Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou. 
Velkou červenou skvrnu na Jupiteru pozorují astronomové již celá staletí a proto vědí, že tvar který má dnes, si udržuje již přinejmenším 150 let. Vysvětlení pozoruhodné stability tohoto „víru“ v plynném obrovi je pro vědce proto obrovskou výzvou, na jejímž vyřešení pracují celé týmy vědců. Svou troškou do mlýna přispívají na jedné straně pozorovatelé, kteří mapují proměny její struktury, její složení či teplotu, na straně druhé matematičtí „modeláři“, kteří se na svých superpočítačích snaží co nejvěrněji nasimulovat procesy probíhající v plynech největší planety sluneční soustavy. Pozorování tepelné struktury rudé skvrny publikované nedávno v odborném astronomickém časopise Ikarus byla uskutečněna díky VLT teleskopu a teleskopu Gemini South v Chile a havajských teleskopů Subaru a Infračerveného teleskopu. Data získaná propojením všech těchto přístrojů ukazují, že teplota uvnitř skvrny se velmi liší. Průměrná teplota skvrny, která je tak velká, že by se do ní naše Země vešla celá 3x, je okolo -160 0C. „Jedním z nejzajímavějších výsledků našeho pozorování je, že nejintenzivnější červenooranžová oblast ve střední části skvrny je asi o 3 – 4 stupně teplejší, než oblast okolo ní,“ říká vedoucí autor studie Leigh Fletcher z univerzity v britském Oxfordu. Tento teplotní rozdíl se nemusí zdát příliš velký, je však dostatečně velký na to, aby dokázal stočit směřování samotného jádra bouře, která se obvykle otáčí proti směru hodinových ručiček, do směru po hodinových ručičkách. „Je to poprvé, kdy můžeme skutečně pozorovat, že existuje těsné spojení mezi parametry prostředí, jako je teplota, proudění, tlak a složení a barvou červené skvrny. Ačkoliv bychom mohli spekulovat, nevíme stále přesně, které látky či procesy způsobují tmavě rudou barvu. Nyní však víme jistě, že je ve vztahu ke změnám v podmínkách přímo v samotném srdci bouře,“ vysvětluje prof. Fletcher.
