Domů     Příroda
Sobi si neřídí vnitřní hodinky
21.stoleti
od 21.stoleti 23.3.2010

Velká část živočichů a rostlin má v sobě zabudované jakési „vnitřní hodiny“, takzvané cirkadiánní rytmy. Tato vnitřní nastavení, která jsou regulována řadou hormonálních procesů, se však musí i „seřizovat“ podle toho, zda je venku den či noc. Jak to ale dělají zvířata, která žijí v polárních oblastech, kde se den a noc střídá jednou za půl roku? Velká část živočichů a rostlin má  v sobě zabudované jakési „vnitřní hodiny“, takzvané cirkadiánní rytmy. Tato vnitřní nastavení, která jsou regulována řadou hormonálních procesů, se však musí i „seřizovat“ podle toho, zda je venku den či noc. Jak to ale dělají zvířata, která žijí v polárních oblastech, kde se den a noc střídá jednou za půl roku?

Vnitřního prostředí organismu je nastaveno na rytmus se zhruba 24 – 28 hodinovou periodou, v němž hraje centrální úlohu hormon epifýzy zvaný melatonin. Tyto „vnitřní hodinky“ se pak většinou ještě seřizují  prostřednictvím očí, které zprostředkovávají organismu informaci o tom, do zda je venku světlo či tma a  předávají ji dále do centrální nervové soustavy. U zvířat, která žijí v oblastech v blízkosti pólů,  však synchonizování vnitřních rytmů s denní periodicitou ztrácí smysl – den zde trvá stejně jak noc půl roku. Biologové Andrew Loudon z univerzity v britském Manchesteru se se svým kolegou Karlem-Arne Stokkanem z univerzity v norském  Tromsø se rozhodli zaměřit svou pozornost na typického obyvatele severu – soba. A výsledek je zprvu skutečně překvapil! „V případě sobů s zdá, že tento mechanismus „vnitřních hodin“ chybí. Sobi nevykazují žádné přirozené interní rytmy vylučování melatoninu,“  vysvětluje prof. Loudon. „Máme podezření, že sobi mají plnou sadu normálních „hodinkových“ genů, jen jsou u nich regulovány jinak,“ dodává Loudon. Tato skutečnost vědce překvapila zejména proto, že všichni ostatní příbuzní sobů z čeledi jelenovitých sudokopytníků si své „vnitřní hodinky“ řídí zcela běžně. Nyní očekávají, že podobný jev naleznou i jiných zvířat, která žijí v arktických oblastech.

Předchozí článek
reklama
Související články
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
Že před konzumací není od věci jídlo umýt se učí i malé děti. Ke stejné poučce došli i ibisi australští. Ti přišli na to, jak ropuchy zbavit jejich jedu. Ibisi nejsou ve své domovině příliš populární ptáci. Zvláště proto, že často vybírají jídlo z popelnic a občas dokážou ukrást potravu lidem i přímo z ruky. […]
Je 22. února roku 1997. Novináři z celé Británie se sjíždí do malého skotského městečka Roslin. Vědci z místního biologického ústavu totiž právě oznámili absolutní senzaci. Podařilo se jim naklonovat prvního velkého savce – ovci, která dostala jméno Dolly. Dolly způsobí totální poprask, protože klonování zvířat je v té době ještě v plenkách a klonují se výhradně malá zvířata […]
Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné. V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během […]
V současné době poletuje po střední a jižní Kalifornii zhruba 160 kondorů kalifornských. V 80. letech však jejich populace sotva odpovídala dvěma jedenáctkám na fotbalovém hřišti. Aktuálně kondoři patří k vysoce ohroženým druhům. Jejich nepříznivá situace by se ale mohla v budoucnosti změnit. Vědcům ze zoologické zahrady v San Diegu se totiž podařilo objevit zajímavou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz