Domů     Vesmír
Poněkud chladný hnědý trpaslík
21.stoleti 2.2.2010

Britští astronomové nedávno objevili takzvaného hnědého trpaslíka, který však moc hnědý není. V teleskopu Britského infračerveného dalekohledu (UKIRT), umístěného na Havajských ostrovech, se jevil buď jako tmavě modrý nebo jako jasně červený. Jeho zvláštní barva by podle nich mohla znamenat jedno: jedná se o nejchladnější dosud známého trpaslíka. Britští astronomové nedávno objevili takzvaného hnědého trpaslíka, který však moc hnědý není. V teleskopu Britského infračerveného dalekohledu (UKIRT), umístěného na Havajských ostrovech, se jevil buď jako tmavě modrý nebo jako jasně červený. Jeho zvláštní barva by podle nich mohla znamenat jedno: jedná se o nejchladnější dosud známého trpaslíka.

Takzvaní hnědí trpaslíci jsou pro laického zájemce o astronomii něčím mezi hvězdou a planetou. Na hvězdu jsou příliš malí, na druhou stranu jsou však o poznání větší, než takzvaní plynní obři, tedy planety typu Jupitera či Saturna. Jakési  chemické reakce v nich sice probíhají, jejich energie je však příliš malá na to, aby dokázali zářit tak mocně, jako to dovedou hvězdy takzvané hlavní posloupnosti. Nedávno objevený objekt, známý pod zkratkou SDSS1416+13B, obíhá okolo svého dříve objeveného „bratříčka“ SDSS1416+13A  Ten se však chová jako vzorný hnědý trpaslík a září barvou, která by se od něj dala očekávat. Jeho nově objevené dvojče je však viditelné pouze v infračervené části světelného spektra. Jeho neobvyklá barva z něj dělá nejvážnějšího kandidáta na nejchladnější subhvězdné těleso mimo naši sluneční soustavu. Nečekejme však žádný polární mráz. Teplota tohoto tělesa, jehož atmosféra je tvořena převážně metanem, se pohybuje okolo 200 0C. Na planetu tedy skutečně dost, na hvězdu ale opravdu malinko. Dr. Phillip Lucas z univerzity  v britském Hertfordshiru, který byl jedním z účastníků výzkumu, však varuje před unáhlenou interpretací nezvyklé barvy objektu. „Měli bychom být malinko opatrní. Jeho barva je tak jiná než vše, co jsme doposud viděli, že stěží můžeme říci, že jí již skutečně rozumíme. I kdybychom zjistili, že teplota není skutečně rekordní,  barvy jsou tak extrémní, že  fyzikové budou mít v budoucnu dost práce s tím, aby ji vysvětlili,“ říká Lucas. Objev takto zvláštního trpaslíka tedy astronomům přinejmenším napoví mnohé o podstatě a vývoji těchto zvláštních objektů.

Související články
Vesmír 22.3.2025
V posledních letech vědce stále více fascinuje Uran, a to nejen díky svému jedinečnému postavení ve Sluneční soustavě, ale i kvůli možnostem, které skrývají jeho tajemné měsíce. Navíc třetí největší planeta patří mezi ty nejméně prozkoumané. Tomu se ale můžeme jen těžko divit, mise k planetě vzdálené 2,8 miliardy kilometrů jsou komplikované, drahé a dlouhé. […]
Vesmír 19.3.2025
Už týden je v provozu observatoř NASA SPHEREx, mise, která během následujících dvou let prostuduje miliony galaxií a hvězd v Mléčné dráze. Jak vědci doufají, její data nám pomohou pochopit nejranější okamžiky vesmíru a jeho vývoj. Astrofyzikální dalekohled vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země 11. března raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z kalifornské Vandenbergovy vesmírné základny. Od mise […]
Vesmír 18.3.2025
Byla první ženou ve vedení NASA, která po celý svůj život neúnavně obhajovala nové nástroje, které by vědcům mohly umožnit studovat širší vesmír. Měla velkou zásluhu na tom, že byl roku 1990 do vesmíru vyslán Hubbleův teleskop, který umožňuje zkoumat astronomické jevy bez rušení zemskou atmosférou. Díky tomu získala přezdívku „matka Hubblea“. Nancy Grace Romanová […]
Technika Vesmír 17.3.2025
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, se už dávno stala nejvzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru. Málokdo ale ví, co s sebou do vesmírných dálav nese… Každého Američana stál zhruba tolik, jako jeden oběd v McDonaldu. Finanční náklady na program […]
Vesmír 15.3.2025
Venuše a Merkur nemají žádný, Země jeden, Mars dva. To plynní obři počítají své přirozené satelity ve větších číslech, Neptun jich má 16, Uran 28 a Jupiter 95. I největší planeta Sluneční soustavy je však proti Saturnu jen chudým příbuzným. Astronomové objevili nových 128 měsíců, které obíhají krasavce s mohutným prstencem, tedy Saturn. „Je to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz