budovat nákladnou klimatizaci, když dům může být postaven tak, aby si teplotu reguloval sám? Ostatně, nevyužívání možnosti přirozené klimatizace zpravidla ukazuje buďto na environmentální nezodpovědnost projektanta, jeho neschopnost, nebo na jeho dobré vztahy s dodavatelem klimatizační technologie či s distributorem elektřiny
Policejní stát?
Tisíce senzorů v budovách budou monitorovat vše od pohybu a teploty až po vlhkost, kapacitu a světlo. Budovy nebudou jen koexistovat s přírodou – budou s ní spolupracovat. Tento systém umožní provádět opravy předtím, než se něco porouchá, umožní záchranným jednotkám rychle reagovat s potřebnými prostředky a spotřebitelům i majitelům firem sledovat v reálném čase spotřebu energie a uhlíkové emise a podnikat kroky k jejich snížení.
Některé budovy již vykazují znaky inteligence, neboť jsou schopny omezovat spotřebu energie, zvyšovat provozní efektivitu a zároveň pohodlí i bezpečnost obyvatel. Příkladem může být hotel Dragon v čínském Hangzhou. Zde se již buduje inteligentní systém, který bude hotel řídit. Některé věci ovšem trochu zavánějí špiclováním. Je otázkou, zda je skutečně nutné, aby byl v budovách monitorován veškerý pohyb.
Chytrá mikrovlnka
A jak vše může vypadat v konkrétních příkladech? Mikrovlnná trouba dokáže spočítat, jak kalorické je jídlo v ní připravované a z internetu dovede stahovat recepty, toaleta zhodnotí zdravotní stav svého uživatele a poté, jako domácí lékař, nabídne i vhodný dietní program.
Ani spotřební elektronika nezůstává pozadu. Vždyť dnešní televize nebo DVD přehrávače mají inteligenci běžného počítače. Místo televize lze mít v pokoji multifunkční digitální panel, a zatímco divák bude sledovat film nebo sportovní přenos, v malé výseči v rohu obrazovky může zkontrolovat děti hrající si venku nebo se podívat, zda je kachna v mikrovlnce již upečená. U sportovního utkání bude možné si vybrat, z jaké kamery je možné přenos sledovat.
Inovace č. 3
Proč je nutná: zlepšení zdraví obyvatel
V čem spočívá: využití počítačového modelování a internetu
Kdy se jí dočkáme: do 5 let
Město zdravější
Je jasné, že v místech, kde je větší koncentrace lidí, stoupá i riziko přenosu chorob. Přelidněná města, zvláště ta v méně rozvinutých zemích, jsou doslova choroboplodnou bombou, která již byla odpálena. Je běžné, že v indických městech řádí cholera, v těch afrických pro změnu třeba žlutá zimnice. Epidemie této nemoci propukla například letos v únoru v Kamerunu.
Ovšem, i města ve vyspělých zemích nejsou vůči nemocem imunní. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Každý rok zasahuje Českou republiku chřipková epidemie. Chřipka se nejlépe šíří v prostředcích hromadné dopravy nebo v prostorách, kde se schází více lidí, takže města jsou pro ni ideálním místem
Jak uhlídat chřipku
Vzhledem k hustotě osídlení zůstanou města i v budoucnosti nadále ohniskem přenosných onemocnění. V krátkém časovém horizontu však budou zástupci institucí zodpovědných za veřejné zdraví přesně vědět, kdy, kde a jak se choroby šíří. A nejen to, budou schopni s vysokou přesností i předpovědět, které městské čtvrti budou dále zasaženy. Takový systém samozřejmě pomůže připravit nutná opatření a minimalizovat škody. Pokud se tedy bude chřipka blížit třeba k pražskému Žižkovu nebo k ostravskému Muglinovu, obyvatelé těchto čtvrtí budou připraveni a nespotřebují tolik papírových kapesníků.
