Britští astronomové nedávno objevili takzvaného hnědého trpaslíka, který však moc hnědý není. V teleskopu Britského infračerveného dalekohledu (UKIRT), umístěného na Havajských ostrovech, se jevil buď jako tmavě modrý nebo jako jasně červený. Jeho zvláštní barva by podle nich mohla znamenat jedno: jedná se o nejchladnější dosud známého trpaslíka.
Takzvaní hnědí trpaslíci jsou pro laického zájemce o astronomii něčím mezi hvězdou a planetou. Na hvězdu jsou příliš malí, na druhou stranu jsou však o poznání větší, než takzvaní plynní obři, tedy planety typu Jupitera či Saturna. Jakési chemické reakce v nich sice probíhají, jejich energie je však příliš malá na to, aby dokázali zářit tak mocně, jako to dovedou hvězdy takzvané hlavní posloupnosti. Nedávno objevený objekt, známý pod zkratkou SDSS1416+13B, obíhá okolo svého dříve objeveného „bratříčka“ SDSS1416+13A Ten se však chová jako vzorný hnědý trpaslík a září barvou, která by se od něj dala očekávat. Jeho nově objevené dvojče je však viditelné pouze v infračervené části světelného spektra. Jeho neobvyklá barva z něj dělá nejvážnějšího kandidáta na nejchladnější subhvězdné těleso mimo naši sluneční soustavu. Nečekejme však žádný polární mráz. Teplota tohoto tělesa, jehož atmosféra je tvořena převážně metanem, se pohybuje okolo 200 0C. Na planetu tedy skutečně dost, na hvězdu ale opravdu malinko. Dr. Phillip Lucas z univerzity v britském Hertfordshiru, který byl jedním z účastníků výzkumu, však varuje před unáhlenou interpretací nezvyklé barvy objektu. „Měli bychom být malinko opatrní. Jeho barva je tak jiná než vše, co jsme doposud viděli, že stěží můžeme říci, že jí již skutečně rozumíme. I kdybychom zjistili, že teplota není skutečně rekordní, barvy jsou tak extrémní, že fyzikové budou mít v budoucnu dost práce s tím, aby ji vysvětlili,“ říká Lucas. Objev takto zvláštního trpaslíka tedy astronomům přinejmenším napoví mnohé o podstatě a vývoji těchto zvláštních objektů.