Domů     Historie
Make-up dávných Egypťanů sloužil i jako lék
21.stoleti
od 21.stoleti 19.2.2010

Krásný obličej egyptské královny Nefertiti si snad neumíme představit jinak než s výrazným make-upem a očními stíny. Francouzští vědci nedávnou přišli s teorií, že oční stíny nesloužily pouze k ozdobě, ale i jako lék proti bakteriálním infekcím.Krásný obličej egyptské královny Nefertiti si snad neumíme představit jinak než s výrazným make-upem a očními stíny. Francouzští vědci nedávnou přišli s teorií, že oční stíny nesloužily pouze k ozdobě, ale i jako lék proti bakteriálním infekcím.

Staří Egypťané byli známými parádníky. Kosmetickou péči si dopřávaly ženy, ale i muži a výroba nejrůznějších „malovátek“, tedy látek obsahujících nejrůznější pigmenty, byla téměř samostatným průmyslovým odvětvím. Silné líčení bylo spojené nejen s chutí se zalíbit, ale i s nejrůznějšími náboženskými a magickými obřady, které měly uzdravit nemocné. Nebylo by však možné, že by za touto magií stálo i něco, čemu se může podívat na zoubek dnešní věda?

Olovo v očních stínech
Takové úvahy nejspíše vedly francouzské chemiky z týmu Issu Tapsoba k tomu, aby podrobně prozkoumali 52 vzorků z egyptského make-upu z nádobek, které uchovává muzeum v pařížském Louvru. Postupně v nich odhalili dokonce čtyři různé směsi, které obsahovaly nezvykle vysoký podíl dvou olovnatých solí: minerálů laurionitu (PbCl(OH)) a fosgenitu (Pb2Cl2CO3). Tyto minerály se v přírodě sice vyskytují, v Egyptě jsou však vzácné a egyptští „chemici“ je podle všeho museli syntetizovat sami. Dnes víme, že tyto sloučeniny jsou ve větším množství pro člověka toxické. Takové nečekané zjištění tedy zavedlo další kroky vědců novým směrem. Rozhodli se vyzkoušet, jakým způsobem reagují na přítomnost olova buňky lidské pokožky (keranocyty). Namísto s živými lidmi však pracovali s tkáňovými kulturami vypěstovanými v laboratorních podmínkách. A opět přišel úspěch!

Imunita a nemoci očí
Experiment ukázal, že buňky pokožky dokázaly reagovat i zcela nepatrnou koncentraci olovnatých iontů Pb2+. A jak vlastně stimulované buňky reagovaly? V buněčných kulturách stoupla o celých 240 % koncentrace oxidu dusného (NO). O této prajednoduché anorganické sloučenině je známo, že hraje centrální roli při signalizačních pochodech v těle a dokáže pěkně rychle zmobilizovat imunitní systém. Taková reakce byla účinná především proti infekcím očí, které se v egyptském klimatu typickým častými povodněmi snadno šíří. Zprávy o pokusech o jejich léčení se nám také zachovaly u několika řeckých a římských autorů, kteří se egyptské medicíně věnovali. „Předpokládáme, že dávní egyptští »chemici« empiricky rozpoznali, že přítomnost tohoto prášku v make-upu vylepšuje zdraví. Vhodný byl jistě především k potlačování bakteriálních zánětů, které se v teplém a vlhkém prostředí Egypta snadno šíří,“ shrnuje závěry týmu francouzských chemiků jeden z jeho členů Christian Amatore. „Takový způsob objevu však není ničím neobvyklým. Vzpomeňme jen na objeveních penicilinu, aspirinu či chininu,“ dodává francouzský chemik.

Slavní lékaři egyptští
 Egyptští lékaři ve starověkém světě těšili skutečně znamenité pověsti, obdivovali je i řečtí lékaři včetně slavného Hippokrata. O jejich dovednostech nás spravují jak řečtí autoři, tak tři velevýznamné papyrové svitky nalezené přímo v Egyptě. Papyrus Georga Eberse pochází zdoby okolo roku 1500 př. n. l. a obsahuje jak anatomické popisy, tak předpisy k výrobě asi 700 léků. Papyrus Edwina Smithe je podle všeho zhruba stejně starý. Je dlouhý celých 4,5 metru a pojednává v první řadě o léčení úrazů a vnitřních chorobách. Poslední z nalezených dávných lékařských papyrů je tzv. papyrus káhunský. Pochází možná už doby okolo roku 1900 . n. l. a věnuje se zejména popisu gynekologických problémů.

reklama
Související články
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
V roce 2016 byl na izraelském archeologickém nalezišti Tel Lachish, nacházejícím se jižně od Tel Avivu, objeven hřeben na vlasy. Nyní se na něm podařilo rozluštit nápis brojící proti vším. Kdo se jím česal? Území širší Palestiny a Izraele bylo v době bronzové, mezi roky 3500 a 1150 př. n. l., označováno jako Kanaán. Název […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na žebříčku popularity nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile […]
V roce 2017 byla u malé vesnice Kladina na Pardubicku nalezena bohatě zdobená bronzová situla, vysoká nádoba ve tvaru vědra, kterou odborníci datují do pozdní doby bronzové, zhruba 800 let před naším letopočtem. Nyní zjistili, že se v ní pravděpodobně vyrábělo bylinné pivo. Pokud je to pravda, jednalo by se o nejstarší kdy nalezený důkaz o přípravě […]
Vědci z anglické University of Warwick smíchali dohromady ingredience na oční mast z 9. století a zkoumali, zda je účinná proti původcům ječného zrna. Zjistili, že je opravdu zabíjí! Zvyšující se odolnost bakterií vůči antibiotikům přidělává vrásky na čele nejen lékařům, ale i vědcům, kteří se snaží nalézt antimikrobiální látky, jež by tyto parazity účinně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz