Astronomové někdy nazývají Venuši sestrou naší Země. Může za to nejen jejich společný původ před asi 4,5 miliardami let, ale i její podobná velikost, hmotnost a hustota. Američané nedávno přišli se zjištěním, že podobně jako Země by mohla být Venuše stále geologicky aktivní. 
„Geologická historie Venuše byla po dlouhou dobu záhadou,“ říká Sue Smrekarová z Jet Propulsion Laboratory NASA v kalifornské Pasadeně, která byla hlavní autorkou studie uveřejněné nedávno v časopise Science. „Předchozí mise nám napověděly, že by zde mohla být vulkanická aktivita, nevěděli jsme však, před jakou dobou k ní došlo. Nyní máme v rukou silné důkazy pro erupce přímo z povrchu planety,“ vysvětluje Smrekarová. Informace přinesla sonda Venus Express, kterou k naší nejbližší planetě vypustila Evropská vesmírná agentura v roce 2005. Tato sonda nesla na své palubě spektrometr VIRTIS, pracující ve viditelné i infračervené části elektromagnetického spektra. Vědci vytipovali na povrchu Venuše devět míst, které geologové označují jako „horké skvrny“ (hot spots). Podobná místa naznačují intenzivní procesy v hlubinách planety (na Zemi je typickým příkladem takového místa Havajské souostroví). Podle spetrometrického měření byla přinejmenším na třech místech láva erodovaná méně, než na jiných. Vědci tedy dovozují, že stáří lávových výlevů není na některých místech větší než 2,5 miliónu let, nevylučují však ani stáří několika stovek let. Z hlediska časových škál, na nichž jsou zvyklý měřit geologové, si tedy Venuše naposledy „kýchla“ před několika okamžiky.
