Neandertálci byli velcí parádivci

Přezdívku „neandertálec“ si snadno vyslouží neohrabaný politik či hrubiánský fotbalový fanoušek. Nedávné nálezy z jižního Španělska však ukazují, že neandertálci měli mnohem jemnější duši, než by si laik myslel.

Vědci zde nalezli zbytky po pradávných „šminkách“. Přezdívku „neandertálec“ si snadno vyslouží neohrabaný politik či hrubiánský fotbalový fanoušek. Nedávné nálezy z jižního Španělska však ukazují, že neandertálci měli mnohem jemnější duši, než by si laik myslel. Vědci zde nalezli zbytky po pradávných „šminkách“.

Lidské krášlení je pro antropology jasným znamením počátků abstraktního myšlení, a tedy i jednoho z prvních krůčků směrem k civilizaci. Donedávna měli vědci za to, že vášni pro krášlení podléhali jen naši přímí předchůdci, příslušníci druhu Homo sapiens.

Odborníci z univerzity v britském Bristolu však přišli s přesvědčivým důkazem, že tento krůček udělali i naši evoluční bratranci – neandertálci.

Neandertálci ve slunném Španělsku Evoluční linie nás, lidí druhu Homo sapiens, a neandertálců, se podle všeho rozešly už asi před 370 000 lety. Zatímco naši přímí předkové zůstávali dlouhou dobu v Africe, kde se vyvinuli, Evropu a Blízký východ „ovládali“ neandertálci. O nějakém skutečném ovládání však nemůže být ani řeč. Podle nejnovějších genetických poznatků vědců z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku nebylo neandertálců nikdy příliš mnoho – všichni by se bez problémů vešli na průměrný fotbalový stadion.

Po příchodu druhu Homo sapiens do Evropy, který se podle všeho odehrál zhruba před 45 000 lety, jim však nastaly krušné časy. V důsledku nevybýravého chování jejich příbuzných se jejich již tak malé počty se začaly prudce zmenšovat.

Posledním útočištěm se pro ně nakonec stala oblast Pyrenejského poloostrova, odkud byli s definitivní platností vytlačeni před asi 37 000 lety. Jeskyně Cueva de los Aviones a Cueva Antón v oblasti Murcia na jihovýchodě, které prozkoumávali vědci pod vedení světového specialisty na neandertálce, prof.

Joãa Zilhãa z bristolské univerzity, je však stará přinejmenším 50 000 let. Obývali je tedy neandertálci, kterým se o nebezpečí v podobě inteligentnějších příbuzných ještě ani nezdálo.

Neandertálská toaletní taštička Tělesné krášlení považovali vědci donedávna za znak, který naše přímé předky odlišoval od všech ostatních druhů hominidů. Na vědce pod vedením prof. Zilhãa, kteří prozkoumávali zbytky neandertálského osídlení v oblasti Murcia, však čekalo zajímavé překvapení.

Poměrně těsně blízko vedle sebe nalezli jednak schránky mořských mlžů (zejména ostnovek a hřebenatek), na kterých odhalili stopy po pradávných „barvičkách“. Jasně červený prášek má původ v minerálech bohatých na železo (lepidokrit, hematit), žlutý zase v minerálu natrojarositu, který pro výrobu líčidel užívali i staří Egypťané.

Blyštivě kovový lesk dnešních líčidel zase nahrazoval prášek z rozemletého pyritu. A co více! Žlutý prášek byl nalezen na jednom místě ve větším množství, a vědci proto předpokládají, že byl zabalen ve váčku z kůže, jakési pradávné toaletní taštičce.

Vědci tedy nepochybují, že nalezli jasný důkaz pro to, že neandertálci, či možná spíše neandertálky, se rádi zdobili. „Náš nález poskytuje první jistý důkaz o tom, že neandertálci ovládali symbolickou komunikaci tisíce let před tím, než do Evropy dorazili moderní lidé,“ říká s nadšením prof. Zilhão.

Nejkrásnější mořští plži Jméno ostnovka (r. Spondylus) není mezi laickou veřejností příliš známé, odborníci však mají rychle jasno. Tito mořští mlži však nejsou v kurzu pouze mezi zoology, ale i mezi vědci, u nichž by to člověk čekal méně – mezi archeology.

Jejich krásné schránky totiž fascinovaly lidi přinejmenším od pozdního neolitu, pravděpodobně však již mnohem dříve. Velké obliby dosáhly schránky ostnovek středomořských (Spondylus gaederopus) zejména mezi lidmi kultury s lineární keramikou a také v kultuře lengyelské, které obě známe i z našeho území.

U obyvatel předkolumbovské Jižní Ameriky byly zase největším „šlágrem“ schránky druhu Spondylus princeps, který se vyskytuje na západním pobřeží Jižní Ameriky v místech, kde dnes leží Peru, Ekvádor a Kolumbie.

Lidé krásné schránky nejen sbírali, ale dokázali z nich i vyrábět nejrůznější šperky, především náramky a náhrdelníky. Toto luxusní zboží sehrálo v dějinách obrovsky významnou úlohu. Rychle se totiž stalo základem obchodní a kulturní výměny mezi nejrůznějšími oblastmi a přispělo tak k postupnému rozšiřování civilizace.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští archeologové si připsali další úspěch

Čeští archeologové si připsali...

Archeologická skupina ze společnosti Archaia nalezla při průzkumu zadního traktu domu...
V Mexiku byla objevena dosud nejstarší a největší mayská stavba

V Mexiku byla objevena dosud...

Pomocí metody dálkového průzkumu učinili badatelé v mexickém státě...
Mamuti v Mexiku

Mamuti v Mexiku

Ke zcela nečekanému objevu došlo při stavbě nového letiště 50 kilometrů...
Nalezena dosud nejstarší jeskynní kresba na našem území

Nalezena dosud nejstarší jeskynní...

Badatelé z Palackého univerzity v Olomouci nalezli v Moravském krasu dosud...
Výzkumníci odkryli pohřebiště i osídlení

Výzkumníci odkryli pohřebiště i...

Archeologický výzkum probíhající od 16. ledna 2020 v obci Zbečno poblíž hradu...
Hlava Kelta míří do Olomouce

Hlava Kelta míří do Olomouce

Jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea nyní...
Nalezená studna je údajně nejstarším dřevěným objektem

Nalezená studna je údajně...

V roce 2018 nalezli olomoučtí archeologové u obce Ostrov v Pardubickém...
Nalezené kosti nejsou důvěrníka Přemysla Otakara II., říkají budějovičtí vědci

Nalezené kosti nejsou důvěrníka...

Čeští archeologové v minulém roce objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu...
Profesor Miroslav Bárta: Můj svatý grál? Objevit hrobku Imhotepa

Profesor Miroslav Bárta: Můj...

100 let české egyptologie. Fenomenální objevy, pot a krev   Kredit českých vědců v...
Římská loď pohřbená u řeckých břehů vydala své poklady

Římská loď pohřbená u řeckých...

Řecký ostrov Kefalonia, největší ostrov Jónského moře a šestý...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Láska prochází žaludkem aneb které potraviny zvyšují vášeň?

Láska prochází žaludkem aneb které...

Lidé už dlouhá staletí hledají povzbuzující látky, které by zkvalitnily jejich...
Slavné mafiánky aneb 5 žen, které měly pod palcem podsvětí

Slavné mafiánky aneb 5 žen, které...

Mafiánskými bossy se ženy stávají opravdu zřídka, organizovaný zločin je...
„Boj“ o vysílač: Jak Němci v Gliwicích obelstili Evropu

„Boj“ o vysílač: Jak Němci v...

Večerní směna na vysílací stanici v německých Gliwicích probíhá rutinně. V tom...
Odjel Antonín Dvořák do Ameriky jenom kvůli penězům?

Odjel Antonín Dvořák do Ameriky...

„Právě dokončuji novou symfonii e moll. Dělá mi velkou radost a bude se od mých dřívějších lišit...
Charles Bukowski: „Starý prasák“ si života užívá plnými doušky

Charles Bukowski: „Starý prasák“ si...

Na kontě má několik tisíc básní, stovky povídek a šest románů. Jeho...
Údolí padlých: Hřbitov pro diktátora i jeho oběti!

Údolí padlých: Hřbitov pro...

Naposledy se v centru dění ocitne v říjnu loňského roku, kdy je konečně dokončen...
Neroňte krokodýlí slzy! Co máme společného se zubatými plazy?

Neroňte krokodýlí slzy! Co máme...

Když o někom řekneme, že roní krokodýlí slzy, nemáme o něm zrovna pěkné...
Čas na kafíčko: Víčko na kelímek vzniká 40 let!

Čas na kafíčko: Víčko na kelímek...

Znáte to. Ráno nestíháte, stavujete se u drivu pro kávu, která vám dělá...
Chrám Vasila Blaženého: Přišel jeho architekt o oči?

Chrám Vasila Blaženého: Přišel...

Jihovýchodní stranu Rudého náměstí v Moskvě zdobí jedna z nejznámějších ruských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.