Mangrovníkové porosty v pobřežních oblastech tropických a subtropických moří a oceánů patří mezi nejzajímavější biotopy na naší planetě. Nejen pro samotné mangrovníky, ale i pro pestrou škálu živočichů, kteří v nich žijí.
Jako mangrovníky označujeme na 54 nejrůznějších druhů stromů, které patří mezi nejstarší porosty na Zemi. Ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, a proto jsou nejvíce rozšířeny při ústích řek. Jejich kořeny vyrůstají přímo z vody a přísun kyslíku jim zabezpečuje hustá spleť dýchacích kořenů. Nejbohatší porosty mangrovníků se nacházejí podél pobřeží Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Mangrovníky mají zajímavý způsob rozmnožování. Na konci větviček se nacházejí krátké semenné výhonky, zvané propagulum. Ty klíčí už na stromech, a pokud se dostanou do vody, ihned zakořeňují v bahně. V současné době bijí odborníci na poplach, protože plochy mangrovníků se rapidně snižují a tím dochází i k obrovskému úbytku zejména ryb, které v husté spleti mangrovníkových kořenů žijí. Například v Brazílii vědci nyní zjistili, že vykácením mangrovníků podél pobřeží se v těchto místech snížil rybolov (snížila výtěžnost rybolovu??) až o jednu třetinu! Navíc mangovníkové lesy jsou na pobřežích přirozenou ochranou před tsunami, hurikány a bouřemi.
