Odhaduje se, že do vyčerpání zásob ropy zbývá něco málo přes 40 let. Ropná lobby tyto informace bude jistě zlehčovat, nicméně je jasné, že zásoby černého zlata nejsou nevyčerpatelné. To se samozřejmě týká i zemního plynu, ten je však na tom o něco lépe. Lidstvo jej může těžit ještě nějakých 160 let.
Stlačený zemní plyn (CNG) se stává stále běžnější pohonnou látku pro automobily. Už i v českých zemích lze zakoupit mercedesy, opely, citroeny, volkswageny nebo fiaty, které CNG využívají. Nespí ani mladoboleslavská Škodovka, i ona už představila prototyp CNG modelu Škody Octavia.
Výhody, či nevýhody?
Zemní plyn má proti klasickému benzinu řadu výhod. Náklady na provoz automobilu, který jej využívá, jsou nižší proti tradičním pohonným látkám. Zároveň má CNG vysoké oktanové číslo, tudíž nemá problémy se stávajícími emisními limity. CNG téměř neprodukuje popílek ani oxidy síry, stejně tak i rakovinotvorné polyaromatické uhlovodíky. Oproti běžným vozům jsou zde nižší i emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého. V neposlední řadě jsou auta, jezdící na CNG, podle mezinárodních bezpečnostních zkoušek bezpečnější než vozidla, která jsou odkázána na LPG, naftu či benzin. Zajímavou výhodou je i to, že plyn se na rozdíl od benzinu nedá z nádrže ukrást.
Samozřejmě že nic není zcela růžové a vozidla, využívající CNG, mají i své nevýhody. Sériově vyráběné plynové vozy jsou dražší, protože se zatím vyrábějí v menším počtu. Nejlevnější není ani přestavba klasického vozu na auto plynové. Někomu může vadit i zmenšení zavazadlového prostoru nebo užitného prostoru o prostor, který zabírá tlaková nádrž. A vozidlo odkázané na stlačený zemní plyn má o něco kratší dojezd (viz box).
Bezpečnost především
Základem silničního provozu je bezesporu bezpečnost. Zemní plyn je na rozdíl od kapalných paliv lehčí než vzduch a jeho zápalná teplota je proti benzinu dvojnásobná. Silnostěnné plynové tlakové nádoby, které jsou vyráběny z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou přece jen bezpečnější než nádrže na kapalné pohonné hmoty, které jsou tenčí. Při testech těchto nádob se především zkouší odolnost proti nárazu, požáru a zvýšení tlaku.
Ve vozidle jsou tlakové nádoby navíc vybaveny řadou pojistek. Ani v praktickém provozu, při havárii plynových vozidel, kdy byl automobil totálně zničen nebo po požáru garáže plynových autobusů, nedošlo k významnějšímu poškození plynových nádob.
Primát patří Italům
V městské hromadné dopravě byl plyn poprvé použit nikoli pro pohon autobusů, ale tramvají. V roce 1893 jezdilo v Drážďanech 6 „tramwayí“, poháněných motory na stlačený svítiplyn. Stlačený svítiplyn byl uložen v 6 nádržkách po 1 m3, ve kterých byl svítiplyn stlačen přetlakem 6 atmosfér. Vůz dosahoval rychlosti 10–12 km/hod a měl dojezd až 40 km. Svítiplyn má ovšem tu nepříjemnou vlastnost, že občas bouchá, a navíc zemní plyn je levnější.
První zemí, která začala CNG využívat jako pohonnou látku pro auta, byla již více než před padesáti lety Itálie. V současnosti jsou vozidla na stlačený zemní plyn nejvíce využívána ve Francii, v Německu a v Rakousku. V Německu jsou plnicí stanice rozmístěny tak, aby vzdálenosti mezi nimi ve městech nepřesáhly pět kilometrů, v příměstských oblastech se pohybovaly mezi 10–15 km, mimo města pak mezi 20–25 km. Ve Francii by pak v tomto roce podíl aut na plynový pohon měl dosáhnout pěti procent z celkového počtu.
Alternativní paliva na postupu
Dá se předpokládat, že počet aut, využívajících CNG, nadále poroste. Jak bylo řečeno, ropy je stále méně, navíc se značná část jejich zásob nachází v politicky nestabilních regionech, ať je to arabský svět, Rusko nebo třeba Venezuela. Zbavit se závislosti na ropě se ukazuje jako nezbytnost.
Evropská unie má ambiciózní plán nahradit do roku 2020 pětinu kapalných paliv palivy alternativními. Co se týče technologií i ekonomické nenáročnosti, jako nejlepší řešení se jeví právě paliva na bázi zemního plynu.
Češi trochu zaspali
Zdá se, že CNG se stále více stává populární i v České republice. Na našem území se zemní plyn jako pohonná hmota začal uplatňovat již od roku 1981, kdy byla provedena první přestavba vozidla na zemní plyn. Počátkem devadesátých let patřilo tehdejší Československo v plynofikaci dopravy na přední místa ve světě. Dobře se rozbíhající program plynofikace dopravy se však zpomalil. Před Českou republiku se dostaly další evropské země, které s plynofikací dopravy začínaly daleko později.
Rok 2006 znamenal v našich krajích určitý přelom. Stlačený zemní plyn totiž začal být konečně využíván v běžných autech. Proč tomu nemohlo být již dříve? Inu proto, že případný zájemce o plyn neměl kde svůj vůz naplnit. Trvalo to dlouho, ale nakonec několik plnících stanic na území republiky vyrostlo. Není jich zatím mnoho, ale nějak se začít musí.
Menší průvan v peněžence
Plány počítají s tím, že v roce 2013 by plnicí stanice CNG byly rozmístěny podél hlavních silničních tahů. Vzhledem k legislativní podpoře v podobě spotřební a silniční daně je nyní CNG skoro o polovinu levnější než klasický benzín. To v praxi znamená, že pokud někdo investuje do přestavby vozu či do nákupu nového vozu na plyn, vložené prostředky se časem vrátí.
V současnosti platí pro CNG nulová spotřební daň, což ovšem v roce 2012 přestane platit. I tak tato daň nebude nijak závratná. V roce 2020 by měla činit 2,35 Kč na metr krychlový. Proti benzínu skutečná láce, vždyť nyní spotřební daň pro benzin činí 11,84 korun a jistě to není konečná cifra.
Nejen na silnicích…
Zemní plyn, ať už kapalný či stlačený, má potenciál proniknout i do dalších druhů dopravy. Letadla jej zatím využívají minimálně, ale v lodní dopravě už jeho existence není žádným šokem. Využívají jej především tankery, plující na delší vzdálenosti. Pohon tankerů je zajištěn prostřednictvím kotlů, využívajících zemní plyn získávaný z odparu v nádržích s plynem, nebo získávaný jeho zpětným odpařováním.
Vzhledem k tomu, že zemní plyn tolik „nesmrdí“, nachází své uplatnění i v uzavřených prostorách. Využívají jej vysokozdvižné vozíky ve skladech, rolby ledu na hokejových stadionech nebo vozíky na golfových hřištích. A své využití nachází CNG i v automobilovém sportu, zejména mezi motokárami.
Čtenářská anketa z internetových stránek našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz
Pořídili byste si vůz, který by poháněl stlačený zemní plyn?
Ano, plyn je ekologický i úsporný 26 %
Možná ano, musím si zjistit více informací 17 %
Ne, je to jen módní výkřik, zakrátko se všichni vrátí ke kapalnému palivu 16 %
Ne, jsem v tomto ohledu konzervativní 20 %
Nevím, nejsem motorista či motoristka 21 %
Přehled čerpacích stanic CNG v České republice (mapka?)
Praha
Mladá Boleslav
Milovice
Tábor
České Budějovice
Karlovy Vary
Plzeň
Ústí nad Labem
Liberec
Semily
Hradec Králové
Jeseník
Ostrava
Frýdek-Místek
Prostějov
Brno
Třebíč
Znojmo
I plnicí stanice může být architektonicky zajímavá
Zemní plyn používaný pro dopravní účely pomalu dobývá Evropu. A některé plnicí stanice jsou zajímavé i pro oko. Například ta, která byla otevřena ve Vaduzu, hlavním městě Lichtenštejnského knížectví.
Na první pohled zaujme futuristický vzhled stanice, která bývá také nazývána „UFO“ stanicí. Veškerá technologie plnící stanice (kompresory, tlakové lahve, elektrocentrála) totiž není na zemi, jak je obvyklé, ale je umístěna v eliptickém kontejneru 5 metrů nad zemí. Více než 200 tun těžký kontejner je podepřen 4 betonovými podstavci. Dole jsou pouze dva výdejní stojany CNG, jeden určený pro autobusy, druhý pak pro osobní vozidla. Každý z nich umožňuje plnění 2 vozidel zároveň.
Stanice je napojena na páteřní vysokotlaký plynovod, vstupní tlak je 50 barů. Zemní plyn je stlačován pomocí 2 kompresorů (oba o výkonu 90 kW) na tlak 220 barů a poté uskladňován v tlakových zásobnících o objemu 6000 litrů. Další kompresor stlačuje zemní plyn z 220 barů na 250 barů a plyn je poté skladován v zásobnících o objemu 1 200 litrů. Kapacita stanice umožňuje roční prodej zemního plynu v množství 8 milionů kWh. Plnění vozidel je samoobslužné a placení probíhá prostřednictvím platebních karet.
Srovnání modelů Opel Zafiry
/ CNG, benzin, nafta /
Zafira 1.6 CNG Zafira 1.6 16 V ECOTEC Zafira 2.0 DTI16 V ECOTEC
palivo CNG benzin nafta
výkon (HP) 97 100 100
maximální rychlost (km/h) 170 176 175
celkový dojezd 500 734 878
spotřeba na 100 km 8,0 m3 7,9 l 6,6 l
palivové náklady na 100 km (Euro) 3,50 7,90 5,22
emise CO2 144 190 178
Ekologické výhody CNG
* Výrazné snížení emisí pevných částic, které jsou u naftových motorů považovány za nejškodlivější – mají totiž nebezpečné mutagenní a karcinogenní účinky
* Kouřivost vznětových motorů je u plynových pohonů prakticky eliminována
* Snížení dalších složek emisí – oxidů dusíku NOx (??) a emisí oxidu uhelnatého CO
* Snížení emisí oxidu uhličitého asi o 10–15 %
* Výrazné snížení nemetanových, aromatických a polyaromatických uhlovodíků (PAU), aldehydů
* Snížení tvorby ozonu v atmosféře nad zemí, který způsobuje tzv. „letní smog“
* Spaliny z motorů na zemní plyn neobsahují oxid siřičitý (SO2)
* Do zemního plynu se nepřidávají aditiva a karcinogenní přísady
* Plynové motory mají tišší chod, úroveň hluku plynových autobusů oproti naftovým je díky „měkčímu“ spalování nižší o 50 % vně vozidel, o 60–70 % uvnitř vozidel
* Při tankování nevznikají žádné ztráty paliva (odpařování nafty)
* Nemožnost kontaminace půdy v důsledku úniku nafty na silnici či v garáži.
Více se dozvíte na www.cng.cz
