Ptákem roku je kukačka

Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná. Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná.

Z povrchu Země mizí každým dnem tak velké množství druhů, že mnozí autoři neváhají mluvit o takzvaném šestém masovém vymírání. Rok 2010 proto byl valným shromážděním OSN vyhlášen mezinárodním rokem biodiverzity, neboli druhové různorodosti. O tom, že soužití s člověkem není žádnu procházkou růžovým sadem, by mohly vyprávět nejrůznější druhy ptáků. Podle místopředsedy České společnosti ornitologické (ČSO) Jaroslava Cepáka jich jen u nás za posledních 30 let ubylo na 10 milionů kusů. Neubývají však pouze jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Za jejich úbytkem stojí bezpochyby činnost člověka. „S našimi druhy se to má tak, že asi jedna třetina druhů je stabilní, jedna třetina ubývá a jedna třetina naopak přibývá,“ vysvětluje Jaroslav Cepák.

Co vadí ptákům na lidech?
Co vlastně stojí za takto výraznými proměnami? V první řadě jde o klimatické změny, které posouvají celá rostlinná společenství směrem na sever. „Od jihu se k nám proto stěhuje řada druhů, kteří u nás dříve nežily buď vůbec, nebo jen velmi vzácně, jako je například vlha pestrá, strakapoud jižní či lejsek bělokrký. Na druhou stranu zase druhy, jako je hýl obecný či budníček menší, odcházejí od nás stále více na sever,“ upřesňuje čerstvý předseda ČSO Zdeněk Vermouzek. Alarmující je i úbytek druhů, typických pro zemědělskou krajinu. Když se u nás dnes setkáte například dříve běžnou křepelkou či koroptví, ale i skřivanem či chocholoušem, můžete mluvit o štěstí. Snad úplně nejhůře jsou na tom však druhy, které si libují v bažinách či rákosových okrajích rybníků, jako jsou nejrůznější druhy brodivých (např. volavky), dlouhokřídlých (kulíci, jespáci, vodouši), dravců (např. motáci) a řady dalších. V neposlední řadě škodí lidé ptákům i přímo. Tam, kde byla dříve hnízdiště či migrační trasy, stojí dnes obchodní domy a dráty elektrického vedení. Mnoho klenotů naší přírody, včetně například orla mořského, měly v minulosti na svědomí i otrávené návnady na „škodnou“. Na druhou stranu ale přibývají druhy lesní (např. žluna hajní). Lesů totiž u nás stále přibývá a jsou také čím dál starší.

Kukačka je čím dál vzácnější
Smysl vyhlašování „ptáka roku“ se od nejrůznějších anket či hitparád, kterým se na první pohled podobá, diametrálně odlišuje. Má totiž upozornit na pravý opak toho, že některý druh je lepší či populárnější než jiný. Často proto jde o druhy zcela nenápadné a dříve dokonce běžné (např. vrabec domácí či poštolka obecná), s jejichž populacemi se však začíná dít něco nebývalého. A čím si pozornost ornitologů zasloužila kukačka? Příslušníků tohoto druhu totiž v posledních 15 letech razantně ubývá. O příčinách tohoto úbytku však vědci nemají úplně jasno. „Příčinu můžeme hledat především v hubení hmyzu, které souvisí s čím dál větší intenzifikací zemědělství. Tajemství jejího úbytku by však mohlo spočívat i ve změně podmínek na jejích afrických zimovištích, o nichž však mnoho nevíme,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Kdyby z naší přírody tento pták vymizel, půjde o jedinečnou ztrátu. Jedná se totiž o jediného hnízdního parazita na našem území, který si své hostitele nachází asi u 15 běžných druhů ptáků, nejčastěji u rákosníků, červenek či rehků zahradních. Kukačky jsou z tohoto důvodu také ohrožené i úbytkem druhů, k nimž kladou svá vetřelčí (??) vajíčka. Kukačkám, ale zejména bohulibým snahám našich ornitologů tedy nezbývá než popřát do budoucna hodně zdaru.

Jaro ožívá i u nás za humny
Ne, nebojte se. 21. STOLETÍ se úplně nezbláznilo a nechystá se vás informovat o tom, že po zimě přichází jaro. „Jaro ožívá“ je totiž název projektu, který vyhlásila mezinárodní ornitologická organizace Birdlife International pod názvem „Spring Alive“, jejímž partnerem v České republice je právě Česká společnost ornitologická. V letošním roce u nás běží již pátým rokem. Princip je jednoduchý. Děti, ať už se svými rodiči nebo učiteli, mohou sledovat přílety čtyř druhů stěhovavých ptáků: čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného a „ptáka roku“ – kukačky obecné. Do projektu se může zapojit skutečně každý. Stačí se připojit na internetovou adresu. www.springalive.net, přihlásit se, a pak už jen napomáhat k ornitologickému mapování. Hodně štěstí, mladí vědci!

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Záchranná stanice ARCHA přijala v roce 2019 rekordních 1575 zvířat

Záchranná stanice ARCHA přijala v...

Zoologická zahrada Liberec není jenom zoo, ale spadá pod ní kromě Střediska...
Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže

Po jeho kousnutí doslova uhnívá...

Jestli trpíte arachnofobií, tak tohle rozhodně není nic pro vás. Ve...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Profesor Lukeš: Parazité jsou geniální a děti občas mohou mít průjmy

Profesor Lukeš: Parazité jsou...

Měl v sobě tři třímetrové tasemnice. Protože to chtěl zkusit. Nechal se...
Díky Čechům je možné sledovat žraloky

Díky Čechům je možné sledovat...

Novou verzi systému na sledování žraloků pro americkou neziskovou organizaci...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Ďáblové v Praze

Ďáblové v Praze

Z Tasmánie dorazili do Pražské zoo ohrožení ďáblové medvědovití (Sarcophilus...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
FrogPhone je nové zařízení pro monitorování žabích populací

FrogPhone je nové zařízení pro...

Pro svou vysokou zranitelnost představují žáby výborný indikátor zdraví ekosystémů. Ke...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nová metoda měření alkoholu v těle

Nová metoda měření alkoholu v těle

Český biochemik Jan Halámek působící jako profesor na University of Albany ve...
Požár na řece Cuyahoga: Malý katalyzátor velkých změn

Požár na řece Cuyahoga: Malý...

Vodní tok, vinoucí se průmyslovým Clevelandem po desetiletí...
7 dýmajících vulkánů, které stojí za návštěvu!

7 dýmajících vulkánů, které stojí...

Sopky mohou způsobit obrovské katastrofy a ničit vše ve svém okolí....
V Číně jezdí bez strojvůdce

V Číně jezdí bez strojvůdce

Byl představen zbrusu nový rychlovlak dosahující rychlosti až 350 km/h,...
Zlověstné chrliče: Umí trestat každého, kdo podlehne pokušení!

Zlověstné chrliče: Umí trestat...

Jsou symbolem kýče, hrůzy, také ale moci a bohatství. Chrliče. Pompézní...
Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Zřejmě každý z nás v životě někdy zalhal nebo poznal osobu, která mu...
Smrt minutu po minutě: Konec není rychlý

Smrt minutu po minutě: Konec není...

Smrt není rychlá a milosrdná, jak se kdysi věřilo. Jen to tak vypadá při pohledu...
Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké neduhy zaháněl slepičí zadek, usušená ropucha či bobří žlázy?

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké...

Středověké lékařství ovládala velkou měrou církev. Nemoc byla považována za dar od Boha,...
Jak utrácejí děti miliardářů?

Jak utrácejí děti miliardářů?

Na sociálních sítích můžeme spatřit nespočet mladých lidí, kteří žijí doslova...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.