Přes veškeré pokroky vědy je na naší planetě stále nespočet míst, která jsou zahalena tajemstvím. Nemalá část z nich se nachází pod mořskou hladinou. Záhady podvodního světa stále nedají mnoha vědcům spát.

Nyní ovšem mají v rukou nové pomocníky: roboty, kteří jsou sestrojeni přímo pro výzkum prostředí pod hladinou moře.

Na první pohled tito roboti vypadají jako žlutozelený fotbalový míč s podstavcem a anténou. Na jejich vývoj vynaložila americká Nadace pro rozvoj vědy celý jeden milion dolarů.

Rozluští záhady klimatu?

Již brzy se stovky těchto robotů budou zvolna vznášet pod vodní hladinou a nechají se unášet mořskými proudy. Právě tyto mořské řeky budou roboti sledovat, zejména jejich sílu a proměnlivost. Vždyť to jsou právě mořské proudy, které mají zásadní vliv na pozemské klima.

Ovšem malí kulatí pomocníci se zaměří i na výzkum podvodní biosféry, zejména planktonu a přemnožených škodlivých řas. Kromě toho mohou být nápomocni i při nenadálých neštěstích, jakými jsou bohužel celkem časté havárie ropných tankerů nebo letecká neštěstí.

Takový robot například mnohem snadněji a rychleji vyhledá černou skříňku z havarovaného letadla.Na sestrojení robotů se podíleli pracovníci Oceánografického institutu, který sídlí v San Diegu při pacifickém pobřeží.

Právě toto vědecké pracoviště má jednu z nejdelších tradic, co se týče výzkumu podmořského světa. Místní experti si od celého projektu slibují, že jim pomůže snáze najít ohrožená místa v mořské biosféře.

Poté by se lépe zachraňovaly některé kriticky ohrožené druhy.

Moře plné robotů

Z počátku bude už letos do projektu zapojeno šest větších a několik menších robotů, pokud ovšem vše půjde podle plánu, rodina malých badatelů se mnohanásobně rozroste. Každý z nich je vybaven vysílacím zařízením pro přenos dat a senzory zjišťujícími chemické složení vody, její teplotu, tlak, salinitu (obsah soli ve vodě) nebo biologické pochody pod hladinou.

Hlavní základna pro příjem dat bude v San Diegu, ovšem přijímače mohou být umístěny i na lodích. Přece jen, dosah rádiových vln nemusí být u robota, pracujícího kdesi v hlubinách středního Pacifiku bůhvíjak úchvatný.

Údaje, které tito autonomní výzkumníci získají, by měly vědcům pomoci lépe pochopit i fyzikální procesy probíhající v oceánech. „Získáme možnost lépe pochopit, jakým způsobem se formují mořské proudy a co je ovlivňuje,“ přibližuje oceánograf Peter Franks.

Větší množství nashromážděných údajů by také mohlo pomoci v sestavování klimatických a meteorologických modelů. Tito kulatí průzkumníci tak rozšíří armádu amerických podmořských robotů. Jejich starší kolegové se zabývají poněkud prozaičtějšími záležitostmi: vojenskou špionáží a hledáním ložisek ropy.

Kde se berou mořské proudy?

Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů, blíže ke hladině) nebo studený (proudící z pólů k rovníku, ve vyšších hloubkách).

Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z následujících jevů:

* rozdílná salinita vody v různých hloubkách * rozdílná teplota vody * slapové síly * proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry * vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů

Například Golfský proud, který značně ovlivňuje evropské klima je způsoben prouděním atmosféry.