Domů     Technika
Živý kyborg: buňka s voperovaným křemíkovým čipem
21.stoleti 25.3.2010

Velikost drobných elektronických součástek, jako například tranzistorů, se dnes dostala prakticky až na úroveň nanodimenzí. Díky tomuto drastickému zmenšení je dnes již možné začít propojovat elektronické zařízení s živou buňkou. S jejich pomocí budou vědci moci studovat děje přímo uvnitř buněk samotných. Velikost drobných elektronických součástek, jako například tranzistorů, se dnes  dostala prakticky až na úroveň nanodimenzí. Díky tomuto drastickému zmenšení je dnes již možné začít propojovat elektronické zařízení s živou buňkou. S jejich pomocí budou vědci moci studovat děje přímo uvnitř buněk samotných.

Povrch typické lidské buňky je v průměru asi 10 čtverečných mikrometrů. Při dnešní úrovni miniaturizace by se do ní vešly stovky  nejmenších tranzistorů. Kdyby současné tempo miniaturizace vydrželo, dokázala by okolo roku 2020 taková lidská buňka pojmout takových tranzistorů dokonce 2 500. To je sice hezká teorie, ale dokáží dnes vědci něco takového skutečně vyrobit? Ale ano… „Komplexní struktury menší než buňka mohou být už dnes levně a masově vyráběny. A to s přesností na nanometr,“ říká  José Antonio Plaza z Oddělení mikro a nanosystémů z Mikrolektronického institutu v Barceloně, jeden ze spoluautorů studie o propojení buněk s elektronikou, která byla nedávno otištěna v odborném časopise Small. Španělští vědci se rozhodli ověřit, zda by procesem implantování čipů buňky nevratně nepoškodili. Pro testování si vybrali buňky běžného laboratorního organismu, hlenky Dictyostelium discoideum a také lidské buňky z běžné laboratorní tkáňové kultury zvané HeLa. A úspěch se skutečně dostavil. Po 7 dnech přežilo bez úhony celých 90% buněk. Jejich výsledky by mohly znamenat obrovský skok kupředu zejména pro medicínu. „V blízké budoucnosti dovolí nové vnitrobuněčné čipy charakterizovat a kvantifikovat děje na úrovni jediné buňky in vivo v reálném čase. Napomohou k přesnému i zacílení léčby na jednotlivé buňky či přesnému dávkování léčiv přímo do potřebných míst,“ nahlíží do budoucnosti  José Plaza.

Související články
Medicína Technika 21.4.2025
Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Berkeley oznámil  objev, který poněkud rozčeřil vody optiky a neurovědy: badatelé údajně identifikovali zcela novou barvu, která se vymyká běžnému lidskému vnímání. Tento nový barevný vjem pojmenovali „olo“ a podle samotných autorů experimentu jej nelze reprodukovat ani zobrazit na žádné běžné obrazovce či tiskovině. Objev je výsledkem experimentu, při […]
Český národní pavilon na světové výstavě EXPO 2025 byl oficiálně otevřen veřejnosti a hned od začátku zaujal nejen svou architekturou, ale i pestrým programem. Významným bodem je účast středoškolského týmu LASAR, který představí inovativní řešení problematiky kosmického odpadu. Pavilon navržený studiem Apropos Architects je architektonickým skvostem, jehož dřevěná a skleněná konstrukce ve tvaru spirály symbolizuje […]
Technika 10.4.2025
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Technika 10.4.2025
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz