Neandertálci byli velcí parádivci

Přezdívku „neandertálec“ si snadno vyslouží neohrabaný politik či hrubiánský fotbalový fanoušek. Nedávné nálezy z jižního Španělska však ukazují, že neandertálci měli mnohem jemnější duši, než by si laik myslel.

Vědci zde nalezli zbytky po pradávných „šminkách“. Přezdívku „neandertálec“ si snadno vyslouží neohrabaný politik či hrubiánský fotbalový fanoušek. Nedávné nálezy z jižního Španělska však ukazují, že neandertálci měli mnohem jemnější duši, než by si laik myslel. Vědci zde nalezli zbytky po pradávných „šminkách“.

Lidské krášlení je pro antropology jasným znamením počátků abstraktního myšlení, a tedy i jednoho z prvních krůčků směrem k civilizaci. Donedávna měli vědci za to, že vášni pro krášlení podléhali jen naši přímí předchůdci, příslušníci druhu Homo sapiens.

Odborníci z univerzity v britském Bristolu však přišli s přesvědčivým důkazem, že tento krůček udělali i naši evoluční bratranci – neandertálci.

Neandertálci ve slunném Španělsku Evoluční linie nás, lidí druhu Homo sapiens, a neandertálců, se podle všeho rozešly už asi před 370 000 lety. Zatímco naši přímí předkové zůstávali dlouhou dobu v Africe, kde se vyvinuli, Evropu a Blízký východ „ovládali“ neandertálci. O nějakém skutečném ovládání však nemůže být ani řeč. Podle nejnovějších genetických poznatků vědců z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku nebylo neandertálců nikdy příliš mnoho – všichni by se bez problémů vešli na průměrný fotbalový stadion.

Po příchodu druhu Homo sapiens do Evropy, který se podle všeho odehrál zhruba před 45 000 lety, jim však nastaly krušné časy. V důsledku nevybýravého chování jejich příbuzných se jejich již tak malé počty se začaly prudce zmenšovat.

Posledním útočištěm se pro ně nakonec stala oblast Pyrenejského poloostrova, odkud byli s definitivní platností vytlačeni před asi 37 000 lety. Jeskyně Cueva de los Aviones a Cueva Antón v oblasti Murcia na jihovýchodě, které prozkoumávali vědci pod vedení světového specialisty na neandertálce, prof.

Joãa Zilhãa z bristolské univerzity, je však stará přinejmenším 50 000 let. Obývali je tedy neandertálci, kterým se o nebezpečí v podobě inteligentnějších příbuzných ještě ani nezdálo.

Neandertálská toaletní taštička Tělesné krášlení považovali vědci donedávna za znak, který naše přímé předky odlišoval od všech ostatních druhů hominidů. Na vědce pod vedením prof. Zilhãa, kteří prozkoumávali zbytky neandertálského osídlení v oblasti Murcia, však čekalo zajímavé překvapení.

Poměrně těsně blízko vedle sebe nalezli jednak schránky mořských mlžů (zejména ostnovek a hřebenatek), na kterých odhalili stopy po pradávných „barvičkách“. Jasně červený prášek má původ v minerálech bohatých na železo (lepidokrit, hematit), žlutý zase v minerálu natrojarositu, který pro výrobu líčidel užívali i staří Egypťané.

Blyštivě kovový lesk dnešních líčidel zase nahrazoval prášek z rozemletého pyritu. A co více! Žlutý prášek byl nalezen na jednom místě ve větším množství, a vědci proto předpokládají, že byl zabalen ve váčku z kůže, jakési pradávné toaletní taštičce.

Vědci tedy nepochybují, že nalezli jasný důkaz pro to, že neandertálci, či možná spíše neandertálky, se rádi zdobili. „Náš nález poskytuje první jistý důkaz o tom, že neandertálci ovládali symbolickou komunikaci tisíce let před tím, než do Evropy dorazili moderní lidé,“ říká s nadšením prof. Zilhão.

Nejkrásnější mořští plži Jméno ostnovka (r. Spondylus) není mezi laickou veřejností příliš známé, odborníci však mají rychle jasno. Tito mořští mlži však nejsou v kurzu pouze mezi zoology, ale i mezi vědci, u nichž by to člověk čekal méně – mezi archeology.

