Nové muzeum v Chicagu: Moderní technologie, ekologie a umění ruku v ruce

O tom, že moderní architektura může být estetická a ekologická, se přesvědčili obyvatelé řady světových měst. V českých zemích jsou podobné stavby spíše výjimkou, zdejší developeři jsou vyhlášení svým nevkusem a schopností postavit neskutečné obludy, ale v zahraničí je situace výrazně odlišná. O tom, že moderní architektura může být estetická a ekologická, se přesvědčili obyvatelé řady světových měst. V českých zemích jsou podobné stavby spíše výjimkou, zdejší developeři jsou vyhlášení svým nevkusem a schopností postavit neskutečné obludy, ale v zahraničí je situace výrazně odlišná.

Zajímavá stavba vyrostla nedávno v třetím největším městě USA, v Chicagu. Původní komplex muzea Moderního umění – The Art Institute of Chicago – doplnila nová budova Modern Wing, která v sobě skloubí nejmodernější technologické a ekologické postupy.

Tak zatímco v českých zemích se stavbám knihoven a muzeí házejí klacky pod nohy, Američané podobným projektům svou náruč doširoka otevírají. Autorem projektu je světoznámý italský architekt Renzo Piano.

Stříbrná příčka pro Chicago

Nová budova v sobě neskrývá jen galerijní prostory, ale má mnohem větší rozsah. Funguje zde zbrusu nové vzdělávací středisko, které není určeno jen studentům, ale co nejširší veřejnosti. Vysokoškolští pedagogové zde našli své výzkumné středisko, stejně tak jsou tu prostory, které jsou vyhrazeny rodinám s dětmi.

Nové výstavní expozice pak zabírají plochu více než 6000 metrů čtverečních, tedy asi jako fotbalové hřiště. Modern Wing je jemně zasazena do okolního městského prostředí a vytváří s ním harmonický celek.

S nedalekým parkem Mil(l?)enium je propojena lávkou zvanou Nichols Bridgeway. Svou dispozicí tak opticky spojuje park a srdce celého muzea – Griffinův dvůr. Je zde patrný přímý odkaz na přírodu a na relaxační funkci stavby.

Vzhledem k tomuto rozšíření se chicagské muzeum stane druhou největší institucí svého typu v USA. Před ním už je jen newyorské Metropolitan Museum of Art.

Kámen a sklo

Do prvního patra nové budovy management muzea umístil expozice založené na moderních technologiích, tedy především filmové a internetové umění. Soudobé výtvarné umění naleznou návštěvníci v podlaží druhém.

A ve třetím patře je kromě restaurace a terasy, která může sloužit i jako výstavní prostor soch, expozice věnovaná evropskému umění. Jsou zde takové skvosty jako Picassův Starý kytarista, Matissova Bathers by a River a Magrittův Time Transfixed.

Samotná stavba je povedenou kombinací vápence, který pochází ze stejného lomu jako materiál, ze kterého byly postaveny ostatní budovy institutu, a skla. Kámen působí masivně a vyvolává dojem, že budova tu stojí odnepaměti.

Rafinovaná kombinace materiálů, průsvitnosti a otevřenosti tak maže hranice mezi městskou krajinou a uměním. Příkladem je skleněné schodiště mezi jednotlivými patry, které působí dojmem, že se prostě vznáší v prostoru.

Návštěvník může mít dojem, že létá, ti citlivější pak mohou pocítit lehkou závrať. Architekt Piano zde však neprovádí žádnou exhibici, budova působí skromně, byť je zároveň i velkolepá.

Jak využít sluneční světlo

Výrazně se zde šetří elektrická energie, protože stavba je navržena tak, aby maximálně využívala sluneční světlo. K tomu napomáhá i ocelová konstrukce, která jako by se vznášela nad střechou budovy. Ta sluneční svit rozptyluje a ten se poté velkými světlíky dostává do útrob budovy.

Automatický stínící systém, který využívá ke své činnosti fotobuňky, pak návštěvníkům muzea umožňuje, aby se bez problémů a rušivých vlivů mohli kochat sbírkami v muzeu. Světlo tak pronikne všude, a přitom jeho intenzita nikomu nedráždí oči.

Prvních pár měsíců fungování budovy ukázalo, že spotřeba energií se zde snížila o celou polovinu. Ekologický rozměr nové stavby se projevuje i v rozšíření zelených ploch v jejím okolí. Po dokončení Modern Wing se počet zelených prostor zvýšil o 21 procent.

