Ze všech koutů světa sílí hlasy odborníků, varujících před nebezpečnými mimozemskými objekty, které by mohly ohrozit nebo dokonce zlikvidovat život na naší planetě. Všichni se shodují v jednom: obrana Země je nedostatečná a nebezpečí je skutečně velké. Má dnes vůbec lidstvo nějaké technické možnosti ubránit se podobné hrozbě?
V současné době existuje na světě jediná instituce, která má oficiální výzkum nebezpečných objektů provádět. Je jí americká vesmírná agentura NASA, která tuto činnost rozvíjí v rámci programu NEO (Near Earth Object Program), tedy programu pro výzkum blízkozemních objektů. Vědci však varují, že tento výzkum je nedostatečný, postupuje pomalu a už vůbec neřeší tu základní otázku: Jak se ochránit planetu před dopadem mimozemského objektu.
Nebezpečnými objekty se vesmír jen hemží
Vědci dnes mají zmapováno na 6200 asteroidů, pohybujících se v blízkosti Země. Až 1000 z nich má průměr větší než kilometr a největší měří přes 30 kilometrů. Nebezpečí však hrozí i od mnohem menších objektů a právě tady je největší kámen úrazu. Menší tělesa o průměru třeba kolem stovky metrů se nesledují. Přitom právě takovýmto vesmírným smetím se okolní vesmír jen hemží. I náraz vesmírného balvanu a průměru pár stovek metrů by v místě dopadu způsobil nedozírné škody. Zvláště v případě, kdyby zasáhl hustě obydlenou oblast. Takový náraz by se rovnal výbuchu několika jaderných pum a dokázal by v několika sekundách zničit města, jako je třeba Paříž, New York nebo Praha. Program NEO by měl podle plánu zmapovat do roku 2020 nejméně 90 % nebezpečných mimozemských objektů, ale k tomu zatím chybí jak technické prostředky, zejména systém vesmírných dalekohledů, tak peníze. Podle vedení NASA budou schopni do roku 2020 splnit zadaný úkol pouze z jedné třetiny.
Co všechno nás ohrožuje?
Podle dosavadních výsledků programu NEO se v naší sluneční soustavě pohybuje okolo 20 000 komet, asteroidů a dalších těles, která mohou znamenat pro naši planetu nebezpečí. Jsou to objekty o průměru větším než 140 metrů. To je pro srovnání velikost fotbalového stadionu. Mnohem větší nebezpečí vidí vědci z Princetonské univerzity v USA, kteří toto množství odhadují až na 700 000! Menších objektů se kolem nás podle odhadů vědců pohybují doslova statisíce a většinu z nich nedokáže současná technika včas identifikovat. Mohou se vynořit z temného vesmíru kdykoliv a způsobit na Zemi pěknou paseku. Podle amerických astronomů je v současné době nebezpečí, že Zemi zasáhne v příštích sto letech velký asteroid, velmi reálné a odhadují jej na 1 ku 5000. Laikovi se zdá taková pravděpodobnost dost nízká, ale v kosmickém měřítku jde velmi vysoký stupeň nebezpečí. Velké vrásky dělá astronomům například asteroid 1950 DA o průměru asi jednoho kilometru. Je sice 16x menší než ten, který před 65 miliony let vyhubil na Zemi dinosaury, ale dokázal by zničit žárem, takovou vlnou a následnými tsunami například valnou část Evropy. U tohoto asteroidu, objeveného už v roce 1950, je nebezpečí velmi vysoké. Naposledy se k Zemi přiblížil v březnu 2001, ale podle dosavadních propočtů se může přímo střetnout se Zemí 16. března 2880. Naštěstí je to dost dlouhá doba na to, aby se lidstvo dokázalo náležitě připravit a vypracovat do té doby technologii, která by střetu zabránila.
Jak se hledají nebezpeční poslové?
Astronomové dnes sice mají celou řadu nových metod, jak nebezpečné objekty zjistit, ale podle mínění vědců to stále nestačí. Dříve se k hledání těchto těles využívaly především výkonné dalekohledy. Astronomové s jejich pomocí zaznamenávali jejich průlety v blízkosti Země, propočítávali jejich dráhy a snažili se předpovědět, které z nich by nás mohlo ohrozit. Přesnost těchto předpovědí nebyla nijak velká. Dnes jsou využívány ke sledování asteroidů a dalších objektů především velké radioteleskopy, které jim umožňují daleko přesněji určit jejich velikost, směr pohybu a propočítat jejich budoucí dráhu. 14. prosince loňského roku vypustila NASA nový teleskop WISE, který má být zatím nejvýkonnějším pomocníkem při hledání jinak neviditelných objektů. Infračervený teleskop by měl objevit miliony nových těles, která dosavadní dalekohledy nebyly schopné identifikovat. Díky WISE bychom měli objevit i taková tělesa, která jsou pro běžné dalekohledy neviditelná, tedy i ta nejchladnější, která nevysílají žádné viditelné záření, ale lze je objevit pouze v infračerveném spektru. WISE by tak měl objevit i zatím neznámé asteroidy, komety a vesmírné balvany, o nichž nemáme zatím ani tušení a mohly by se setkat s naší planetou v kolizním kurzu.
Mise k asteroidu
I když to zní poněkud divně, vědcům v mnohém napomohly katastrofické filmy, které zpracovávaly námět kolize Země s vesmírným tělesem. Mnozí ze čtenářů znají například film Armageddon, vyprávějící o misi astronautů na asteroid ohrožující Zemi. Podobnou misi plánuje i NASA k asteroidu 2000 SG344. Ten měl podle prvních výpočtů narazit do Země v roce 2030 a zlikvidovat plochu o velikosti například Moskvy. Nové propočty srážku zatím vyloučily, ale asteroid o průměru pouhých 40 metru bude tak blízko Země, že jej může dosáhnout raketa s lidskou posádkou a zblízka jej prozkoumat, případně už vyzkoušet některé metody pro jeho vychýlení z dráhy. Astronauti by měli na vesmírném balvanu strávit až 14 dní. Získané poznatky by se mohly hodit už v roce 2029 a 2036, kdy by měl k Zemi dorazit asteroid Apophis o průměru zhruba 300 metrů, tedy o rozloze čtyř fotbalových hřišť. Ten by při nárazu do Země zničil plochu větší než Francie a obrovské množství prachu, vyvrženého do atmosféry, by přivodilo novou dobu ledovou.
Kdo bude Zemi bránit?
Na poslední mezinárodní konferenci o obraně planety (Planetary Defense Conference) ve španělské Granadě v dubnu loňského roku se většina účastníků zabývala nejen problematikou hledání nebezpečných objektů, ale právě obranou Země, proti případnému nebezpečí z vesmíru. Největší diskuze se rozvířila okolo velikosti objektů, které už mohou být značně nebezpečné. Nejnovější modely ukazují, že hranicí je průměr 30–40 metrů. Proti tomu se postavila řada odborníků, kteří namítají, že nejbližších 10 letech nám hrozí největší nebezpečí od objektů o velikosti okolo 15 metrů, kterých je až 20 %. Proti tomu ovšem stojí finanční stránka věci. Na hledání a průzkum tak malých objektů zkrátka nejsou peníze, a tak se výzkum soustředí především na objekty vetší než jeden kilometr, jejichž dopad by znamenal globální katastrofu. Závěr konference byl pozitivní zejména v tom, že v budoucnu se do hledání nebezpečných objektů zapojí vedle USA i další státy, zejména evropská vesmírná agentura ESA, radarové systémy Evropské jižní observatoře v Chile a svoji účast přislíbilo i Rusko a Japonsko.
Jak zlikvidovat nebezpečí z vesmíru?
Nápadů je celá řada a většina z nich se zase inspirovala nejrůznějšími katastrofickými filmy. Jako nejjednodušší se zdá vyslání rakety se silnou vodíkovou bombou, která by vybuchla v těsné blízkosti asteroidu. Ten by se pak z velké části odpařil a energie vzniklá při výbuchu by jeho zbytek vychýlila z nebezpečné kolizní dráhy. Rozmetání asteroidu výbuchem přímo na jeho povrchu vědci nedoporučují, protože úlomky by mohly zasáhnout Zemi.
Dalším způsobem je přistání na asteroidu a využití energie motorů rakety k jeho vychýlení z dráhy, případně za využití dalších pomocných motorů, připevněných přímo na povrch asteroidu. Jeden z návrhů doporučuje nastříkat asteroid bílou barvou. Ta totiž zvýší odrazivost slunečních paprsků a to by vedlo k nepatrné změněn dráhy asteroidu. Existuje i projekt silného laseru, umístěného na oběžné dráze Země, který by uvolnil z asteroidu proud plynů a ten by jako proudový motor asteroid vychýlil. Podobnou úlohu by prý splnilo i obří zrcadlo, které by ohřálo povrch asteroidu, a unikající plyny by opět způsobily změnu dráhy. Už zhruba pět let je starý projekt „gravitačního traktoru“. Pod tímto názvem se skrývá vesmírná loď, která by svojí vlastní gravitací dokázala vychýlit asteroid z jeho dráhy. Stačí prý, aby měla hmotnost 20 tun, a za rok svého pouhého putování vedle dvousetmetrového asteroidu by jej poslala úplně jinam. V tomto případě bychom však museli nebezpečného vesmírného posla objevit nejméně 20 let předem.
Na všechny tyto projekty jsou však potřeba velké peníze a ty dnes ve světě jaksi chybí. Nezbývá než doufat, že asteroid nebo kometa, které by mohly praštit do Země, hned tak nepřiletí a lidstvo bude mít dost času se na podobné katastrofy připravit.
Více se dozvíte:
http://neo.jpl.nasa.gov/
http://impact.arc.nasa.gov/index.cfm
Chránit Zemi mají i Češi!
Astronomický ústav Akademie věd ČR přišel v loňském roce s projektem zbrusu nové observatoře, která by měla v nejbližší době vzniknout u Pohorské Vsi na Českokrumlovsku. V kupoli nové observatoře by měl pracovat dalekohled se zrcadlem o průměru dvou metrů, jaký má zatím k dispozici jen hvězdárna v Ondřejově u Prahy. Nová observatoř by se měla zaměřit právě na sledování vesmírných objektů, u nichž by mohla hrozit kolize se Zemí. Ale tak jako všude ve světě, zatím na realizaci projektu chybí i u nás peníze.
Kdy to přijde?
Podle poslední studie NASA hrozí Zemi střet s velkým asteroidem jednou za sto let. Ta doba už uplynula, protože poslední úder z vesmíru zaznamenala naše planeta v roce 1908, kdy obří meteorit vybuchl nad ruskou tajgou u řeky Tunguzky. Máme se tedy co bát. Na Zemi je zmapováno na 160 velkých kráterů, pocházejících z obřích vesmírných těles. A kdo nás může v nejbližší době ohrozit?
Nejblíže je rok 2029, kdy kolem nás proletí ve vzdálenosti pouhých 30 000 kilometrů asteroid Apophis o průměru necelých 300 metrů. To je zatraceně blízko, dokonce pod oběžnou dráhou nejrůznějších navigačních, televizních, či meteorologických družic.
Tělesa ohrožující Zemi
Název datum přiblížení průměr tělesa
209BD červen 2011 7 metrů
2001WN5 červen 2028 780 metrů
99942Apophis duben 2029 270 metrů
2007VK184 červen 2048 130 metrů
1994WR12 listopad 2054 110 metrů
1979XB prosinec 2056 687 metrů
1950DA březen 2880 1000 metrů
