Domů     Příroda
Velryby dnes „zpívají“ hlubším hlasem
21.stoleti 14.12.2009

Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.Velryby, které jsou roztroušeny po obrovitých oceánských dálavách, se dokáží na velké vzdálenosti dorozumívat prostřednictvím zvuků. Američtí biologové nedávno zjistili, že v poslední době začaly „zpívat“ hlubším hlasem. Důvodem může být zvyšování jejich počtu.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je nejen největším druhem ze však kytovců, ale pravděpodobně vůbec největším živočichem, který na Zemi kdy žil. Obrovitá těla těchto velryb, jejichž délka nezřídka přesahuje 30 metrů, představovala po dlouhou dobu tak lákavý zdroj masa, tuku a kostic, že byli přivedeni takřka na samý okraj vyhubení. Pro monitorování jejich počtů mají tedy ochranáři skutečně dobré důvody. Jednotlivé velryby se však i přes svou velikost v oceánech poměrně špatně hledají a vědci se proto musejí spoléhat na nejrůznější nepřímé metody. Jednou z nich je i monitorování jejich „zpěvu“. Plejtváci totiž podobně jako jiné druhy velryb vydávají zvláštní zvuky, které se vodou šíří na obrovské vzdálenosti. Podle vědců ze Scrippsova oceánografického institutu z kalifornského San Diega se ve nedávné době přihodilo, že velryby výrazně snížily frekvenci, na které se jejich zpěv pohybuje. „Základní styl zpěvu je stále stejný, obsahuje i stejné tóny. Ve všech typech „písní“, pro níž máme k dispozici data však došlo ke snížení,“ popisuje zjištění svého týmu profesor oceánografie na Crippsově institutu John Hildebrand. A co vlastně mohlo takovou změnu způsobit? Hlavní potíž se správnou odpovědí spočívá v tom, že o skutečné funkci velrybího zpěvu vědci zatím nemají úplně jasno. Vzhledem k tomu, že zvuky vydávají podle dosavadních zjištění pouze samci, je nejpravděpodobnější, že jim nějak napomáhají při námluvách. „Když velryby vydávají tyto zvuky, užívají k tomu většinu obsahu svých plic. Je to jako kdyby se operní zpěvák snažil předvést, jak dlouho dokáže udržet tón. Samci se tak nejspíše snaží ukázat před samicemi a také ostatními samci. V šedesátých letech, kdy byly stavy plejtváků katastroficky snížené, byli samci přinuceni vydávat zvuky o vyšších frekvencích, které jsou slyšet na větší vzdálenost. Když však jejich počty opět stouply, mohou si dovolit vrátit se zpět k nižším tónům,“ podává možné vysvětlení prof. Hildebrand. Vědci tedy doufají, že hlubší pobrukování velryb je skutečně dobrou zprávou. 

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz