Domů     Medicína
Nemoc lidojedů ukazuje evoluci v akci
21.stoleti 20.2.2010

Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.Když některý ze členů národa Fore z Papuy-Nové Guiney zemřel, ostatní si pochutnali na jeho mrtvole. Tento zvyk se však příliš nevyplatil. Pojídáním lidského mozku se totiž přenáší zvláštní nemoc, zvaná kuru. U členů tohoto národa se však vyvinula zvláštní mutace, která je před touto nemocí chrání.

Příslušníci kmene Fore z hor na východě Papuy-Nové Guiney měli donedávna z pohledu Evropana skutečně odpudivý zvyk. Když zemřel některý z členů jejich společnosti, nechali jeho tělo několik dnů „uležet“, a poté jej jednoduše snědli. Jistě to nebylo kvůli hladu – potravy mají všude okolo dost. Tímto zvláštním způsobem prokazovali zemřelému úctu. Osudnou se konzumace nebožtíků stávala zejména ženám a dětem. Ty totiž přednostně dostávaly skutečnou delikatesu – mozek, který je sídlem nákazy nemoci kuru. Tato nemoc je totiž stejně jako její „příbuzná“, nemoc šílených krav“ (BSE), způsobena zvláštní vadnou formou bílkovin, prionů, které najdeme právě v mozkové tkáni. Vědcům z University College v Londýně, kteří se touto nemocí dlouho zabývají, se nedávno podařilo objevit další z genů, který dokáže rozvoji této choroby zabránit. Jejich objevy tak ukazují evoluci takřka v přímém přenosu.

Zákeřné bílkoviny z mozků
 Za výzkum nemoci kuru získali v roce 1976 Baruch Blumberg a badatel slovenského původu Daniel C. Gajdusek Nobelovu cenu za lékařství. Z dnešní perspektivy byly však jejich výsledky poněkud chabé – zjistili totiž „pouze“ to, že tato nemoc je infekční a lze ji přenášet i mezi jednotlivými druhy (např. mezi člověkem a šimpanzem). Vyjasnění původu nemoci si muselo počkat až na výzkumy Stanleyho B. Prusinera z University of California v San Franciscu, kterému se jako prvnímu podařilo izolovat obávané molekuly – priony (v roce 1997 byl za svůj objev taktéž poctěn Nobelovou cenou). Priony mají mezi choroboplodnými zárodky skutečně zvláštní postavení. Nejsou to totiž živé organismy, ale pouze zvláštně modifikované proteinové molekuly, které v nervových buňkách vytvoří zvláštní „chuchvalce“. Důsledkem jejich podvratné činnosti je časem to, že se mozková tkáň promění v podivnou houbovitou hmotu. A kde se vlastně tito nevítaní vetřelci berou? V neškodné formě se běžně vyskytují v mozcích savců a úhlavního nepřítele je dokáže proměnit až vzácná genetická mutace. Když si však ostatní dají kousek z takového „mutanta“ k večeři, je zle.

„Šťastné mutace“ s priony zatočí
 Právě jeden takový mutant se musel před dávnými časy vyskytnout i mezi členy kmene Fore. Zatímco v jiných společnostech priony zmizely ze světa společně s mrtvým tělem postiženého, nešťastný zvyk pojídat mozky zemřelých měl bohužel neblahý následek v podobě šíření této choroby. Zastavit její šíření však nenapomohl pouze přísný zákaz v 50. letech – pomocnou ruku tentokrát podala dokonce sama příroda. Díky úmorné mravenčí práci se vědcům z londýnské University College podařilo identifikovat již druhou „šťastnou mutaci“, která dokáže šíření obávané choroby zastavit. „Zdravé“ lidské priony kóduje gen, známý pod zkratkou PRNP. Když se však tyto „zdravé“ nakazí díky invazi infekčních vetřelců, je zle. A právě v tomto momentě přichází ke slovu „šťastná mutace“. Na jednom místě proteinu stačilo vyměnit aminokyslinu glycin za valin a tato drobná změna stačila na to, aby byly „mutované“ priony rezistentní vůči ataku vetřelců. Nově objevená mutace se tak postavila po bok další „dobré“ mutace, kterou britští vědci objevili již v roce 2003. „Mutace se musela objevit asi před 200 lety u jednoho jediného člověka. Selekční tlak v podobě šíření choroby však umožnil, aby se v populaci nebývale rozšířila,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu, dr. Simon Mead.

Kanibalové mezi námi
 Skutečnost, že u velké části lidských populací se vyskytují formy genů, které brání prionovým infekcím, však napovídá, že minulost lidského rodu byla mnohem krvavější, než bychom dnes doufali. Pojídání lidského masa může být následkem psychické vyšinutosti, častěji však hladu (např. dlouhé zimy bez úlovku u severských Inuitů). Nejčastějším důvodem ke kanibalismu jsou však důvody náboženské. Lidské tělo, zejména jeho vybrané části (srdce, mozek) bývaly pojídány během nejrůznějších rituálů (jejich ozvěnou je například i rituální pojídání Božího těla během křesťanské bohoslužby). Antropologové, do jejichž kompetence popis nejrůznějších rituálních praktik spadá, rozlišují takzvaný homicidní kanibalismus, kdy musí být oběť nejprve usmrcena a takzvaný nekro-kanibalismus, kdy jako potrava slouží pouze mrtvá těla. V současné době už není kanibalismus normální v žádné společnosti. Podle některých zpráv se kanibalské zvyky udržely ještě u národa Korowai (Kolufo) z Nové Guiney. Mnoho badatelů však soudí, že za jejich údajným kanibalstvím stojí spíše reklama pro zvýšení turistického ruchu.

Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz