Ptákem roku je kukačka

Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná. Od roku 1992 vyhlašuje každým rokem Česká společnost ornitologická Ptáka roku. Chce tak především ukázat na alarmující stav naší přírody, z níž mizí nejen jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Letos se stal Ptákem roku jeden z nejznámějších, ale také nejzajímavějších ptáků naší přírody – kukačka obecná.

Z povrchu Země mizí každým dnem tak velké množství druhů, že mnozí autoři neváhají mluvit o takzvaném šestém masovém vymírání. Rok 2010 proto byl valným shromážděním OSN vyhlášen mezinárodním rokem biodiverzity, neboli druhové různorodosti. O tom, že soužití s člověkem není žádnu procházkou růžovým sadem, by mohly vyprávět nejrůznější druhy ptáků. Podle místopředsedy České společnosti ornitologické (ČSO) Jaroslava Cepáka jich jen u nás za posledních 30 let ubylo na 10 milionů kusů. Neubývají však pouze jednotliví ptáci, ale i celé druhy. Za jejich úbytkem stojí bezpochyby činnost člověka. „S našimi druhy se to má tak, že asi jedna třetina druhů je stabilní, jedna třetina ubývá a jedna třetina naopak přibývá,“ vysvětluje Jaroslav Cepák.

Co vadí ptákům na lidech?
Co vlastně stojí za takto výraznými proměnami? V první řadě jde o klimatické změny, které posouvají celá rostlinná společenství směrem na sever. „Od jihu se k nám proto stěhuje řada druhů, kteří u nás dříve nežily buď vůbec, nebo jen velmi vzácně, jako je například vlha pestrá, strakapoud jižní či lejsek bělokrký. Na druhou stranu zase druhy, jako je hýl obecný či budníček menší, odcházejí od nás stále více na sever,“ upřesňuje čerstvý předseda ČSO Zdeněk Vermouzek. Alarmující je i úbytek druhů, typických pro zemědělskou krajinu. Když se u nás dnes setkáte například dříve běžnou křepelkou či koroptví, ale i skřivanem či chocholoušem, můžete mluvit o štěstí. Snad úplně nejhůře jsou na tom však druhy, které si libují v bažinách či rákosových okrajích rybníků, jako jsou nejrůznější druhy brodivých (např. volavky), dlouhokřídlých (kulíci, jespáci, vodouši), dravců (např. motáci) a řady dalších. V neposlední řadě škodí lidé ptákům i přímo. Tam, kde byla dříve hnízdiště či migrační trasy, stojí dnes obchodní domy a dráty elektrického vedení. Mnoho klenotů naší přírody, včetně například orla mořského, měly v minulosti na svědomí i otrávené návnady na „škodnou“. Na druhou stranu ale přibývají druhy lesní (např. žluna hajní). Lesů totiž u nás stále přibývá a jsou také čím dál starší.

Kukačka je čím dál vzácnější
Smysl vyhlašování „ptáka roku“ se od nejrůznějších anket či hitparád, kterým se na první pohled podobá, diametrálně odlišuje. Má totiž upozornit na pravý opak toho, že některý druh je lepší či populárnější než jiný. Často proto jde o druhy zcela nenápadné a dříve dokonce běžné (např. vrabec domácí či poštolka obecná), s jejichž populacemi se však začíná dít něco nebývalého. A čím si pozornost ornitologů zasloužila kukačka? Příslušníků tohoto druhu totiž v posledních 15 letech razantně ubývá. O příčinách tohoto úbytku však vědci nemají úplně jasno. „Příčinu můžeme hledat především v hubení hmyzu, které souvisí s čím dál větší intenzifikací zemědělství. Tajemství jejího úbytku by však mohlo spočívat i ve změně podmínek na jejích afrických zimovištích, o nichž však mnoho nevíme,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Kdyby z naší přírody tento pták vymizel, půjde o jedinečnou ztrátu. Jedná se totiž o jediného hnízdního parazita na našem území, který si své hostitele nachází asi u 15 běžných druhů ptáků, nejčastěji u rákosníků, červenek či rehků zahradních. Kukačky jsou z tohoto důvodu také ohrožené i úbytkem druhů, k nimž kladou svá vetřelčí (??) vajíčka. Kukačkám, ale zejména bohulibým snahám našich ornitologů tedy nezbývá než popřát do budoucna hodně zdaru.

Jaro ožívá i u nás za humny
Ne, nebojte se. 21. STOLETÍ se úplně nezbláznilo a nechystá se vás informovat o tom, že po zimě přichází jaro. „Jaro ožívá“ je totiž název projektu, který vyhlásila mezinárodní ornitologická organizace Birdlife International pod názvem „Spring Alive“, jejímž partnerem v České republice je právě Česká společnost ornitologická. V letošním roce u nás běží již pátým rokem. Princip je jednoduchý. Děti, ať už se svými rodiči nebo učiteli, mohou sledovat přílety čtyř druhů stěhovavých ptáků: čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného a „ptáka roku“ – kukačky obecné. Do projektu se může zapojit skutečně každý. Stačí se připojit na internetovou adresu. www.springalive.net, přihlásit se, a pak už jen napomáhat k ornitologickému mapování. Hodně štěstí, mladí vědci!

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští vědci objevili nové viry uvnitř hub

Čeští vědci objevili nové viry...

Českobudějovičtí vědci z Akademie ČR mají na kontě významný úspěch v podobě...
Neobvyklý nález z dob vlády dinosaurů

Neobvyklý nález z dob vlády...

Kachna, krokodýl, labuť či tučňák. Každý z těchto živočichů vypadá...
Jak utočí sokol?

Jak utočí sokol?

Mezioborový tým specialistů z Oxfordu dokázal popsat, jakým způsobem řídi...
Dvorská Zoo podnikla kroky proti vyhynutí nosorožce Cottonova

Dvorská Zoo podnikla kroky proti...

V Keni i v Evropě se začalo s přípravami na zákrok, který by mohl...
Ministerstvo na zemědělský výzkum poskytne téměř půl miliardy korun.

Ministerstvo na zemědělský výzkum...

Ministerstvo zemědělství vybralo v programu aplikovaného výzkumu Země celkem 33...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
V ZOO Praha se uskutečnil křest tygřat

V ZOO Praha se uskutečnil křest...

Dnes v odpoledních hodinách proběhl v pavilonu kočkovitých šelem v ZOO Praha...
Dana a Zuzana z Antarktidy aneb čeští vědci na stopě polárním sopkám

Dana a Zuzana z Antarktidy aneb čeští...

Antarktida je čtvrtý největší kontinent a jsou na něm známé zhruba tři...
Ryba, co žije osm kilometrů pod hladinou

Ryba, co žije osm kilometrů pod...

Americkým oceánologům se podařilo popsat rybu Pseudoliparis swirei, která žije...
Želví invaze v Praze

Želví invaze v Praze

V pražských Štěrboholích se pohybovalo 264 chráněných želv zelenavých (Testudo...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Laponská válka: Kterak se Finové pustili do křížku s Němci!

Laponská válka: Kterak se Finové...

V září 1944 bylo již jen otázkou času, kdy nacistické Německo prohraje...
Kreacionismus kontra evoluce: Stvořil Bůh člověka?

Kreacionismus kontra evoluce:...

Biblická kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.