Takzvaní „černí kuřáci“ jsou hydrotermální průduchy na mořském dně. Poprvé byly pozorovány v roce 1977. Od té doby se stále zlepšuje naše poznání nejen jejich fyzikální a geologické stránky, ale také jejich úloha v podpoře života v hlubinách moří. Britská expedice nedávno objevila nejhlouběji umístěného kuřáka nedaleko Kajmanských ostrovů v Karibiku.

    Studium podmořských kuřáků má pro vědu mnohem větší význam, než to na první pohled vypadá. Díky nim se do mořské vody dostává řada prvků (zejména fosforu, síry a řady vzácných elementů), které by jinak zůstaly uvězněny pod oceánskou kůrou. Jejich úloha v oceánských ekosystémech je proto nezastupitelná a jejich význam vědci teprve začínají doceňovat. Zájem vědy však poutají ještě z jednoho důvodu. Z hlediska nás pozemšťanů panují v jejich okolí zcela nelítostné podmínky. Na oceánských dnech má voda obrovský tlak, díky němuž není ani směsice vody a plynů o teplotě 400 0C přiváděna k varu. S naší představou o životě není příliš slučitelné ani nízké pH, které se často ohybuje okolo hodnot 2,8, tedy zhruba na úrovni kyselosti octa. Existuje však velká řada organismů, které si v této horké a kyselé „polévce“ živin doslova lebedí.

    Kuřáky tak představují jakési přirozené laboratoře evoluce, které by mohly vědcům poskytnout představu o tom, jak vypadaly první krůčky života na planetě. Prozatím byla většina těchto zvláštních hlubinných ekosystémů objevena v okolí hlubokomořských pohoří, středooceánských hřbetů, hloubkách okolo 2000 metrů. Britští oceánologové z University of Southampton použili k průzkumu mořské propasti nedaleko Kajmanských ostrovů samonaváděnou hlubokomořskou ponorku Autosub6000, díky níž mohli mořské dno prozkoumat do dříve nemožných detailů. V hloubce okolo 5000 metrů se jim tak podařilo prozkoumat doposud nejhlouběji položený známý podmořský kuřák. Vědci doufají, že další průzkum jim dá odpovědi na zásadní otázky, týkající se chemických a fyzikálních zákonitostí těchto jedinečných prostředí.