Kolonie mravenců, včel či termitů připomínají nejen laikům, ale i odborníkům jeden živoucí superorganismus, v němž se členové kolonie chovají podobně jako jednotlivé buňky živého těla. Týmu amerických vědců se nedávno tuto intuici podařilo podpořit matematickým modelem.

„Dvěma největšími evolučními inovacemi v dějinách života bylo to, že buňky se spojily dohromady, aby fungovaly jako jeden organismus a to, že se tyto organismy spojily a vytvořily společenství,“ říká James Gillooly z americké University of Florida v Gainesville, který byl jedním z členů týmu biologů a matematiků, který své výsledky nedávno publikoval v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci se dali do skutečně gigantického projektu. Biologové mezi nimi  nejprve poctivě pozorovali kolonie nejrůznějších druhů společenské hmyzu jako jsou termiti, vosy či včely (celkově se zabývali obrovským počtem 168 druhů!) a později nechali své kolegy matematiky, aby na základě jejich dat sestrojili matematický model.  Když srovnali délku života, tempo růstu a tempo reprodukce hmyzích kolonií a jednotlivých organismů,  byly vzájemně  takřka k nerozeznání. „Tento příspěvek, který se věnuje energetickému základu života kolonií společenského hmyzu je významný jak pro svou originalitu, tak pro svou důležitost. Podává nový pohled na to, jak a do jaké míry jsou hmyzí společenství organizována,“ komentuje práci svých vědeckých kolegů snad největší odborník na mravence a jeden z nejznámějších biologů současnosti Edward O. Wilson z Harvardovy univerzity.