Vědci poskytnou představitelům měst, nemocnicím, školám a pracovištím nástroje, které jim pomohou lépe zjišťovat, sledovat, připravovat se a předcházet infekcím, jako je virus H1N1 nebo sezonní chřipka.
Konec epidemií?
Brzy se také má objevit „zdravotnický internet,“ kde budou bezpečně sdíleny anonymní lékařské informace z elektronických zdravotních záznamů. Ty pomohou zamezit šíření nemocí a měly by společnosti zajistit lepší zdraví. Každý, kdo bude mít zájem, tak bude moci sledovat zdravotnickou situaci ve světě, i v regionu kde bydlí.
Určité kroky v tomto ohledu vykonala společnost IBM. Ta již spolupracuje s organizacemi po celém světě, například s Globálním zdravotnickým a bezpečnostním projektem Iniciativy pro nukleární hrozby (NTI) nebo s Blízkovýchodním konsorciem pro sledování infekčních chorob (MECIDS), na standardizaci metod sdílení zdravotních informací a analýzy případů infekčních chorob.
Inovace č. 4
Proč je nutná: pitné vody začíná citelně ubývat
V čem spočívá: v omezení spotřeby a recyklaci vody
Kdy se jí dočkáme: do pěti let
Jak vyřešit problém s vodou?
Každý pátý člověk nemá dnes přístup k bezpečné pitné vodě a obce kvůli špatné infrastruktuře ztrácejí alarmující množství této tekutiny. V mnoha případech přiteče na místo určení z celkového objemu jen polovina. Navíc má poptávka lidí po vodě v příštích 50 letech šestinásobně vzrůst. Aby města tento problém vyřešila, budou muset instalovat chytřejší vodovodní systémy, které omezí plýtvání vodou až o 50 procent.
Města také nainstalují chytré kanalizační systémy, které nejen zabrání odtokovému znečišťování řek a jezer, ale také budou vodu čistit, aby byla pitná. Vyspělé technologie pro čištění vody pomohou městům recyklovat a znovu lokálně využívat vodu, což omezí nároky na energii potřebnou pro přenos vody až o 20 procent.
Do vodovodních a energetických systémů budou integrovány interaktivní měřáky a senzory, jež budou odběratelům v reálném čase poskytovat přesné informace o spotřebě vody. Vzhledem k tomu se budou moci lépe rozhodovat jak a kdy používat tento cenný zdroj. Senzory, které ohlásí rezavějící trubku, jsou samozřejmostí. Taková technologie by se jistě uživila v mnoha českých městech, vždyť některé vodovodní cesty jsou více než padesát let staré.
Inovace č. 5
Proč je nutná: pro zvýšení bezpečnosti
V čem spočívá: v rychlé identifikaci osob, v předvídání katastrof
Kdy se jí dočkáme: do 2 let
Stane se zločinnost minulostí?
Města budou schopna omezovat a dokonce předcházet krizovým situacím, například zločinu nebo pohromám. Společnost IBM již pomáhá bezpečnostním složkám analyzovat ty správné informace ve správný čas tak, aby veřejní činitelé mohli podnikat proaktivní opatření proti zločinu. Například v New Yorku vzniká supermoderní systém sběru a sdílení dat v reálném čase, který využijí požárníci.
Tento systém má pomoci předcházet požárům a zároveň chránit hasiče.
Zejména města položená u často rozvodňujících se řek přivítají projekt chytrých hrází. Ovšem dosti rozporuplný je další projekt od vývojářů z IBM. Systém preventivní bezpečnosti trochu zavání totalitními tendencemi. Už nyní jsou kamery téměř na každém rohu. V budoucnosti by však na ně měl být napojený software na rozpoznávání tváří. Ten má být napojen na širokou databázi a na základě svých poznatků předpovědět potenciální zločin. Určitě zajímavý nápad, ale nelze si při této příležitosti nevzpomenout na vize George Orwella.
