Podle nejnovějších odborných průzkumů trápí cca 40 % lidí problémy se spánkem. Závažnější chronická nespavost postihuje až 10 % lidí – nyní už i ve věku kojenců či batolat. Bohužel, jen 30 % postižených se s problémy svěří lékaři.
Jako nespavost odborníci charakterizují situaci, když doba usínání trvá více než 30 minut, anebo když se v průběhu noci objeví čtyři probuzení, která trvají déle než 3 minuty. (To je tedy dostatečně dlouho, abychom si uvědomili, že jsme vzhůru.). Také za předčasné ranní probuzení se považuje procitnutí dříve než hodinu před plánovanou dobou vstávání.
Tak se projevuje
„Noční spánek při nespavosti je nekvalitní, nepřináší osvěžení a po probuzení cítíme alespoň některý z následujících příznaků: únavu, denní ospalost, poruchy soustředění a paměti, poruchy nálady, podrážděnost, psychické napětí, úbytek energie, motivace a iniciativy,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ doc. MUDr. Ján Praško, CSc., psychiatr Fakultní nemocnice v Olomouci a profesor tamní Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého.
Jak upřesnil doc. Praško, příčinou nespavosti může být stres a dlouhodobé psychické problémy, ale i chronická únava a špatná životospráva. U lidí, které užírá deprese, se nespavost objevuje v 65 %. Negativně se projevuje i nadužívání různých látek, např. kofeinu, alkoholu nebo léků.
Nespavost dost často signalizuje nemoc
„V mnoha případech problémy se spánkem však mohou signalizovat, případně doprovázet, i některé závažné choroby,“ upozornil doc. Praško: Jde mj. o roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu chorobu, syndrom neklidných nohou či syndrom spánkové apnoe – pauzy v dýchání. Jindy se jedná o časté močení, defekaci (celkové vyprazdňování), nepříjemné pocity v zažívacím traktu, nepravidelnost srdeční frekvence.
Neléčení „nespavci“ mají mj. dvojnásobné riziko infarktu, obezity, cukrovky, třikrát častější bolesti hlavy, až čtyřikrát více úrazů a dopravních nehod. Dále čtyřikrát častěji trpí depresemi a úzkostnými stavy, které je dohánějí až k sebevraždě. Stále se zvyšuje závislost na alkoholu, nověji i drogách.
Víme, kdy dobře spíme?
Odborníci doporučují snažit se usínat v pravidelnou dobu. Před spaním se nerozčilovat, ale uklidňovat – třeba četbou, sprchou. Nechoďte spát vyhladovělí, ale ani po požití většího množství alkoholu či kofeinu. Na lůžku nepřemýšlejte o problémech. Nesledujte hodiny. V klidné místnosti, vyhrazené jen spánku, mějte vhodnou teplotu. Pokud se vám nepodaří (třeba kvůli nedostatku pohybu přes den) usnout do 20 minut, zkuste na chvíli vstát a něco příjemného dělat.
Když se občas v noci probudíte, ještě nejde o nespavost. O té hovoříme, když vícekrát po sobě nedokážeme po nočním probuzení znovu usnout. Po procitnutí je vhodné vidět co nejdříve maximum světla (nejlépe slunečního), které pomůže správně nastavit naše biologické hodiny. Klidný spánek!
Více se dozvíte:
www.yourcomm. cz
Je melatonin zázrakem?
Každý z nás je chodící chemickou továrnou, která mj. vyrábí i tzv. neurotransmitery (přenašeče nervových impulzů), navozující bdělost nebo spánek. Bdělost má na svědomí noradrenalin, dopamin, histamin, glutamát, acetylcholin, spánek zase GABA (kyselina gama-aminomáselná), serotonin, endorfiny a enkefaliny. Řídicí a jednotící roli však v tomto každodenním představení hraje neurohormon melatonin, který produkuje v nočních hodinách epifýza (šišinka). Melatonin spánek navozuje a po dobu noci udržuje. Působí jako časovač biologických rytmů. Se stoupajícím věkem a při některých chorobách jeho produkce klesá, a proto se častěji objevují poruchy spánku. Dále příznivě ovlivňuje řízení imunitních mechanismů, omezuje vnímání bolesti, má výrazný antioxidační účinek, čímž napomáhá prevenci civilizačních chorob. Nyní vědci zkoumají i jeho úlohu v ovlivnění délky života a stárnutí. V některých zemích se melatonin už dá koupit jako potravinový doplněk.