Jejich krásné schránky totiž fascinovaly lidi přinejmenším od pozdního neolitu, pravděpodobně však již mnohem dříve. Velké obliby dosáhly schránky ostnovek středomořských (Spondylus gaederopus) zejména mezi lidmi kultury s lineární keramikou a také v kultuře lengyelské, které obě známe i z našeho území.

U obyvatel předkolumbovské Jižní Ameriky byly zase největším „šlágrem“ schránky druhu Spondylus princeps, který se vyskytuje na západním pobřeží Jižní Ameriky v místech, kde dnes leží Peru, Ekvádor a Kolumbie.

Lidé krásné schránky nejen sbírali, ale dokázali z nich i vyrábět nejrůznější šperky, především náramky a náhrdelníky. Toto luxusní zboží sehrálo v dějinách obrovsky významnou úlohu. Rychle se totiž stalo základem obchodní a kulturní výměny mezi nejrůznějšími oblastmi a přispělo tak k postupnému rozšiřování civilizace.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nejlepší současné dokumenty zdarma na online festivalu AFO

Nejlepší současné dokumenty...

Blíží se již 56. ročník mezinárodního festivalu...
Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA

Češi zrekonstruovali slavný záběr...

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako...
Mýt si ruce je důležité

Mýt si ruce je důležité

Že záleží na čistých rukou, věděli již lidé v antickém Řecku, alespoň z té...
Archeologové objevili dosud neznámé části svitků od Mrtvého moře

Archeologové objevili dosud neznámé...

Byť je teprve březen, dá se s jistotou říci, že nový objev izraelských...
Ženy a jejich role v pravěké politice

Ženy a jejich role v pravěké...

Archeologický průzkum murcijského pohřebiště v jihovýchodní části...
Nejstarší slovanské písmo na našem území? Germánské runy!

Nejstarší slovanské písmo na našem...

Čeští archeologové učinili zajímavý objev, který dokazuje, že provázanost...
Nadějné výsledky nové studie: Ruská vakcína Sputnik V má velmi vysokou účinnost

Nadějné výsledky nové studie: Ruská...

Je to sotva pár dní, co vyšly v odborném periodiku Lancet výsledky třetí a...
Archeologové objevili pozoruhodnou mumii

Archeologové objevili...

V severním Egyptě nedaleko Alexandrie v lokalitě Taposiris Magna se...
Pompeje „otevřely“ bistro

Pompeje „otevřely“ bistro

Archeologické práce po celém světě neustávají ani v době pandemie, díky...
Hřeb z Kristova kříže

Hřeb z Kristova kříže

Krátce před Vánoci nalezli archeologové v milevském klášteře ukrytou schránku. Jaké bylo...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozor na to, čím se líčíte

Pozor na to, čím se líčíte

Nejrůznější způsoby zkrášlování jsou vymýšleny již od nepaměti, historie sahá...
Husitský hejtman Ondřej Keřský z Římovic si živobytí opatřoval loupežemi

Husitský hejtman Ondřej Keřský z...

„Pryč s tím zemským škůdcem!“ vykřikne kdosi a přihlížející dav souhlasně...
Nejsilnější psi na světě: Pořídili byste si je?

Nejsilnější psi na světě:...

Zatímco některá psí plemena jsou malá, přítulná a vhodná do panelákového bytu,...
Hemofilici jsou při pandemii pod tlakem

Hemofilici jsou při pandemii pod...

Stres a psychické vyčerpání zažívá při pandemii kdekdo. Když však navíc...
Bitva o Ramree: Sežrali krokodýli tisícovku Japonců?

Bitva o Ramree: Sežrali krokodýli...

Stát!“ zvolá britský velitel, když se s četou dostane k okraji močálu,...
Život na Saturnově ledovém měsíci

Život na Saturnově ledovém měsíci

Astronomové z Free University v Berlíně přišli s fascinujícím objevem, podle...
Prosím alkohol. Ale bez alkoholu!

Prosím alkohol. Ale bez alkoholu!

Víte, proč pijeme alkohol? Někdo přizná, že je to kvůli povznášejícímu...
Císař Ferdinand I. se pokoušel zatrhnout šizení na tržištích

Císař Ferdinand I. se pokoušel...

„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena...
Pozor, kouše!

Pozor, kouše!

Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) byla pro botaniku poprvé...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.