Po úpravách zbylo na místě velké množství suti, ta ovšem nebyla odvezena kamsi na skládku, ale byla naopak znovu využita při dostavbě okolních zahrad. Přestavba muzea vyšla celkem na 294 milionů dolarů.

Náklady se mohou zdát vysoké, ale vzhledem k tomu, že se jedná o nízkoenergetickou stavbu, vložené finance se vrátí na úsporách.

Základní údaje o stavbě

Návrh: Renzo Piano ve spolupráci s InterActive Design Inc. Zahradní architekt: Gustafson Guthrie Nichol Ltd./ Seattle, Washington Adresa: 111 South Michigan Avenue, Chicago, USA Internetová stránka: www.artic.

edu/aic Doba realizace: 31. 5. 2005–16. 5. 2009 Architektova vizitka

Autor dostavby chicagského muzea se narodil ve stejný den, kdy zemřel zakladatel československého státu Tomáš Garrigue Masaryk, tedy 14. 9. 1937. Staviteli byli i jeho otec, dědeček, čtyři strýcové a bratr, takže o jeho životní dráze nemohlo být pochyb.

Svého vzdělání Piano dosáhl na Politechnico di Milano v Miláně, kde o několik let později také vyučoval. Po dostudování v roce 1964 začal experimentovat s různými konstrukcemi, což se projevilo i v jeho následující tvorbě.

Renzo Piano je také držitelem prestižní Pritzkerovy ceny, což je obdoba Nobelovy ceny pro architekty. Uděluje se od roku 1979 a mezi jejími držiteli nalezneme taková jména jako Jean Nouvel, Norman Foster nebo Frank Gehry.

Renzo Piano ji dostal v roce 1998 za projekt ósackého letiště.

Výběr z Pianových projektů:

– Centre Georges Pompidou, Paříž (1972–1977) – Kansai International Airport, Osaka (1987–1990) – Aurora Place, Sydney (1996 až 2000) – NEMO science museum, Amsterodam (1997) – Parco della Musica auditorium, Řím (2002) – Los Angeles County Museum of Art (2003 až dosud) – The New York Times Building, New York (2003–2007) – Morgan Library Expansion, New York City (2003–2006) – Whitney Museum of American Art, New York (2005 až dosud) – Isabella Stewart Gardner Museum, Boston, (2005 až dosud) – Zentrum Paul Klee, Bern (2006) – Renzo Piano Towers, San Francisco (2006 až dosud) – Shard London Bridge, Londýn (2007) – New York Times Building, New York (2008) – Řecká národní knihovna, Atény (2009) – Art Institute of Chicago, Chicago (2009) – Modern Wing of the Art Institute of Chicago, (2009) – Nichols Bridgeway, Chicago (2009)

Ráj impresionistů

Muzeum Moderního umění, The Art Institute of Chicago, bylo založeno již v roce 1879. První budova byla postavena ze suti, která zůstala po požáru, jež město zachvátil v roce 1871. Tehdy v muzeu sídlila sbírka sádrových odlitků.

V současnosti si lze v muzeu prohlédnout jednu ze světově nejvýznamnějších sbírek umění impresionistů a postimpresionistů, které má ve stálé sbírce. Sbírky obsahují díla starých mistrů, amerického umění, evropského a amerického dekorativního umění, asijského umění a moderního a soudobého umění.

Sbírka umění Institutu zahrnuje více než 5000 let kultur z celého světa a obsahuje více než 260 000 děl. Obsahuje například 30 maleb Moneta včetně Haystacks a Lekníny, Renoira, například Two Sisters (On the Terrace) a Cézannovy The Bathers, The Basket of Apples a Madame Cézanne in a Yellow Chair, At the Moulin Rouge od Lautreca, Seuratův obraz Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte a Caillebottův Paris Street; Rainy Day.

Mimo francouzských výtvarníků tu najdeme Goghův obraz Bedroom in Arles a Autoportrét z roku 1887. Od Američanů zde najdeme Woodův obraz Americká gotika a Hopperův Nighthawks.

Historie města Chicago

Když se řekne Chicago, leckdo si vybaví gangsterské město 20. let a Al Capona, jiný si vzpomene na velkou českou menšinu, dalšímu zase na mysl přijde místní hokejový klub Blackhawks. Chcicago má ovšem slavnou historii i v jiných oblastech.

V roce 1673 si dva francouzští cestovatelé Louis Jolliet a Jacques Marquette zřídili dočasnou základnu na močálovitém břehu Michiganského jezera. Místo bylo velmi nehostinné, ale i přesto tudy procházeli obchodníci a lovci kožešin.

Roku 1770 si v bažině postavil srub Haiťan Jean-Baptiste Point du Sable a založil stálou obchodní stanici. Stanice měla obrovský význam, protože se hranice Spojených států posunovala směrem na západ a farmáři, kteří se usazovali na původně indiánském území, potřebovali své produkty dostat na východ.

V roce 1803 zde americká armáda postavila pevnost Fort Dearborn. 4. března 1837 pak bylo Chicago oficiálně založeno. Díky strategické poloze a díky rozšiřující se železnici se v polovině 19. století z města stalo průmyslové a obchodní centrum Středozápadu.

Na počátku 20. století zde žila velká menšina asi 100000 českých přistěhovalců. Jeden z nich, kladenský rodák Antonín Čermák, byl v letech 1931–1933 starostou města. V této funkci jej také zastihla kulka atentátníka.

Autor: Martin Janda

Rubriky:  Architektura
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Architekti obnoví Mendelův skleník v Brně

Architekti obnoví Mendelův...

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky,...
Bude nové muzeum v Praze na Těšnově?

Bude nové muzeum v Praze na...

Dlouhodobě Muzeu hlavního města Prahy chybí prostory, kam by umístilo svou...
Pařížská změť trubek ukrývající poklady moderního umění

Pařížská změť trubek ukrývající...

Kvalitní moderní umění si zaslouží kvalitní moderní stavbu. A pařížské...
Kdo byl opravdu autorem Staroměstského orloje?

Kdo byl opravdu autorem...

Dvanáct apoštolů postupně vyhlédne ze dvou oken. Lakomec třese svým naditým...
Josef Hlávka: Architekt, který nebyl skrblík

Josef Hlávka: Architekt, který...

Bývaly doby, kdy úspěšní čeští podnikatelé považovali za svou povinnost...
OBRAZEM: 25 nejvyšších budov světa

OBRAZEM: 25 nejvyšších budov světa

Už Bible zmiňuje příběh o tom, kterak se lidé rozhodli postavit...
Města: Pekelné díry, nebo místa k životu?

Města: Pekelné díry, nebo místa k...

Jsou současná města ještě místem pro kvalitní život? Inu, jak která. Nicméně je...
Génius secese z Katalánska

Génius secese z Katalánska

Desátý červnový den roku 1926 došlo na jedné z barcelonských ulic k...
Nedostatkový písek by v betonu mohlo nahradit staré sklo

Nedostatkový písek by v betonu...

Písku se ročně spotřebuje ohromné množství. Používá se do zubních past i k...

Nenechte si ujít další zajímavé články

První akciová společnost: Komu vyfoukli Nizozemci prvenství v obchodu s kořením?

První akciová společnost: Komu...

Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým Ostrovům koření a vrací se...
Legenda O sedmi spáčích: Komu patří obrovské hroby v Tunisku?

Legenda O sedmi spáčích: Komu...

Na jihu Tuniska se nachází slavná osada Chenini, kam se sjíždějí turisté...
Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?

Karel IV.: Měl zkušenosti s...

Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla...
VIDEO: Kuličková dráha, od které neodtrhnete oči!

VIDEO: Kuličková dráha, od které...

Dřívka, magnety, pružinky a kuličky. Stačí pár...
5 nejnebezpečnějších žen na světě: Jaké zločiny spáchaly?

5 nejnebezpečnějších žen na světě:...

Přinášíme exkluzivní přehlídku 5 zástupkyň něžného pohlaví, u kterých...
Jak zbohatl bankéř Nathan Rothschild? Díky mazané lži!

Jak zbohatl bankéř Nathan...

„To je bomba,“ mne si ruce bankéř Nathan Rothschild. V kočáře jede na...
I přes Downův syndrom dokázali plnit svůj sen

I přes Downův syndrom dokázali...

I přes svůj handicap dokázali jít za svým snem a všem...
Skotské bojiště Culloden Moore vyděsilo i slavnou spisovatelku

Skotské bojiště Culloden Moore...

Inverness je nádherné skotské město ležící na řece Ness nedaleko známého...
„Influenceři“ historie: Newton s Ježíšem?

„Influenceři“ historie:...

Největší influenceři nebo také nejvlivnější lidé historie...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.