Domů     Příroda
Velryby dnes „zpívají“ hlubším hlasem
21.stoleti 14.12.2009

Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším druhem ze však kytovců, ale pravděpodobně vůbec největším živočichem, který na Zemi kdy žil. Obrovitá těla těchto velryb, jejichž délka nezřídka přesahuje 30 metrů, představovala po dlouhou dobu tak lákavý zdroj masa, tuku a kostic, že byli přivedeni takřka na samý okraj vyhubení. Pro monitorování jejich počtů mají tedy ochranáři skutečně dobré důvody. Jednotlivé velryby se však i přes svou velikost v oceánech poměrně špatně hledají a vědci se proto musejí spoléhat na nejrůznější nepřímé metody. Jednou z nich je i monitorování jejich „zpěvu“. Plejtváci totiž podobně jako jiné druhy velryb vydávají zvláštní zvuky, které se vodou šíří na obrovské vzdálenosti. Podle vědců ze Scrippsova oceánografického institutu z kalifornského San Diega se ve nedávné době přihodilo, že velryby výrazně snížily frekvenci, na které se jejich zpěv pohybuje. „Základní styl zpěvu je stále stejný, obsahuje i stejné tóny. Ve všech typech „písní“, pro níž máme k dispozici data však došlo ke snížení,“ popisuje zjištění svého týmu profesor oceánografie na Crippsově institutu John Hildebrand. A co vlastně mohlo takovou změnu způsobit? Hlavní potíž se správnou odpovědí spočívá v tom, že o skutečné funkci velrybího zpěvu vědci zatím nemají úplně jasno. Vzhledem k tomu, že zvuky vydávají podle dosavadních zjištění pouze samci, je nejpravděpodobnější, že jim nějak napomáhají při námluvách. „Když velryby vydávají tyto zvuky, užívají k tomu většinu obsahu svých plic. Je to jako kdyby se operní zpěvák snažil předvést, jak dlouho dokáže udržet tón. Samci se tak nejspíše snaží ukázat před samicemi a také ostatními samci. V šedesátých letech, kdy byly stavy plejtváků katastroficky snížené, byli samci přinuceni vydávat zvuky o vyšších frekvencích, které jsou slyšet na větší vzdálenost. Když však jejich počty opět stouply, mohou si dovolit vrátit se zpět k nižším tónům,“ podává možné vysvětlení prof. Hildebrand. Vědci tedy doufají, že hlubší pobrukování velryb je skutečně dobrou zprávou. 

Související články
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, zveřejnila data o teplotě ve světě. A není to hezké čtení. Květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, […]
Jeskynní medvědi měřili přes tři metry a vážili kolem 750 kilogramů. Disponovali ostrými zuby i drápy, které pro pravěké předchůdce člověka, vybavené jen primitivními nástroji, představovaly smrtící hrozbu. Postupem času se ale jejich role obrátily, co k tomu přispělo? Nejstarší nálezy kosterních pozůstatků jeskynních medvědů pocházejí z dob, kdy naši planetu obývali neandertálci a člověk […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz