Domů     Příroda
Ptákem roku je kukačka
21.stoleti
od 21.stoleti 16.4.2010

Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná. Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná.

Z povrchu Země mizí každým dnem tak velké množství druhů, že mnozí autoři neváhají mluvit o takzvaném šestém masovém vymírání. Rok 2010 proto byl valným shromážděním OSN vyhlášen mezinárodním rokem biodiverzity, neboli druhové různorodosti. O tom, že soužití s člověkem není žádnu procházkou růžovým sadem, by mohly vyprávět nejrůznější druhy ptáků. Podle místopředsedy České společnosti ornitologické (ČSO) Jaroslava Cepáka jich jen u nás za posledních 30 let ubylo na 10 milionů kusů. Neubývají však pouze jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Za jejich úbytkem stojí bezpochyby činnost člověka. „S našimi druhy se to má tak, že asi jedna třetina druhů je stabilní, jedna třetina ubývá a jedna třetina naopak přibývá,“ vysvětluje Jaroslav Cepák.

Co vadí ptákům na lidech?
Co vlastně stojí za takto výraznými proměnami? V první řadě jde o klimatické změny, které posouvají celá rostlinná společenství směrem na sever. „Od jihu se k nám proto stěhuje řada druhů, kteří u nás dříve nežily buď vůbec, nebo jen velmi vzácně, jako je například vlha pestrá, strakapoud jižní či lejsek bělokrký. Na druhou stranu zase druhy, jako je hýl obecný či budníček menší, odcházejí od nás stále více na sever,“ upřesňuje čerstvý předseda ČSO Zdeněk Vermouzek. Alarmující je i úbytek druhů, typických pro zemědělskou krajinu. Když se u nás dnes setkáte například dříve běžnou křepelkou či koroptví, ale i skřivanem či chocholoušem, můžete mluvit o štěstí. Snad úplně nejhůře jsou na tom však druhy, které si libují v bažinách či rákosových okrajích rybníků, jako jsou nejrůznější druhy brodivých (např. volavky), dlouhokřídlých (kulíci, jespáci, vodouši), dravců (např. motáci) a řady dalších. V neposlední řadě škodí lidé ptákům i přímo. Tam, kde byla dříve hnízdiště či migrační trasy, stojí dnes obchodní domy a dráty elektrického vedení. Mnoho klenotů naší přírody, včetně například orla mořského, měly v minulosti na svědomí i otrávené návnady na „škodnou“. Na druhou stranu ale přibývají druhy lesní (např. žluna hajní). Lesů totiž u nás stále přibývá a jsou také čím dál starší.

Kukačka je čím dál vzácnější
Smysl vyhlašování „ptáka roku“ se od nejrůznějších anket či hitparád, kterým se na první pohled podobá, diametrálně odlišuje. Má totiž upozornit na pravý opak toho, že některý druh je lepší či populárnější než jiný. Často proto jde o druhy zcela nenápadné a dříve dokonce běžné (např. vrabec domácí či poštolka obecná), s jejichž populacemi se však začíná dít něco nebývalého. A čím si pozornost ornitologů zasloužila kukačka? Příslušníků tohoto druhu totiž v posledních 15 letech razantně ubývá. O příčinách tohoto úbytku však vědci nemají úplně jasno. „Příčinu můžeme hledat především v hubení hmyzu, které souvisí s čím dál větší intenzifikací zemědělství. Tajemství jejího úbytku by však mohlo spočívat i ve změně podmínek na jejích afrických zimovištích, o nichž však mnoho nevíme,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Kdyby z naší přírody tento pták vymizel, půjde o jedinečnou ztrátu. Jedná se totiž o jediného hnízdního parazita na našem území, který si své hostitele nachází asi u 15 běžných druhů ptáků, nejčastěji u rákosníků, červenek či rehků zahradních. Kukačky jsou z tohoto důvodu také ohrožené i úbytkem druhů, k nimž kladou svá vetřelčí (??) vajíčka. Kukačkám, ale zejména bohulibým snahám našich ornitologů tedy nezbývá než popřát do budoucna hodně zdaru.

Jaro ožívá i u nás za humny
Ne, nebojte se. 21. STOLETÍ se úplně nezbláznilo a nechystá se vás informovat o tom, že po zimě přichází jaro. „Jaro ožívá“ je totiž název projektu, který vyhlásila mezinárodní ornitologická organizace Birdlife International pod názvem „Spring Alive“, jejímž partnerem v České republice je právě Česká společnost ornitologická. V letošním roce u nás běží již pátým rokem. Princip je jednoduchý. Děti, ať už se svými rodiči nebo učiteli, mohou sledovat přílety čtyř druhů stěhovavých ptáků: čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného a „ptáka roku“ – kukačky obecné. Do projektu se může zapojit skutečně každý. Stačí se připojit na internetovou adresu. www.springalive.net, přihlásit se, a pak už jen napomáhat k ornitologickému mapování. Hodně štěstí, mladí vědci!

reklama
Související články
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz