Domů     Příroda
Sobi si neřídí vnitřní hodinky
21.stoleti 23.3.2010

Velká část živočichů a rostlin má v sobě zabudované jakési „vnitřní hodiny“, takzvané cirkadiánní rytmy. Tato vnitřní nastavení, která jsou regulována řadou hormonálních procesů, se však musí i „seřizovat“ podle toho, zda je venku den či noc. Jak to ale dělají zvířata, která žijí v polárních oblastech, kde se den a noc střídá jednou za půl roku? Velká část živočichů a rostlin má  v sobě zabudované jakési „vnitřní hodiny“, takzvané cirkadiánní rytmy. Tato vnitřní nastavení, která jsou regulována řadou hormonálních procesů, se však musí i „seřizovat“ podle toho, zda je venku den či noc. Jak to ale dělají zvířata, která žijí v polárních oblastech, kde se den a noc střídá jednou za půl roku?

Vnitřního prostředí organismu je nastaveno na rytmus se zhruba 24 – 28 hodinovou periodou, v němž hraje centrální úlohu hormon epifýzy zvaný melatonin. Tyto „vnitřní hodinky“ se pak většinou ještě seřizují  prostřednictvím očí, které zprostředkovávají organismu informaci o tom, do zda je venku světlo či tma a  předávají ji dále do centrální nervové soustavy. U zvířat, která žijí v oblastech v blízkosti pólů,  však synchonizování vnitřních rytmů s denní periodicitou ztrácí smysl – den zde trvá stejně jak noc půl roku. Biologové Andrew Loudon z univerzity v britském Manchesteru se se svým kolegou Karlem-Arne Stokkanem z univerzity v norském  Tromsø se rozhodli zaměřit svou pozornost na typického obyvatele severu – soba. A výsledek je zprvu skutečně překvapil! „V případě sobů s zdá, že tento mechanismus „vnitřních hodin“ chybí. Sobi nevykazují žádné přirozené interní rytmy vylučování melatoninu,“  vysvětluje prof. Loudon. „Máme podezření, že sobi mají plnou sadu normálních „hodinkových“ genů, jen jsou u nich regulovány jinak,“ dodává Loudon. Tato skutečnost vědce překvapila zejména proto, že všichni ostatní příbuzní sobů z čeledi jelenovitých sudokopytníků si své „vnitřní hodinky“ řídí zcela běžně. Nyní očekávají, že podobný jev naleznou i jiných zvířat, která žijí v arktických oblastech.

Předchozí článek
Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz