Domů     Historie
Gigantičtí pojídači planktonu z druhohorních moří
21.stoleti
od 21.stoleti 8.3.2010

V dnešních mořích představují planktonožravé organismy, jako jsou velryby, rejnoci manty či žraloci obrovští ty největší z jejích obyvatel. Pro vědce bylo dlouho tajemstvím, proč podobní obři nebyli i současníky dinosaurů. Studie publikovaná nedávno v časopise Science však uvedla tento omyl na pravou míru. V dnešních mořích představují  planktonožravé organismy, jako jsou velryby, rejnoci manty či žraloci obrovští ty největší z jejích obyvatel. Pro vědce bylo dlouho tajemstvím, proč podobní obři nebyli i současníky dinosaurů. Studie publikovaná nedávno v časopise Science však uvedla tento omyl na pravou míru.

Být specialistou na filtrování potravy z mořské vody se  skutečně vyplatí. Stačí jen otevřít ústa a tuny potravy, za kterými se musí jiní aktivně plahočit, vám uvíznou v žaludku prakticky bez námahy. Abyste se takto uživili, musíte být především dostatečně velcí na to, aby vám drobounká tělíčka mořských korýšů, která tvoří hlavní složku zooplanktonu, neproklouzla  jen tak bez užitku okolo hlavy. Mořští filtrátoři proto patří mezi ty největší tvory, které ve světových mořích a oceánech nalezneme. Pro vědce proto dlouho zůstávalo záhadou, jak je možné, že v druhohorních vrstvách, tedy v době, kdy pozemské oblasti ovládali nejrůznější formy plazů včetně populárních dinosaurů, žádné podobné organismy nenacházeli. Dohady o tom, zda v druhohorních mořích skutečně planktonožraví giganti absentovali či nikoliv však v rázně utnula studie širokého mezinárodního týmu publikované nedávno v prestižním časopise Science. Vědci si totiž dali dvě a dvě dohromady a zjistili, že fosílie nalezené v americkém Kansasu, Dorsetu a Kentu v Anglii a také v Japonsku patří ve skutečnosti druhohorním planktonožravým rybám rodu Bonnerichthys. Největší z těchto ryb, které vzhledem nejvíce připomínaly dnešní mečouny, měřily až  9 metrů. A jak je vlastně možné, že takoví obři  vědcům dodnes unikali? „Jeden z důvodů leží v jejich zvláštní anatomii,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů studie, dr. Matt Friedman z Oxfordské univerzity. „V průběhu své evoluční historie tyto ryby výrazně snížily počet velkých kostí. Pravděpodobně z toho důvodu, aby snížily svou váhu. Důsledkem toho bylo, že kusy jejich těl byly po jejich smrti snadno rozptýleny. Část těla, kterou z nich nacházíme nejčastěji, jsou jejich velmi dobře vyvinuté přední ploutve,“ doplňuje dr. Friedman.  Tato skupina se podle všeho vyskytovala od střední jury po konec křídy, tady po dobu asi 100 miliónů let. Jejich konec byl tedy spojen s katastrofou, která znamenala i konec druhohorních plazů – hromadným vymíráním na konci křídy. Teprve potom se mohli předkové dnešních velryb stát ve světových mořích prvořadými mořskými požírači planktonu.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Vědci za pomoci kosterních pozůstatků nalezených v norském Trondheimu vytvořili realisticky vyhlížející figurínu středověké ženy… 3D model staré ženy držící vycházkovou hůl v životní velikosti připomíná stařenku ze sousedství. Tato žena přitom žila před téměř 800 lety v Norsku. Světu ji dne 7. října představila Ellen Gravová, archeoložka Univerzitního muzea Norské univerzity vědy a technologie […]
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
V roce 2016 byl na izraelském archeologickém nalezišti Tel Lachish, nacházejícím se jižně od Tel Avivu, objeven hřeben na vlasy. Nyní se na něm podařilo rozluštit nápis brojící proti vším. Kdo se jím česal? Území širší Palestiny a Izraele bylo v době bronzové, mezi roky 3500 a 1150 př. n. l., označováno jako Kanaán. Název […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na žebříčku popularity nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile […]
V roce 2017 byla u malé vesnice Kladina na Pardubicku nalezena bohatě zdobená bronzová situla, vysoká nádoba ve tvaru vědra, kterou odborníci datují do pozdní doby bronzové, zhruba 800 let před naším letopočtem. Nyní zjistili, že se v ní pravděpodobně vyrábělo bylinné pivo. Pokud je to pravda, jednalo by se o nejstarší kdy nalezený důkaz o přípravě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz